1988
Úvod : Po smrti pana Jaroslava Ščerby, který byl v Metylovicích ředitelem školy a zároveň vedl od 1.8.1952 kroniku celých 34 let, pověřil MěNV ve Frýdlantě n.O. funkcí kronikáře pana Františka Kudělku z Frýdlantu nad Ostravicí. Ten stačil zapsat pouze roky 1985-1987. Po jeho smrti zůstaly stránky metylovické kroniky prázdné. Po dezintegraci obce v roce 1990 byla kronika vrácena obci a její listy se začaly opět pomalu zaplňovat. Zapsané údaje z let 1988-1989 jsou často kusé a neúplné, tak, jak je byli dotazovaní ochotni sdělit.
Předseda Mě NV: Ing.Ludvík Spiel
Ředitel školy: Libuše Kaplanová
Duchovní správce: P.Ladislav Navrátil
MěNV
Podařilo se zpětně získat rozpočet Městského národního výrobu ve Frýdlantě n.O., ovšem výdaje pro Metylovice jsou uvedeny pouze v několika položkách.
Celkový příjem MěNV činil 25 671 500Kčs
Celkové výdaje MěNV činily 25 465 800Kčs
Rozpis výdajů
Celkem Metylovice
1.TVRD 4 247 000 290 000 stavba vodovodu v Pasekách
2. Vodní hospod. Neuvedeno neuvedeno rozvoz vody do Pasek
3. Komunikace 846 000 –
4. Zdravotnictví 122 175 – náklady nebyly rozvedeny podle obcí
5. Školství 1 789 765 85 152 z toho MŠ 19 879Kčs
ZŠ 56 374
MŠDL 3 819
ZŠDL 3 098
Družina 1 982
6. Kultura neuvedeno
Za zmínku snad stojí skutečnost, že náklad na pořízení busty G.Klimenta před budovou nově postavené školy ve Frýdlantě činil v tomto roce 214 000Kčs, v příštím roce 200 000Kčs, zatímco na činnost Osvětových besed připadlo 274 000Kčs, Metylovice 9 000Kčs.
7. Správa MěNV 909 000 –
8. Sociální věci 714 000 neuvedeno
9. FKSP 164 000 neuvedeno
10.Místní hospod. Neuvedeno neuvedeno
11.Investiční akce Z 3 092 000 680 000 stavba nové MŠ
Celkem činily v tomto roce výdaje na Metylovice:
680 000Kčs školka
384 000Kčs ostatní
1 064 000Kčs celkem
Tato částka představuje 4,2% celkových výdajů MěNV ve Frýdlantě n.O.
Průmysl
Za dálnicí, která spojuje Frýdlant n.O. s okresním městem Frýdek-Místek, patří část pozemků k Metylovicím. Mimo jiné je zde chatová osada a malý podnik Zástroj. Můžeme se tudíž pyšnit tím, že máme v naší obci zastoupen i průmysl. Kdysi zde dělali kamna k ústřednímu topení, ta se zde již nevyrábějí. Přes opětovné urgence mi nebyly v tomto podniku poskytnuty žádné informace o provozu a prosperitě závodu. Rovněž se mi nepodařilo zjisti, co je nyní hlavní náplní výroby.
Zemědělství
Půdu v Metylovicích, podobně jako i v ostatních okolních obcích obhospodařuje JZD Rozvoj se sídlem v Palkovicích. Celkem užívá JZD
5 166 ha zemědělské půdy
Z toho 3 114 ha orné půdy
1 073 ha luk
980 ha pastvin
Orná půda byla v tomto roce využita takto:
48,8% obilniny
1,9% hrách
8,0% řepka
6,7% brambory
13,8% kukuřice
3,5% tráva na semeno
13,2% jetelotrávy
1,0% zahradnictví
3,1% ostatní
Proti předcházejícím létům bylo třeba ošetřit herbicidy mnohem větší plochy. Rovněž ochrana brambor proti plísni byla letos náročná, neboť bylo třeba 7 postřiků. Senoseč začala koncem května, ovšem vlivem velmi špatného počasí a častých poruch sekaček se protáhla až do žní. Žně začaly 11.7. a trvaly až do metylovské pouti. Brambory byly sklizeny za 6 týdnů. Kombajnem se sklidilo 105 ha, ručně 65 ha. Nepřízeň počasí se projevila i ve sklizni zeleniny, která byla menší než se původně předpokládalo. Zato výnosy v žampionárně předčily očekávání. Pěstitelé sklidili 124,7 tun žampionů, což bylo o pětinu více, než se plánovalo. Lesní dělníci skáceli a zpracovali 3690 plnometrů dříví. Volné plochy osadily ženy novými stromky. Nepříznivá situace byla v živočišné výrobě, neboť zemědělci zůstali dlužni trhu 64 000 l mléka. Dodávka masa byla sice díky chovu prasat a drůbeže překročena, ovšem „díky“ vyšším nákladům a horší kvalitě byly zisky nižší než stanovil plán.
V zemědělském družstvu letos pracuje 1 932 zaměstnanců, mezi nimi je pochopitelně značná část našich občanů. Průměrná mzda pracovníka činila v tomto roce 2 690Kčs.
Spotřební družstva
V naší obci má Jednota 3 prodejny s potravinami a to na dolním konci u „Mužného“, na „Čihadle“ a na „Vrchovině“. Mimoto se prodává v prodejně u paní Kellerové a na Vrchovině maso. Pohostinství je na Čihadle. Ale ani prodejna na Vrchovině si jistě v létě nemohla stěžovat vzhledem k velikému počtu chat v Čupku i v Ondřejníku.
Ovšem zásobování prodejen nebylo valné a zaměstnané ženy se nemohly spoléhat na to, že po návratu z práce si zde budou moci koupit čerstvé pečivo nebo mléko.
Škola
Ředitelka: Libuše Kaplanová
Učitelky: Anežka Židková
Ludmila Vlasáková
Vychovatelka: Romana Biernatová
Pro malý počet dětí jsou zde otevřeny pouze 3 třídy. První a druhý ročník je spojen v jednu třídu a učí ji paní ředitelka Kaplanová, třetí ročník vede pan učitelka Židková a čtvrtý ročník má na starosti paní učitelka Vlasáková. Nadaným žákům se vztahem k poezii se věnuje paní učitelka Židková, pohybově nadané děti se zase uplatní v tanečním kroužku, který vede paní ředitelka Kaplanová. Pro zájemce o cizí jazyky je zde k dispozici nepovinná hodina angličtiny, kterou si vzala na starost učit.Vlasáková.
Mateřská škola
Ve školním roce 1987-1988 bylo v naší školce umístěno 27 dětí. Všechny děti nemohly být pro nedostatek místa umístěny. Dvanáct z docházejících dětí je tzv.předškoláků, to znamená dětí, které půjdou příští rok do školy. Čtyři děti docházejí pouze na půl dne. Ředitelskou mateřské školy je paní Alena Fajkusová, učitelkou paní Věra Petrová. Díky dobré spolupráci se SRPŠ při ZDŠ se děti zúčastnily dětského maškarního plesu a mnohé z nich si z něho odnesly ceny za vtipné a půvabné masky, které vytvořily šikovné ruce jejich maminek a babiček. K svátku MDŽ předvedly děti díky svým učitelkám pásmo scének, tanečků, básniček a písní a k tomu přidaly malé, vlastnoručně vyrobené dárečky.
Na Sportovním odpoledni v červnu mohly děti soutěžit v různých sportovních i nesportovních disciplínách a celá akce vyvrcholila opékáním párků u táborového ohně. Unavené, ale šťastné oči dětí svědčily o tom, že se záměr pořadatelů zdařil. Ovšem vyvrcholením školního roku pro děti v mateřské škole byla vycházka do pohádkového lesa. Cílem bylo najít perníkovou chaloupku, u které děti čekala sladká odměna – mohly si sníst perníček, který si samy utrhly ze stromu.
Dobrou tradicí v naší mateřské škole se stalo loučení s dětmi, které po prázdninách postoupí do opravdické školy. Malé děti jim předají kytičku, na památku dostanou omalovánky, pastelky a rozvrh hodin.
Po dlouhém protahování se letos začalo se stavbou nové mateřské školy, pro kterou bylo vybráno místo v kopci nad Kellerem, na tzv.“Benušovém“. Je zde hezký výhled na střed vesnice a děti budou mít novou školku uprostřed přírody.
Knihovna
V tomto roce byla knihovna, jejímž dlouholetým obětavým vedoucím je pan Bohuslav Halata, otevřena jen do 24.dubna. Domek čp.161, v němž sídlila od roku 1969, změnil majitele a knihovna dostala výpověď. Knihy byly přestěhovány do skladu ve škole a její činnost nebyla už v tomto roce obnovena. I za tu krátkou provozní dobu si čtenáři stačili vypůjčit 1979 knih a to:
871 beletrie
177 společensko-politická
82 přírodovědná
57 zemědělská
106 technická
151 naučná
196 naučná pro mládež
339 beletrie pro mládež
Osvětová beseda
Dlouholetým vedoucím osvětové besedy je pan Ing.Otakar Bílek, jednatelkou je paní Marie Čupová. V měsíci březnu OB zorganizovala zájezd do Ostravy na divadelní hru „Dalskabáty, hříšná ves“. V dubnu se ve víceúčelovém sále uskutečnil koncert nadaného violončelisty pana Pavlase. Jeho otec byl dlouhá léta varhaníkem v Palkovicích.
Kulturní život naší obce byl v tomto roce dovršen koncertem dechové hudby Ostroj. Bohužel, z vlastního zdrojů zatím kulturní život v naší obci nekvete.
DLRN
Budovy dětské léčebny se rozkládají na malém kopečku mezi Ondřejníkem a Čupkem na místě bývalého fojtství. Je odtud krásná vyhlídka na malebné údolí řeky Ostravice s panoramatem Lysé Hory a Smrku. První budova dětské léčebny byla postavena na základech bývalého fojtství, které bylo nejstarší budovou v obci a již v roce 1437 se o něm objevila první písemná zpráva. V roce 1923 zakoupil budovu i s rozsáhlou zahradou místní učitel pan Dvořáček. Na starých základech postavil novou budovu, která měla být hostincem a letoviskem. Pro finanční nesnáze nebyla vnitřní úprava dokončena a celý objekt byl prodán Ostravským letním koloniím pro prázdninový pobyt dětí z Ostravy. V roce 1941 sloužila tato budova jako zotavovna pro mládež z Německa, z krajů ohrožených nálety. Aby jich zde mhli přijat co nejvíce, postavili vedle původní budovy jednu menší, která sloužila jako jídelna, kuchyně a byly v ní také byty pro zaměstnance. Po osvobození zde byli načas umístěni rekonvalescenti naší zahraniční armády. V roce 1949 zde byla přemístěna dětská ozdravovna z Jánských koupelí a tak se stala zdejší ozdravovna celoroční zotavovnou kraje Ostrava.
Od 1.9.1949 bylo zavedeno pravidelné vyučování zde umístěných dětí. Při zařizování školy bylo třeba překonat spoustu těžkostí, neboť nebyly lavice ani jiné učební pomůcky. Koncem padesátých let se přikročilo ke stavbě třetí budovy, neboť si to vyžádaly provozní potřeby. V původní budově zůstaly třídy a kanceláře, ve druhé budově je kuchyně a jídelna a v nové budově jsou pokoje pro děti. Rozsáhlá zahrada umožňuje za příznivého počasí pravidelný pobyt malých pacientů venku.
Rekreační střediska
Od roku 1933 stála na Čupku turistická útulna, která patřila manželům Závodným. Po znárodnění připadla Jednotě, od které ji odkoupil důl Šverma, aby ji zase v roce 1968 prodal Dopravnímu podniku města Ostravy. Dopravní podnik vybudoval na Čupek asfaltovou cestu a přistavěl ke stávající části, která měla pouze šest třílůžkových a jeden šestilůžkový pokoj část novou, ve které je dvacet dvoulůžkových pokojů a sociální zařízení. Několik metrů od budovy postavil šest menších chatek, dvě větší chatky a kiosek pro letní prodej nápojů. Vedoucí na Čupku je již dlouhá léta paní Ludmila Mihaliaková, dcera původního majitele pan Závodného.
Podniková rekreace zde probíhá od května do konce září pro zaměstnance DPMO pro zaměstnance DP v Berlíně a Magdeburku, neboť s těmito podniky má ostravský dopravní podnik družbu. V únoru je rekreace pouze pro německé rekreanty. V ostatních měsících jsou zde školení a různé akce brigád socialistické práce.
Kuchyně na Čupku je vyhlášena dobrým jídlem a možností „nášupu“. Hlavně rekreanti z NDR zde jezdí rádi a tak v čase rekreace jsou Metylovice přeplněny trabanty. V letní sezóně vypomáhají v kuchyni místní studentky, které si zde nejen vydělají, ale mají možnost se zde mnohému přiučit pod vedením zkušených kuchařek.
V roce 1986 odešla vedoucí paní Mihaliaková do důchodu a na její místo nastoupil pan Václav Koloničný z Paskova. V tomto roce rozhodlo vedení DPMO o generální opravě a rozšíření celého objektu a tak bylo rekreační středisko k 1.10.1988 uzavřeno.
Směrem na Hrodek se nachází rodinný dům čp.322. Kupní smlouvou čís. 11 194/73-4V ze dne 3.ledna 1974 v Ostravě, která byla schválena federálním ministerstvem dopravy v Praze přešlo vlastnictví na československý stát. Domek je nyní ve správě ČSD – Střední dráha Olomouc. Tato organizace využívá domek k rekreaci svých zaměstnanců. Kapacita je ovšem malá, neboť domek má mimo kuchyně jen čtyři pokoje. Proto si každá rodina vaří sama, organizace pouze zajišťuje úklid pokojů a výměnu ložního prádla.
Kostel Všech svatých
V tomto roce školy z rozhodnutí vlády ke změně ve způsobu přihlašování dětí do náboženství. V dřívějších letech museli rodiče odevzdat podepsanou přihlášku k vyučování náboženství řediteli školy. Ten se snažil některé rodiče přesvědčit, aby přihlášku nepodávali, případně tvrdil, že už je po termínu, nebo se stalo, že vůbec přihlášku neodevzdal. Letos odevzdávají rodiče podepsanou přihlášku přímo na faře. Ovšem kněz stejně musí zaslal seznam přihlášených žáků okresnímu tajemníkovi pro věci církevní.
Na kostele i na faře byla revize bleskosvodů. Na základě výsledků revize musel být na kostele pořízen bleskosvod nový, neboť starý neodpovídal současné československé normě.
V kostele byla opravena a pozlacena barokní monstrance, kalich a mosazná obětní miska. Opravu a zlacení provedlo Zlatnické družstvo z Brna.
Politické strany
V celé naší zemi a tudíž i v naší obci vládne jediná strana, která má své privilegované postavení zakotveno i v ústavě. Komunistická strana rozhoduje nejen za své členy, ale za všechny občany, osobuje si právo rozhodovat prakticky ve všech oblastech života země a snaživě zasahuje i do soukromého života každého z nás. Samozřejmě, kromě komunistické strany existuje v naší zemi ještě stana socialistická a lidová. Ovšem o jejich suverenitě svědčí mimo jiné i skutečnost, že bez vědomí a souhlasu komunistů si nesmí tyto strany navrhovat a volit své členy do svých stranických výborů.
A tak i v naší obci veškerý společenský, kulturní i politický život řídila místní organizace KSČ. Bohužel o její vlastní činnosti, počtu členů apod. se mi nepodařilo získat žádný materiál. Bývalí členové mě odkázali na pana Rožnovského, který mi odmítl informace poskytnout.
ČSL
Mimo komunistické strany pracuje v naší obci ještě lidová strana, která v tomto roce sdružuje 42 členů – 18 žen a 24 mužů. Devítičlenný výbor se pravidelně schází jednou měsíčně, v případě potřeby i častěji. Předsedou strany je pan Karel Uhlář, hybnou pákou organizace je její obětavý jednatel Lubomír Halata.
Pěknou tradicí se stalo každoroční smažení vaječiny. O svatém Duchu se odpoledne scházejí u dřevjanice bývalého starosty pana Ondřeje Lepíka nejen členové místní organizace, nýbrž i mnozí ti, které život zavál daleko od rodné obce a samozřejmě mnoho příznivců lidové strany. Letos přišlo na padesát lidí, mezi mimi několik nadšenců zPalkovic, Jistebníka, Starého Města u Frýdku i z Bernartic nad Odrou. Čekalo je příjemné překvapení, neboť výbor pozval cimbálovou muziku „Kotci“.
Přičiněním lidovců je okolí kostela, který je středem obce, uklizeno. Pečují také o starý i nový hřbitov. Přikládají vždy ruku k dílu tam, kde je to zapotřebí, ať už je to úklid cesty od nánosů štěrků, čištění lesa a sázení stromků nebo stavba nové školky či moštárny.
Národní fronta
Společenské organizace jsou v naší zemi druženy do tzv.Národní fronty. Její existence měla vzbudit zdání, že všechny složky společenského i politického života spoluprací na základě rovnosti. Ovšem i to byla pouze Potěmkinova vesnice. Neboť nade vším měla hlavní a vlastně jediné slovo komunistická strana. Ale i přesto se v těchto organizacích díky obětavosti lidí udělalo mnoho dobrého.
Svaz požárníků
Snad nejaktivnější složkou ze všech organizací, které v obci existují, jsou požárníci. Ke konci tohoto roku měli 71 členů, z toho 51 mužů a 20 žen. Výčet činností této organizace je opravdu pestrý.
V rámci preventivní prohlídky prohlédli 236 rodinných domků a 12 drobných provozoven, kde zjistili celkem 16 drobných závad. Besedovali s dětmi v mateřské a základní škole, aby je upozornili na nebezpečí her se zápalkami.
Oblastní soutěž byla v letošním roce v Janovicích a družstvo mužů se umístilo na 5.místě.
Výsledky pohárových soutěží metylovského družstva:
Kozlovice 1.místo
Janovice 3.místo
Krmelín 4.místo
Bystré 4.místo
Žabeň 5.místo
Proskovice 7.místo
Turzovka 9.místo
Frýdlant n.O. 14.místo
Ostravice 16.místo
Družstvo CO, které bylo složeno z členů nad 40 let, zvítězilo v soutěži na Pstruží.
Metylovská pohárová soutěž se konala 2.července u Myslivecké chaty. Přesto, že lilo jako z konve, zúčastnilo se jí 23 družstev. Naši nebyli hodnoceni pro překřížené proudy, zvítězilo družstvo ze Staré Vsi. Jeden člen jejich družstva byl při soutěži zraněn a musel být po ošetření převezen do nemocnice.
Mladá požárnice Alena Michalcová věnuje svůj volný čas výchově nového dorostu. Vede 3 děvčata a ž chlapců a vede je zřejmě dobře, neboť se v branném závodě, který se konal v Metylovicích, umístili na 7.místě mezi 51 družstvy.
Přes každoroční preventivní prohlídky a trpělivé poučování dětí i dospělých museli letos naši požárníci vyjet k 10.ti požárům a to:
Březen – panelový dům ve Frýdku – Místku
Duben – zemědělský hangár v Dobré
Květen – les na Bílém Kříži
– rekreační domek ve Lhotce
Červenec – byt místního občana Vavřína Lepíka
Srpen – hospodářská budova v Palkovicích
Říjen – Moravia ve Frýdlantě n.O.
– rodinný domek místní občanky Barbory Pečínkové
Listopad – Moravia, Frýdlant n.O.
– rodinný domek v Palkovicích
Ale místní požárníci jen nesoutěží a nehasí. Hasičský bál, který byl dobře připraven, je v Metylovicích tradicí a účastníci, kterých byl plný sál, si pochvalovali jak bufet, tak i přátelskou atmosféru, která zde vládla.
V září se vydal autobus plný požárníků a jejich příznivců na dvoudenní zájezd do jižních Čech.
Každoročně se těší děti i dospělí na vánoční čas, kdy Vavřín Michalec zapne elektrická světla na vysokém smrku vedle požární zbrojnice a jejich záře vytvoří barevnou kulisu vánoc.
Také tam, kde je třeba přiložit ruku k dílu, nikdy požárníci nechybí. Ať už je to jarní úklid, čištění čekáren, stavba školky nebo práce na hasičské zbrojnici. Šest požárníků darovalo bezplatně krev.
TJ Sokol
V tomto roce pracovaly u nás v tělovýchovně jednotě Sokol dva oddíly. Jeden fotbalový a jeden volejbalový. Volejbalový oddíl byl rozdělen na tři družstva a to jedno družstvo žen a tři družstva mužů. Všechna tři družstva se účastnila okresního přeboru.
Koncem osmdesátých let začala dosud nejúspěšnější kapitola ve více než padesátileté historii metylovského fotbalu. V sezóně 88-89 dosáhlo mužstvo dospělých vytouženého cíle – vyhrálo A skupinu III.třídy a postoupilo do okresního přeboru.
SSM
Rovněž o činnosti Svazu socialistické mládeže nemám žádné zprávy. Přesto, že jsem navštívila řadu mladých lidí, kteří byli členy této organizace, nikdo mi nedokázal nebo nechtěl říct nic, co by stálo za zaznamenání v této kronice.
SČSP
Ani o této organizaci /svazu československo-sovětského přátelství/ nemám žádné zprávy. Vím pouze, že po sovětské invazi v roce 1968 většina členů z organizace vystoupila a zůstali v ní jen skalní komunisté. Jaká byla činnost této organizace v dalších létech a zda později vzrostl počet členů mi není známo.
Svaz žen
Předsedkyní svazu žen je u nás od roku 1986 paní Marie Herotová, která se zde přistěhovala ze Vsetínska za svým mužem.
Jako každoročně oslavily členky v březnu MDŽ a připravily přednášku „Péče o pleť ženy“, která byla sice zajímavá, ale účast byla velmi slabá.
K oslavě 1.máje napekly ženy „lopaťáky“, které šly velmi dobře na odbyt.
V červnu uspořádaly ve spolupráci se svazáky „Výlet pohádkovým lesem“ pro děti mateřské školy a napekly na tuto akci spoustu výborných voňavých perníčků.
Aby i starší ženy, které již péci nemohou, mohly své blízké pohostit tradičním koláčem, upekly členky „lopaťáky“ i před poutí.
Paní Herotová umí hezky recitovat, o čemž svědčí její každoroční účast v okresním kole recitační soutěže. Svým přednesem dodává oslavám a manifestacím, konaným v naší obci, důstojný ráz.
O vánocích se děti v mateřské škole mohly radovat z perníkové chaloupky, kterou upekla paní Marie Čupová, čp.313 i za bandurů, které upekly ostatní členky.
Z celé činnosti svazu žen je patrné, že její členky se spolu rády scházejí při pečení, ostantí činnost svazu už pro ně není příliš přitažlivá.
Zahrádkáři
Svaz zahrádkářů byl v Metylovicích založen v roce 1960 a na ustavující schůzi se jich sešlo 14. Organizace pořádala odborné přednášky a tématické zájezdy. Pro své členy objednávala rašelinu, vápno, hnojivo, semena a ovocné stromky.
O tyto věci byl mezi lidmi veliký zájem. Dne 21.11.1964 uspořádala organizace svou první výstavu ovoce, kterou navštívilo 265 lidí. V příštím roce navázala květinovou výstavou, kterou shlédlo 214 zájemců. V dalších létech pak postupně opadal zájem občanů o tyto výstavy. Pozornost si udržela pouze výstava jiřin. Organizace má ve své správě ovocný sad pana Aleše Bílka, třešňový sad patřící národnímu výboru a švestkovou alej podél silnice do Lhotky, která patří správě silnic.
V tomto roce má organizace 107 členů. Pětičlenný výbor, který ji řídí, se schází každé první pondělí v měsíci. Prvořadým úkolem tohoto roku bylo dokončení moštárny. S jednotou uzavřeli zahrádkáři smlouvu o dodávkách rybízu, angreštu, třešní a padaných jablek. Pro své členy i ostatní občany zajistili vagón rašeliny, 30q vápna, 350 kg pohanky, sadbové brambory, sadbový česnek a cibuli sazečku. Tématický zájezd směřoval do ovocného sadu u Přerova.
Chovatelé
Vznik chovatelské organizace v Metylovicích se datuje ke konci roku 1940. doklady z této doby se téměř nedochovaly. Je k dispozici pouze stručný záznam zápisu z ustavující schůze spolku bez data. Z následující korespondence vyplývá, že koncem dubna 1941 se stal metylovský spolek členem hranicko-valašské župy v Hranicích. I z těchto neúplných a kusých informací je zřejmé, že naše chovatelská organizace patří k nejstarším chovatelským organizacím v okrese.
Koncem roku 1940 měl spolek 51 členů a to 40 z Metylovic, 8 z Frýdlantu n.O., 2 z Hodoňovic a 1 ze Lhoty. Členové tehdy chovali čistokrevné králíky i králíky smíšené, čistokrevnou drůbež a křížené i čistokrevné kozy. V roce 1942 bylo mnoho členů výboru zatřeno, což pochopitelně ovlivnilo práci spolku. Mnozí ze zatčených se už nevrátili.
Přes kusé informace z těchto let však víme, že řada chovatelů dosahovala velmi dobrých pěstitelských úspěchů a zůstala spolku věrna i v poválečných letech, kdy se členská základna zmenšila. Kritickým mezníkem byl rok 1959, kdy zůstalo ve spolku 6 členů. Později jich však začalo přibývat, až jejich počet dosáhl 78. Ovšem později se ukázalo, že většina nových členů nemá k organizaci vztah, ale že byli zlákáni vidinou přídělu levného krmiva. Proto posléze odpadli.
V letech 1972-74 si organizace vybudovala sklad krmiv, ve kterém je také schůzovní místnost. V čele organizace je od roku 1959 pan Štěpán Juřica. Výbor spolku chovatelů zajišťuje členům i nečlenům kuřata a housata i krmivo. Do veřejné obchodní sítě dodává vejce, ovčí vlnu, angorskou srst i králičí maso.
Matrika
V tomto roce se našim maminkám narodilo v nemocnici ve Frýdku nebo na Čeladné 20 dětí – z toho 11 chlapců a 9 děvčátek.
V témže roce v naší obci zemřelo 15 občanů – z toho 8 žen a 7 mužů.
Nejstaršímu zemřelému občanu bylo 88 let, nejmladšímu 49 let, jeden z nich si sám sáhl na život.
V roce 1988 uzavřelo na MěÚ ve Frýdlantě n.O. sňatek 8 snoubeneckých párů – z toho tři dvojice tvořili oba snoubenci z Metylovic.
Povaha roku
Ještě v únoru bylo silné sněžení, jaro přišlo poměrně pozdě. Léto se nevydařilo. Byl deštivé počasí, takže senoseč i žně byly špatné.
První sníh v tomto roce napadl v noci z 21-22 listopad a to hned 20 cm. Zároveň udeřily siné mrazy -18°C.
Stalo se
Ve středu 7.prosince 1988 se v 11 hodin 41 minut na zvonici ečmiadzinské katedrály, založené již ve 4.století, pohnuly zvony.
Seismická stanice Kyzylarvat v Turkménii zaznamenala zemětřesení jako první. Během dvanácti minut bylo zřejmé, že na 40,8 stupni severní šířky a 44,1 stupni východní délky došlo ke katastrofě. Arménie – po staletí těžce zkoušená země, strnula hrůzou. V oblasti o průměru 80km zasypaly trosky 40 000osob. Z nich se podařilo vyprostit 15 254 živých lidí. Více než půl milionů občanů, tzn.každý sedmý Armén, zůstal bez střechy nad hlavou.
Práce ustala v 525 průmyslových podnicích a asi ve třech stech zemědělských závodech. Odhad škod činil osm a půl miliardy rublů. Zpočátku mechanizace vůbec nebyla nebo se nedala použít. Těžko asi někdo vyčíslí, kolik kubických kilometrů trosek prosely lidské ruce. Nejhůře byla postižena města Leninakan, Špital, Kirovakan.
Kirovakan – město se 120.tisíci obyvateli bylo třetím největším arménským střediskem průmyslu i vyhledávaným letoviskem uprostřed překrásné přírody. Bilance- 40 zcela zničených a desítky poškozených domů, pobořená pekárna a několik dalších závodů.
Spitak – zahynula třetina z 50ti tisíc obyvatel a zemětřesení zde zničilo čtyři tisíce budov. Bílé město se ve vteřině změnilo ve velikou haldu špinavě šedé suti.
Leninakan – třistapadesátitisícové město, středisko potravinářského, textilního, elektrotechnického a strojírenského průmyslu. Zemětřesení zničilo čtyři pětiny bytů, mnoho průmyslových závodů i veřejných zařízení. Až na jeden malý objekt se zřítily všechny nemocnice.
Po zemětřesení se zvedla mohutná vlna mezinárodní solidarity. Do Arménie přijela okamžitě Matka Tereza z Kalkaty. Během prvních dnů došlo ze zahraničí jenom v penězích přes sto milionů dolarů a dále letadla plná léků.
Československá pomoc za první tři týdny dosáhla částky 107 milionů korun. Dvaadvacet letadel vytvořilo letecký most mezi Prahou a Jerevanem. Naši lidé zapomněli na své starosti i sobectví a přinášeli teplé přikrývky, oblečení, boty i trvanlivé potraviny. Do Arménie odcestovalo 150 našich záchranářů. K pomoci se pojili odborníci i prostí lidé ze všech koutů světa.
/Metylovice 31.ledna 1991/