1922
Povaha roku : Rok 1922 byl celkem suchý. Jaro bylo příznivé a časné, takže jarní práce mohly býti vykonány včas a za pěkného počasí. V létě panovalo velké sucho, jakého po mnoho let už nebylo. Následkem sucha trvajícího vyvinula se u dobytka hovězího zpuchřelost kostí a dobytek byl nuceně porážen.
Starostou byl pan Jan Kuhejda
Duchovním správcem p.Mikuláš Maršálek
Správcem školy p.Kuneš Odstrčil
Předsedou místního škol.výboru p.Frant.Seibert
Předsedou finanční komise
Předsedou osvětové komise a soc.péče Josef Műller
Okresní soud navrhl zdejší obci, že by určité dny v týdnu úřadoval ve Frýdlantě za úhradu nákladů s tím spojených. Naše zastupitelstvo návrh ten ve schůzi konané dne 8.ledna 1922 zamítlo.
V téže schůzi přijat byl do svazku obce pan Alois Weis, železniční zřízenec.
Hasičskému sboru v Metylovicích byla k jeho žádosti vrácena dávka ze zábavy.
Nařízením vlády republiky Československé ze dne 19.ledna 1922 vešla v platnost obchodní smlouva s královstvím Španělským.
Nová stupnice kolková zavedena byla pro směnky zákonem ze dne 25.ledna 1922.
První nové peníze československé 20ti a 50ti haléře dány do oběhu dnem 16.února 1922.
27.ledna 1922 jelikož byl všude i ve zdejší obci nedostatek bytů, a které byly, byly cenami nepřístupné, například u nás bylo požadováno za byt o světnicích a kuchyni 4000kč ročního nájmu – vydala vláda dne 27.ledna 1922 zákon o podpoře stavebního ruchu. Dle toho zákona mohly býti pro stavebníka vyvlastněny pozemky vhodné pro postavení domku za běžnou cenu, ať patřily státu, zemi i korporacím vyvlastněny, když stavebník se zavázal v dané lhůtě postavit domek. Těm, kterým se nedostávaly prostředky finanční, poskytl stát úvěr až do výše 75% soukromým osobám i obcím. Aby byly opatřeny toho, finance ku provedení zákona toho, byly vydány stavební losy v nominální hodnotě 500kč, které vždy 2.února a 2.srpna každoročně byly taženy. Hlavní výhra těch losů byla 1milion korun. Losy kromě těch hlavních výhod mohly býti vytaženy ještě z celou řadou menších výher – nejmenší 500kč. Losy byly hojně kupovány a záhy jejich cena stoupala.
V naší obci nebylo zákona využito, ač jinde tvořila se družstva stavební, která vystavěla celé ulice i kolonie rodinných domků, dokonce našli se i bohatí jednotlivci, kteří stavěli domky na výdělek.
19.února 1922 konalo obecní zastupitelstvo schůzi, v níž projednán spor s p.inženýrem Proryczkou. Usneseno dále potravní daň v obnose 2200kč ročně vybírati paušálně, ustanoviti za obecního hajného pana Mikuláše Petra, obuvníka v Metylovicích a odepsány nedobytné účty.
Dne 8.února 1922 vyhláškou ministerstva školství a národní osvěty byla zřízena nová církev a sice Českobratrská církev evangelická.
Tolerančním patentem, vydaným císařem Josefem II. r.1781 vnuceno bylo stoupencům „pod bojí“ a Českých bratří vyznání augsburské nebo helvetské. Jakmile Rakousko padlo a občanům byla dána úplná volnost vyznání, sešli se vyjmenovaní stoupenci pod obojí a čes.bratří na sněmu v Praze dne 17. a 18.prosince a tam založili novou „Československou církev evangelickou“.
Také v Metylovicích přistoupilo několik rodin k této nové církvi.
19.března 1922 ve schůzi obecního zastupitelstva projednán opět spor s p.inženýrem, panu Janu Bílkovi odprodán pozemek, do kursu samosprávy vysílá se p.Onderka Sylv. a pisatel, jednáno o žádosti p.Rudolfa Kuly o účtu záložny národní v Místku znějícím na obnos 15000kč, konečně usneseno svolati ku projednání účtů obecních valnou hromadu.
14.dubna 1922 toho dne vyhlásilo ministerstvo zahraničí, že republika přistoupila k mezinárodní úmluvě telegrafní, uzavřené v Petrohradě 10 až 22.července 1875.
Dle oznámení ze dne 25.dubna 1922 přistoupilo Československo ku „Statutu stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti“, schváleného jednohlasně usnesením Shromáždění Společnosti národů v Ženevě dne 13.prosince 1920. Korporace tato má za účel rovnati mezinárodní spory.
Zákonem ze dne 27.dubna 1922 čís.130 byli vzati v ochranu nájemníci. Dle zákona toho smějí býti vypovězeni z bytu nájemníci, splní-li ovšem zákonité podmínky jen s povolením okresního soudu. Zákon ten přinesl opravdu ochranu nájemníkům, ale nevýhodný byl pro majitele bytu. Staly se často případy, že si někdo koupil domek nebo dům a sám musel bývat v nájmu, protože nemohl nikoho z nájemníků vypovědět /v jeho domě bydlících/.
Dne 21.května 1922 konalo obecní zastupitelstvo schůzi. Protože před projednáním 4.bodu odešlo 5 členů z 19 přítomných, stálo obecní zastupitelstvo neschopno usnášení a celé jednání prohlášeno za neplatné.
Nařízením vlády republiky ze dne 26.května 1922 dány do oběhu nové korunové mince v obnose za 100 milionů korun.
Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 25.května 1922 schválen stálý rozpočet komisí: školní, sociální péče a obecní, stanovena cena /1k za 1m2/ pro pozemky, které byly po návsí prodány zájemcům a přijata do svazku obce pí Marie Řeháková.
Naše obec byla nařízením vlády republiky ze dne 8.června 1922 /ovšem s celým okresem/ přidělena 19.dozorčímu okresu živnostenské inspekce o ochraně živnostenských a továrních zřízenců od úrazů.
Dne 13.června 1922 bylo vydáno prováděcí nařízení ku zákonu o podávání lihových nápojů vůbec a osobám do 18.roku zvláště. Zákon byl vydán 17.února 1922 č.86.
Druhý zákon taktéž důležitý vydán byl 11.července 1922 čís.241, kterým se zakazuje veškerá prostituce a zavádí se opatření proti rozšiřování pohlavních nemocí.
Téhož dne vydaný zákon, tj.11.července 1922 čís.242, pojednává o pojištění horníků u báňských bratrských pokladen.
Dne 3.září 1922 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž usnešeno zapůjčiti peníze na zakoupení obecního býka, ku sčítání krav ustanoviti pp.Rudolfa Halatu a Františka Svobodu, přijati do svazku obce pp.Františka Nevluda a Karla Štěpandu.
Dne 14.září 1922 nařízením vlády republiky Československé vydány nové pětikorunové státovky.
Dnem 29.září 1922 vyhlášena byla smlouva mírová mezi mocnostmi spojenými a združenými a Bulharskem uzavřená dne 7.listopadu 1919.
Úmluvou mezi republikou Československou a Rakouskou uzavřenou dne 10.března 1921 a 6.října 1922 uveřejněnou, stanovena byla hranice mezi oběma státy.
V měsíci říjnu 1922 počalo úřadovati nové ministerstvo, jehož předsedou byl Švehla.
Ministrem sociální péče Gustav Habrman
Ministrem vnitra Malypetr
Ministrem školství a nár.osvěty Bechyně
Ministrem obchodu Novák
Ministrem veřejných prací Srba
Ministrem národní obrany Udržal
Ministrem Franke
Ministrem Kálaly
Ministrem zahraničí Beneš
Ministrem spravedlnosti Dolanský
Ministrem Stříbrný
Ministrem zemědělství Hodža
Ministrem zdravotnictví a těl.výchovy Šrámek
Ministrem Tučný
Ministrem Markovi
Dne 31.října 1922 vešla ve známost smlouva o státním občanství mezi republikou Československou a říši Německou uzavřenou v Praze dne 29.června 1920 a ratifikovanou 12.září 1922.
Nařízením vlády republiky Československé ze dne 9.listopadu 1922 přestávají býti pětikorunové státovky československé s datem 5.dubna 1919, dnem 31.prosince 1922 na území republiky býti zákonným platidlem.
Ministerstvo zahraničí vyhláškou ze dne 24.listopadu 1922 oznámilo, že Československá republika přistoupila k mezinárodní úmluvě sjednané dne 20.května 1875 v Paříži o soustavě metrické, že bude užívati měr a vah metrických, že Československá republika uzavřela úmluvu mezi státy: Belgií, Francií, Velkou Británií, Itálií, Rumunskem, Jihoslávií, úmluvu o mezinárodnosti Dunaje a že sjednaná byla hospodářská dohoda mezi Německem a republikou.
7.prosince 1922 nařízením vlády zřízen byl Československý úřad Bílého lva a Československá medaile Bílého lva jako vyznamenání pro příslušníky cizích států za zásluhy, kterých si získali o stát Československý.
Téhož dne usneslo se národní shromáždění na zákoně, kterým poskytnuty jsou výhody brancům při konání branné povinnosti.
24.prosince 1922 ve schůzi obecního zastupitelstva odhlasováno bylo zachovávati v živnostech a obchodech nedělní klid, povoliti tělocvičným spolkům zapraviti si pro upevnění hrazdy 4.sklopné háčky do podlahy, přijati do obce pana Židka Sebestiána /Krče/ a zvýšiti panu tajemníku Josefu Kubalovi k jeho ročnímu služnému 200kč.
Školství
V sedmi třídách zdejší obecné školy vyučovalo se 310 žáků.
Dne 1.června 1922 jmenován byl definitivně na zdejší škole správcem pan Kuneš Odstrčil, který sem 1.prosince 1921 byl dosazen z Kunčic p.O. Pocházel z Hané, narodil se r.1865. Učitelského vzdělání nabyl na ústavě učitelském v …
Byl dobrým pracovníkem národním, což mu ale u tehdejších rakouských úřadů přineslo nepřízeň a pronásledování. V Drahanovicích na Hané měl zřízený cukrovar baron Klein, který tím svým podnikem germanizoval obec i okolí. Rolníci, kteří dodávali baronu Kleinovi řepu, založili si svůj cukrovar a přerušili s ním styky. Byly z toho soudy, které dopadly ve prospěch rolníků. Baron Klein, protože neměl z čeho vařit, byl donucen cukrovar prodat rolníkům, kteří jej proměnili v rafinerii. Baron celou věc prohrál, ale pomstil se p.Kuneši Ostrčilovi, který měl lví podíl na zřízení cukrovaru, že pomocí vlivných činitelů dosáhl toho, že jej přesadili nuceně z Drahanovic do Lichnova na náš okres. Z Lichnova byl přeložen do Frenštátu pod Javorník a odtamtud do Kunčic pod Ondřejníkem a pak k nám. Protože měl statek na Hané, musel tam nechat svou ženu, aby na něm hospodařila. Byl čilým pracovníkem národním i kde ho osud postavil, byl na místě. Nikoho se nebál. Pracoval v organisaci učitelské, zdejšímu Sokolu prokázal značných a neocenitelných služeb. Za války pracoval v aprovisaci, pomohl mnoha lidem v době největší nouze o potraviny, z nichž někteří se mu pak velice špatně odvděčili.
Kromě jmenovaného působili u nás na škole do prázdnin sl.Špačková Terezie, pí Jitka Halatová, pí Lidmila Millerová, p.Miloslav Dvořáček, p.Bohuslav Kolčava a pisatel.
Dne 16.března 1922 odešla od nás slečna Terezi Špačková, byvši ustanovena na obecné dívčí škole ve svém rodišti ve Frenštátě p.R.
Koncem školního roku přeložena byla také pí Jitka Halamová do Lukova u Bystřice pod Hostýnem, protože její choť p. Josef Halata byl ředitelem kůru v Bystřici pod Hostýnem.
Na místo odešlých paní učitelek byli po prázdninách na naši školu dosazeni: pan Jaroslav Šedivý, abiturient gymnasia pocházející z Čech a slečna Helena Kubanková, dosud industriální učitelka.
Dne 13.července 1922 uzákoněn tzv.Malý školský zákon, kterým definitivně zrušeny všecky úlevy, nařízena osmiletá docházka do školy /žák smí býti propuštěn jen tehdy, navštěvoval-li plných 8 let – tedy koncem roku, ne tedy jako dosud, dosáhl-li 14.roku/. Vyučování náboženství stalo se relativně povinným a konečně stanoveny přísné tresty pro nedbalou docházku dětí do školy.
Drahota
Počátkem roku platilo se za našich 100kč 5franků. V roce 1922 stoupla pak cena Kč za 5franků na 19franků. Tím cena cizího zboží klesla a současně i domácího.
1kg amerického sádla byl za 9kč
1q pšenice byl za 120-140kč
1q zemáků byl za 120kč.
Cena výrobků textilních stoupala.