1848
Rok 1848 byl důležitým mezníkem v dějinách našeho státu, protože zavedena byla konstituce, zrušen absolutismus a myšlenky rovnosti, volnosti a bratrství šířily se k nám z Francie, nacházely u nás úrodnou půdu. Není proto divu, že páni francové cítili se povinnými chladiti rozpálené hlavy výnosy jako tento vydaný na Hukvaldech 14.srpna 1848 a který zní.
Od vrchnostenského úřadu
Skrzeva to politování hodné příběhy, které v poslední době ve Vídni povstaly jejich Císarská kralovská Majestátnost se přinucena viděla se ze Šenbrunu odestraniti an jaký čas v Holomci přebývati.
Bezpochyby ti lidé, kteří všechen pořádek zvrátili chtějí buďto…a neb skrzeva…..
Moravsky obyvatele a jim předkládati budou k záhubě všeho pořádku ponoukati zas navracení, že se tím gruntovníkům vyzdvihnutí roboty a desátků jedná.
Dle císarského král. krajského nařízení od 12.srpna 1948 1360 se tedy obyvatelům na Hukvaldským panství a okrsku na vědomost dává, že jejich cys.král Majestátnost tu národům zajištěně konstituci svobodu, obzvláště ale tu bývalým poddaným gruntovníkům vyzdvihnutou robotu a desátky na žádný způsob nazpátek vzíti aneb ukrátiti nemíní, nýbrž že jest vůle jejich Majestátnosti tam skrzeva navrácení zákonnýho pořádku zákon….darovanej svobody zjistiti jednání některých zlomyslných a to zle skrzeva který dobrota a prospěšnost Mocnařství se podkopati chcu odstraniti.
Varujte se tedy lidi který váš zdravý smysl pokaziti minějí, neb oni jen našu a vaše neštěstí chcu.
Vy máte již přiklady od dobroty našeho nejmilostivějšího Cysaře Pana a tak se očekává, že vy jemu také dále věrni a naklonění pozůstanete.
V Huchvaldách, dne 14.srpna 1848 podpis nečitelný
Jak si oddychli lidé na vesnicích a jak radostně asi vstávali toho dne po vyhlášení zrušení roboty, mnohde asi ani nevěřili, že je to možné!
Dle vypravování paní…museli lidé již o 4 hodině ranní vstávat, aby o 6hodinách byli již na Hukvaldech a pak dokud byl den, pracovali bez ustání, bez ohlédnutí, protože dráb s karabáčem byl vždy po ruce. Hlad ukájeli plackem, který měli schovaný za ňadry a z něhož ukradmo dokud se dráb nedíval po kousku ulamovali a pojídali. Za nápoj sloužila voda ze studánek.
Neposlušnost, přestupky trestány jednak na Hukvaldech, jednak fojtem. Za trest byl odsouzenec bit žilou na lávce uvazován na fojtství ku sloupku a zavírán do šatlavy, při těžších proviněních přikován ku kruhu, na nohou i na rukou okovy – které jsou dosud v archivu obecním zachovány.
Fojt chodil večer po dědině, všude nahlédl, kde se svítilo a vyptával se proč svítí. Přistihl-li někde stát chlapce s děvčetem, oba pak museli stát v neděli „ u knotku“, tj. u kulu zaraženého u kostela, ovšem přivázaní , aby neutekli. Svobodné matky „závitky“ byly trestány tím, že veřejně byly vystaveny na kameni na potupení. Potřeboval-li fojt regruty, udělal muziku, mládence pochytal a dodal vojsku. Každý odvedený obdržel rynský a měl právo volnosti den po odvodě. Zprotivil-li se starostovi, dostal 25 ran holí. Bohatý se mohl z vojny vyplatiti, chudý musil jíti.
Hospoda byla jenom jedna, na fojtství byl prostranný sál, vprostřed kůlem podepřený a v rohu u ochodu vyvýšené místo pro hudebníky. Místo to bylo opatřené dřevěnou mříží kvůli bezpečnosti.
Prvním starostou po vládě fojtů byl
1. Bílek Ondřej, po něm následovali
2. Michalec Vavřín
3. Mužný
4. Židek
5. Bílek Josef
6. Svoboda Josef
7. Kulánek Václav
8. Svoboda Josef
9. Kuhejda Jan
10. Závodný Jan
11. Kuhejda Jan
12. Závodný Jan
13. Dvořáček Miloslav
14. Kuhejda Jan
15. Svoboda František
16. Židek
17. Židek