1927
Povaha roku : Leden zpočátku byl tak teplý, že kvetly fialky. Teplota znenáhla klesala a ku konci ledna hodně přituhlo a sněhu napadlo. Zima potrvala i přes první polovinu února. 14.února 1927 se na nějaký čas oteplilo, že pro pěkné počasí přiletěli špačci. Leč dlouho se z pohody netěšili, naopak vrátil se mráz, který dosáhl 21.února 1927 -20°C a mnoho ptactva zničil. Ku konci se opět počasí oteplilo, takže 1.březen 1927 byl krásný a způsobil, že mnoho petrklíčů rozkvetlo. Pak podnebí se měnilo. Po celý duben je většinou chladno. Ještě 11.května 1927 sníh. Letošní „zmrzlí“ se vůbec „vydařili“, mrzlo a napadlo tolik sněhu, že 13.května 1927 vypadalo to jako o vánocích. Stromy lámaly se pod tíhou sněhu. Dlouho sníh sice nepotrval, ale květy byly zničeny.
Starostou byl pan
Duchovním správcem p.Mikuláš Maršálek
Správcem školy p.Bohuslav Kolčava
Správcem poštovního úřadu
Předsedou místní školní rady
Předsedou komise osvětové pisatel
Předsedou komise finanční
Předsedou komise pro sociální péči
Leden začal letos teplým počasím. Tak teplým, že kvetly fialky a sníh zmizel. Divné jsou cesty přírody a na velikonoce bude snad mrznout.
Leden 1927 obecní zastupitelstvo schválilo rozpočet, kmenové jmění přivedlo na půjčku na zakoupení pozemku čís.24, na hrazení dluhu prodala obec pozemky zvané „hlubočí“. Josefu Svobodovi nebylo povoleno vzdáti se rukojemství za syna, až najde jiného za sebe. Josefu Loškemu najat byl v čís.24 za 60Kč měsíčně. Přijata výpověď dosavadního hajného a hned ustanoven nový, p.Pustka Matěj. Zpěvákovi p.boháčovi zlepšena renumerace o 50Kč. P.Janu Bílkovi schválena kapitalisace renty. P.Bílkovi Františkovi č.4 dovoleno bráti štěrk z obecního na opravu obecní cesty. Zamítnuta byla žádost sboru dobrovolných hasičů o přispění na stavbu zbrojnice, ježto není položky pro to v rozpočtu. Konečně usnešeno podati urgenci ohledně aprovizace a ve věci zřízení lávky přes Ostravici vyslati dva členy obec.zastupitelstva na obecní úřad do Pržna.
Masopust probíhal vesele. 6.pořádána na Čihadle „mládenecká“, v obecním dělnický ples, 12.února v sokolovně šibřinky rázu „V krakonošově zahradě“, 13.února v obecním hasičský ples. Všechny se dobře vydařily.
13.února 1927 ve schůzi obecního zastupitelstva pověřen pan starosta a pan Jan Závodný, čís.150 koupí obecního býka, zamítnuta žádost Havlákové o umístění v místním chudobinci a též žádost, aby Mojmír Juřica dán byl do ústavu hluchoněmých na útraty obce, jelikož rodiče jsou schopni platit sami, vysloven souhlas se zřízením nového vymetacího obvodu v Paskově, požádáti zemský výbor o urychlení aprovizačních záležitostí a konečně obec stala se členem Masarykovy ligy letecké.
16.února 1927 provedena inspekce zdejší školy panem okresním inspektorem školním Františkem Knězkem.
7.března 1927 oslava narozenin pana presidenta provedena toho dne školou v sokolovně, k níž pozváni zástupcové úřadu. Místní Sokol oslavil narozeniny akademií tělocvičnou dne 20.března 1927
9.března 1927 dány do oběhu nové dvacetikoruny s datem 1.října 1926. Podepsáni na ni jsou Dr.Pospíšil, guvernér Nár.banky, Dr.Vlad.Brdlík, člen bankovní rady a Novák, vrchní ředitel.
3.dubna 1927 konala se schůze obecního zastupitelstva, na níž přijata výpověď dosavadního nájemce ob.host. p.Jos.Svobody, juniora, ku dni 1.dubna 1927 a hned novým nájemcem ustanoven p.Emil Závodný za roční nájemné 7000kč na dobu do konce
Roku 1930. Veškeré opravy v místnostech provede nájemce za své útraty. Pí Šigutová Marie přijata do obce. Obecní pozemek po Šimkové pronajat Barboře Juřicové č.109. Vyhověno bylo žádostem pp.Frant.Kubaly, Frant.Němce, Bílka o přidělení obecních pozemků na stavbu rodinných domků, ale po dobrozdání ohledací komise, do níž zvoleni pp.Jan Kuhejda, Josef Chasák, Rudolf Halata, Vavřín Bílek. Hasičskému sboru přislíbena pomoc při stavbě zbrojnice dřevem i penězi.
8.dubna 1927vydán zákon o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.
23.května 1927 konala se školní slavnost „Den Matek“ v Sokolovně. Děti přednášely básně, zazpívaly za vedení pí učitelky Št.Bílkové trojhlasné písně. K matkám, které se v hojném počtu k slavnosti dostavily, promluvil p.řídící B.Kolčava a pisatel. Slavnost se zdařila.
30.května 1927 započali se stavbou hasičského skladiště členové sboru dobrovolných hasičů v Metylovicích.
1.květen 1927 slaven jako léta minulá.
25.května 1927 presidentem republiky zvolen T.G.Masaryk.
Dne 1.května 1927 stala se pro naši obec důležitá událost: počala pravidelná autobusová doprava osob mezi Metylovicemi a nádražím ve Frýdku. Nedostatečné spojení se světem pociťovali všichni občané v Metylovicích. Cesta do Místku na nádraží trvá 11/2 hodiny, blíže jsou stanice ve Frýdlantě n.Ostr. ¾ hod. a Pržno 20minut až ½ hodiny, leč cesty do Frýdlantu přes „Cihelny“ a do Pržna kolem pily p.Gřunděla jsou v takovém stavu, že jen v nejkrásnějším počasí jsou schůdné. Za deštivého počasí je pravým utrpením chodit po cestách těch, když se nohy rozjíždějí, noří do bláta po kotníky. K tomu přichází ještě okolnost, že chodník do Pržna vede železničním mostem pro pěší chodce zakázaným. Jaká je to „radost“ pro pasažera, když v poslední chvíli „chytá“ vlak a před mostem zjeví se mu postava četníka. Nezbývá, než buď vlak nechat ujet, anebo vodou se přebrodit.
První, který doporučoval zavedení spojení autobusového do Místku byl pisatel těchto řádků. Leč nenašel porozumění u těch občanů, kterým zřízení toto doporučoval. Musel přijít člověk cizí a přišel. Byl to pan Josef Jirásek, pocházející z Čech, z obce u Litoměřic. Posledně byl zaměstnán u společnosti Moravskoslezských elektráren. Býval posledně ve Frýdlantě. Opustil své zaměstnání, zakoupil si autobus, zažádal o licenci ku provozování dopravy osob a začal jezdit. Protože by mu ředitelství drah nepovolilo linku Metylovice-Místek, žádal jenom za linku Palkovice-Frýdek nádraží a tu dostal. Garáž si zřídil u pana Bílka Metoděje na dolním konci. Spojil tak i Metylovice. Jezdil velice opatrně a tak jízda se vžila.Jako každá nová vymoženost narazí na odpor veřejnosti, tak stalo se i u nás. Jak už to na venkově bývá zvykem, chová se drůbež – na cestě. Dá se jí potravy a pak se vyžene za vrátka. A tak se stalo, že autobus p.Jiráska při vší opatrnosti přejel několika chovatelům husy a slepice. Byl z toho křik a v zápětí stížnost na okresní hejtmanství podepsána čtyřicíti občany. Naštěstí hejtmanství na stížnost nic nedalo a tak autobus jezdí vesele dále.Spoje jsou zařízeny, že možno skoro každou hodinu do Místku: ráno před šestou, před sedmou, po osmé, před dvanáctou, odpoledne o čtyřech, o pěti a poslední po sedmé večer.
Jízdné bylo stanoveno přiměřeně 3Kč do Místku a 3,50 až na nádraží. Pro občany je to vymoženost velice dobrá, protože doveze se každý až do středu města, vyřídí si své a může se ihned vrátit.
6.června 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo. V ní usnešeno prodati p.Frant.Bílkovi, Václavu Magdoňovi, Josefu Halatovi na stavbu rodinných domků pozemky za stodolou na čís.24 1m2 za 2K, p.Frant.Šigutovi v pasekách 1m2 také 2Kč. Panu Frant.Mužnému odprodá se pozemek mezi domkem a zahradou. Za to p.Mužný odstoupí roh zahrady proti Fr.Závodnému a roh u okresní silnice pro snadnější otáčení povozu z ulice k Palkovicům a ponechá získaným pozemkem průchod pro pěší. P.Janu Halatovi žádost o pronájem pastvin obecních zamítla, ale povolila se p.Jos.Loškemu sleva z nájmu v domku čís.24 zato, že si opravil svým nákladem byt.
2.července 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž projednána otázka úpravy silnice okresní, vedoucí Metylovicemi, p.Frant.Kořenému odprodán roh školní zahrady 1m2 za 4Kč. Pozemku potřeboval žadatel na stavbu rodinného domku. Na žádost obce Palkovic přijat za občana Metylovic p.Rudolf Lanča.
Zvony
Jako jiné obce tak i naše ochuzena byla válkou o zvony. Přijeli vojáci, odmontovali rozbili zvony a odvezli je buď na děla nebo na výrobu skalice. Vesnice ohluchla na deset let. Až teprve v tomto roce vznikla myšlenka opatřiti obci zvony nové. Původci myšlenky té pánové Mikuláš Maršálek, farář, Vavřín Bílek č.99, Jiří Merta, Jan Závodný, kostelní hospodář a starosta obce Frant.Svoboda utvořili volné sdružení, sestavili upisovací archy a s těmi pak chodili po domech, aby lidé upisovali za zvony. Akce setkala se zdarem a tak v několika dnech upsán byl potřebný obnos na zakoupení tří zvonů. Zvony objednány byly u firmy Oktáv Winter v Broumově.
V srpnu 1927 přivezeny byly z nádraží ve Frýdlantě hospodáři pp.Čupou, Klementem Němcem na fojtství k panu Jiřímu Mertovi, kde byly až do neděle a byly předmětem pozorování a obdivu. Byly tři.
Na nejmenším označeným číslem 2668 byl reliéf /vypouklý obraz/ sv.Barborky a nápis „Sv.Barborko, sv.Vavřinče a všichni svatí orodujte za nás.“ Na prostředním zvonu, který má číslo 2667 je reliéf Sv.Vavřince a nápis: „Vděčné památce chrabrých vojínu naší farnosti padlých za svobodu vlasti ve světové válce 1914 – 1918.
Největší zvon nese reliéf ukřižovaného, má číslo 2666 a tento nápis: „Válka vzala – láska dala. Z milodarů farníků ku cti a chvále boží a všech svatých jako patronů farního chrámu Páně v Metylovicích zbudováno v roce 1100 narození sv.Cyrilla.
Dole na okraji pak je poznamenáno toto: „za starosty obce Františka Svobody, kostelních hospodářů Jana Závodného a Vavřince Bílka a faráře Mikuláše Maršálka.
V neděli odpoledne hned po jedné hodině zavezeny byly na květinami ozdobených vozech a v průvodu za účasti četného obecenstva na nádvoří kostela a tam vysvěceny.
Při slavnosti účinkoval pěvecký sbor, žačka Vlasta Bílková a žák přednesli vhodné básně. Zvony pak byly pomocí zřízenců továrny a za přispění dobrovolného hasičského sboru vytaženy kladkostrojem na věž. Celý pořad vykonal se bez nehody, pouze pro ten největší zvon muselo věžní se probourat, aby jej bylo možno vsunouti dovnitř věže.
V sobotu pak večer před poutí rozhalasily se opět zvony na pozdrav obci – po desíti letech.
Zvony byly pořízeny za 37 000Kč.
1.září 1927 započat nový školní rok se 192.dětmi, z toho bylo 92 chlapců a 100 děvčat. Spojeny byly třídy 4. a 5. V první a druhé třídě učí se polodenně a v ostatních po celém dni. V první třídě učí Lidmila Műllerová, 2.třídu Boh.Kolčava, 3.třídu Štěp.Bílková, 5.a6.třídu p.učitel Tiahan, sedmou pisatel.
Slečna Vlasta Matějová, která u nás působila do prázdnin byla přeložena do Staříče a na její místo ustanoven abiturient učitelského ústavu v Příboře Alois Tiahan pocházející z blízké vesnice Kozlovic.
Ručním pracím vyučuje sl.Frant.Jakubková. Náboženství katol.učí a učil p.Mikuláš Maršálek, farář.
11.září 1927 konalo se otevření nového skladiště místního hasičského sboru. Počalo veřejným cvičením na dolním konci. Po cvičení odebral se průvod k nové zbrojnici ku slavnosti, kterou zahájil starosta sboru, Tomáš Němec. Za sbor pak mluvil pisatel a za župu hasičskou čís.33, její vzdělavatel p.Jindřich Dohnal, řídící uč. na Hukvaldech. Po proslovech odevzdal klíče stavitel zbrojnice pan Gajovský zbrojíři p.Janu Liberdovi se slovy: opatruj majetek jako svůj. Po slavnosti byla veselice na cvičišti za školou.
4.září 1927v neděli konalo schůzi obecní zastupitelstvo, na níž se usneslo poříditi si novou mapu obecní v barvách a v ceně 1400Kč a parc.protokol asi za 1195Kč, zavolati do příštího sezení p.inženýra z Moravskoslezských elektráren k podání informací o elektrisaci obce. Vyzvati p.Karla Čupu, aby pozemky dále obdělával, odprodati pozemky obecní Pavlu Hradečnému 1m2 za 150hal s podmínkou, aby při stavbě domku vodu ze sklepa a od stavení Rud.Pinka pustil přes břeh do potoka, poděliti chudé obce dřívím a zúčastniti se otevření hasičského skladiště, o němž již zmínka byla dříve uvedena.
10.září 1927 cesta na Pržno na zástavku železniční vede pilou pana Jana Gřunděla. Pan Gřunděl vykázal pěším chodník vedle pily a průjezd vozům zakázal. Proti tomu vůbec nikdo nenamítal ničeho. Až se na skladišti p.Gřunděla u chodníku přes pilu objevila tabule, na níž bylo napsáno, že průchod až do odvolání povolen. Protože to byl první krok ku zákazu průchodu přes pilu a tím by byl jediný chodník ku nádraží zrušen, vyvolalo to mezi občany, zvláště těmi, kteří chodníku denně potřebují neklid a potřebu svolati obecní zastupitelstvo, které by věc vyřešilo.
Svoláno bylo na den 10.září 1927 a to usneslo se zrušiti usnesení zastupitelstva ze dne 3.prosince 1899, kterým obecní cesty k pile byly bez náhrady přiřknuty p.Larischovi a Gřundělovi. Naštěstí usnesení to nebylo úředně provedeno a tak cesta přes fojtství i přes pilu patří obci.
28.říjen 1927 státní svátek oslaven jako obvykle. V předvečer svátku, 27.října 1927 o 7.hod.večer, sešlo se obecenstvo před obecním hostincem. Smíšený sbor Sokola zdejšího zazpíval sbor „Sláva Tobě“ pod vedením pana učitele Tiahana. Pak školní dítky přednesly básně: Chcem svobodu a 28.říjen. Nato následoval proslov pisatele. Po proslovu konán lampionový průvod s hudbou po vesnici.
Volby do obecního zastupitelstva
Dne 20.listopadu 1927 konány volby zastupitelstva obecního. Konány byly v neděli v obec.hostinci v sále.
Předsedou volební komise zvolen pan Svoboda.
Členové komise byli:
Svoboda za stranu komunistickou
Baran Frant. za stranu soc.dem.
Boháč Ladislav za stranu rolnickou
Bílek Valentin za stranu lidovou
Onderka Jan za stranu živnostenskou
¨Důvěrníci byli tito:
Za stranu soc.dem
Za stranu republikánskou Jan Bílek
Za stranu lidovou
Za stranu živnostenskou Frant.Mužný
Za stranu komunistickou Vojkovský
Nejdříve odvolila komise, pak byli voláni voliči dle čísel domovních. Volby uplynuly v klidu a skončeny byly v poledne. Voličů v celé obci bylo 881. Z tohoto počtu odevzdalo 397 mužů a 419 žen 808 platných hlasů, 8 hlasů uznala komise za neplatné. Z odevzdaných a platných hlasů připadl
1.straně soc.demokratické 272 hl.
2.straně lidové 197 hl.
3.straně republikánské 130 hl.
4.straně republikánské 113 hl.
5.straně komunistické 96 hl.
Volební číslo stanoveno na 33.
Obdržela tedy:
Strana soc.dem. 8 mandátů
Strana lidová 6 mandátů
Strana živnostenská 4 mandáty
Strana republikánská 3 mandáty
Strana komunistická 2 mandáty
Do zastupitelstva byli dle kandidátních listin zvoleni:
I.za stranu soc.demokratickou
II.za stranu živnostenskou
1.
2.
3.
4.
III.Za stranu republikánskou
1.
2.
3.
IV.Za stranu komunistickou
1.
2.
Celkem tedy 24 členů.
Zástupcem dohledacího úřadu byl pisatel.
Dne 24.listopadu 1927 staly se tři neštěstí v Metylovicích. V noci ze dne 23. na 24.listopadu vloupali se lupiči do místností zdejší Reifeisenky a uloupili z pokladny hotovost, která byla připravena k výplatě. Protože místnosti zdejší Reifeisenky jsou v prvém poschodí, musili použiti žebře a vloupati se oknem.
O třech hodinách ráno toho dne jelo Metylovicemi osobní auto řízené panem…, majitelem povozu. Ve voze kromě majitele vozu byl šofér a pan Slavíček, revírník na Samčance. Jeli z Palkovic z honu. Když sjížděli z vrchoviny dolů směrem k Frýdlantu, řidič asi z neznalosti cesty vrazil v rychlosti na zatáčce do zábradlí, přičemž revírník p.Slavíček byl z vozu vymrštěn a pádem do potoka, který pod cestou teče se zabil. Zůstala po něm vdova. Nalezen byl po 2.hodinovém hledání.
Majitel odnesl katastrofu zlomením ruky, kdežto šofér vyvázl bez pohromy. Auto, které zůstalo viset nad potokem na kaštanu bylo poškozeno. Mělo utrženo pravé zadní kolo a porouchán pravý přední blatník.
Třetí neštěstí – aby se zákon série 3. dodržel – stalo se na kopci u pana Židka Frant., starosty na dolním konci. Auto vrazilo do povozu pana Frant.Seiberta, rolníka a zlámalo mu voj.
16.listopadu 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, kde usneseno: přijati na vědomí zprávu místní finanční komise, že zvýšila dávku z lihovin ze 1200Kč na 2000Kč, odprodati válečné půjčky obě po 9750Kč na uplacení dluhu ve Frýdlantě n.Ostr., schválen rozpočet na rok 1928 /potřeba činí 79 931Kč, úhrada 53 626Kč, schodek 26 305Kč uhradí se 114% přirážkou k dani činžovní ve výši 1186,97Kč, jež vynese 1263Kč a 54% přirážky k ostatním daním ve výši 4446,09Kč, jež vynese 24 992Kč. Mimořádná potřeba činí 17 734 Kč bez úhrady a uhradí se 400% přirážkou k ostatním daním/, zvýšiti panu Josefu Kubalovi, tajemníku, pro rok 1928 roční odměnu na 2000Kč, zamítnouti žádost Kupčové o snížení nájmu a odložiti žádost p.Frant.Němce o odprodej pozemku, ale zato prodati p.Josefu Židkovi pozemek na stavbu domku 1m2 po 1Kč.
Volba nového starosty
4.prosince 1927 proti obecním volbám nebyl podán žádný protest a proto 4.prosince konala se volba starosty obce za přítomnosti samého okresního hejtmana p.Dra Břeského. Přítomní byli všichni členové nově zvoleného zastupitelstva.
Jako předseda voleb byl zvolen nejstarší člen obec.zastupitelstva p.Jan Závodný z čís.150. Z přítomných 24.členů odevzdalo 12 hlasů pro bývalého starostu p.Frant.Svobodu a 12 hlasů pro nového kandidáta p.Frant. Židka. Jelikož žádný z volených nedosáhl nadpoloviční většiny, volba se opakovala. Výsledek byl zase týž. Muselo tedy být rozhodnuto losem. Los táhl sám předseda voleb p.Jan Závodný a vytáhl los pro nového kandidáta Františka Židka. Byl tedy právoplatně zvolen.
Nově zvolený starosta nemohl se ujati svého úřadu, protože proti volbám byl podán rekurs a to z toho důvodu, že nový starosta nebyl osobně u volby starosty přítomen. Úřadovalo tedy dále staré obecní zastupitelstvo.
20.prosince 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, které projednalo úpravu okresní silnice na dolním konci. Usneslo se poskytnouti potřebné pozemky na rekonstrukci silnice, třetinu nákladu s tím spojeného a zakoupiti objekty na pozemcích ležící do výše 6000Kč.
V téže schůzi zamítnuta byla žádost dráhy o přispění na rozšíření zastávky v Pržně.
Tím, že zastupitelstvo se usneslo přispěti a umožniti opravu cesty na dolním konci, vykonalo důležitý čin, protože odstraněna tak jedna překážka, která vadila volnému a bezpečnému průjezdu obcí. Silnice v těch místech úzká přerušená krátkým sice, ale ostrým kopečkem, byla příčinou často nelidského trýznění koňů, kteří z těžkým nákladem nemohli kopečku zdolati, zejména v době zimní a místo to mělo se státi svědkem neštěstí, kdy v listopadu t.r. autobus p.Jiráska, řízený šoferem Josefem Mužným a osazený devíti osobami, vyhýbal se povozu p.Lepíka jen stromům osázeným okolo kraje silnice dlužno děkovati, že zůstal zavěšený na nich a nezřítil se do prohlubně a nepohřbil všech 9 pasažerů.
Rekonstrukce silnice zadána byla firmě v Místku, která vypracovala projekt.
Důležitou událostí obecní bylo vystavění telefonu v obci. Jak už bylo dříve řečeno, akce pana poštmistra Taška korunována byla zdarem. Telefonní stanice byla povolena. Obec Metylovice financovala zřízení linky z Frýdlantu do Metylovic a stát z Metylovic do Místku. Vznikla tak druhá linka Frýdlant-Místek, která značně vypomohla již stávající lince Frýdlant-Místek přes Pržno neustále obsazené. Metylovice byly připojeny na hlavní vedení do Frýdlantu n.Ostr. a to tak, že z poštovního úřadu jde vedení podél trati až ku chodníku, který spojuje válcovnu s Metylovicemi. Jde pak podél zmíněného chodníku až ku okresní silnici a potom podél silnice až do poštovního úřadu v Metylovicích. Odtud pak podél téže silnice až do Místku.
Bylo to cosi nezvyklého pro obec a zejména pro mladší část dětí, když hospodář vozil celé fůry karbolinem napouštěných sloupů, které v hromadách skládali podél silnice. Pak přišli zřízenci od poštovního úřadu, kteří kopali díry, stavěli sloupy, natahovali dráty a tak v krátké době bylo vedení hotovo.
Zpočátku lidé se telefonu, řekl bych, báli. Byl jsem právě na poště, když zřízenec, který montoval soukromé stanice, chtěl se u jedné přesvědčit, jestli aparát je v pořádku a proto na zkoušku volal pana majitele ku telefonu, ale dlouho nikdo nepřicházel – nebyl totiž dotyčný doma a ženy, které doma byly, nechtěly k aparátu, z něhož zaznívaly hlasy a jedna druhou posílala k přístroji. Vše ale se překoná, i ten strach již zmizel a telefonu se hojně používá.
Soukromé stanice telefonní mají zřízeni pánové Fratinšek Mužný, obchodník /čís.1/….
Událostí, která týkala se celé naší republiky byla volba jejího presidenta. Dne 27.května 1927 sešli poslanci i senátoři ve sněmovní budově, kde v 11.hodin dopoledne za předsednictví Malypetra vykonali volbu nového presidenta. Každý poslanec i senátor obdržel tři obálky, pro první volbu bílou, pro druhou volbu růžovou s růžovým lístkem a pro třetí volbu modrou s modrým hlasovacím lístkem. Po vykonané volbě odevzdali voliči své hlasovací lístky 8.sněmovním zapisovatelům. Po sečítání hlasů zjištěno, že ze všech 432 platných hlasů obdržel dosavadní president 376 hlasy, komunistický poslanec Václav Šturc 54 hlasy a 2 hlasy prohlášeny za neplatné. Zvolen byl tedy opět presidentem T.G.Masaryk, protože obdržel více hlasů, než je třípětinová většina všech voličů, která činila 261 hlas. Odpadla tedy volba druhá a třetí.
Po vykonané volbě odebral se pak předseda poslanecké sněmovny na Hrad, aby sdělil panu presidentovi výsledek hlasování a přivedl jej do sněmovny k vykonání slibu.
Po vykonaném slibu přihlédl president před parlamentem postavenou čestnou rotu. Pak se vrátil na hrad.
Dne 17.dubna 1927 došlo na brněnském nádraží k velké železniční katastrofě, při níž bylo 3 mrtví, 15 těžce a 42 lehce zraněných.
V 6 hod.ráno střetl se osobní vlak č.731 při svém přejezdu na kolej č.4 osobního nádraží v Brně s přijíždějícím osobním vlakem z druhé strany č.1532 na koleji č.5. Náraz vlaku přijíždějícího od Vlarského průsmyku do vlaku přijíždějícího od Střelic byl tak prudký, že čtyři vozy tohoto vlaku vyraženy z kolejí, překoceny a po levé straně ve směru nárazu úplně demolovány. Pod troskami vagónu nalezl smrt jeden průvodčí a dva dělníci. Kromě toho zraněno bylo 15 osob těžce a 42 osob lehce.
Příčinou katastrofy byla okolnost, že strojvůdce Hudeček špatně odhadl rychlost svého vlaku, přejel mezník a nemoha na vlhkých kolejích na pravém místě vlak zastaviti, zachytil tak protijedoucí vlak a zavinil největší neštěstí na této dráze.
Světovou událostí bylo dobytí Atlantického oceánu letadlem. 20.května 1927 podařilo se Lindberghovi, kapitánu amerického letectva, přeletěti z letiště v New Yorku Atlantický oceán na svém jednoplošníku za 33 hodiny 37 minut do města Le Bourget u Paříže. Spojené státy byly hrdy tímto vítězstvím a proto poslaly do Evropy pro Lindbergha zvláštní loď, která ho dovezla zpět do vlasti. V New Yorku pak po přistání vožen byl po městě v triumfálním průvodu hlavnímu ulicemi.