1950
Úvod : Hospodářské výsledky se nadále nejen v celém státě, ale v každé obci a městě, tedy i u nás, neustále zlepšovaly. Bylo to poznat v celkovém životě i na životní úrovni každého občana. Životní úroveň se stále zvyšovala. Výdělky dělníků v závodech byly pěkné a potraviny na lístky, stejně jako šatstvo i boty na šatenky – či zvláštní poukazy byly levné. Zboží na lístky bylo dostatek a byly plně kryty. Vedoucí úlohu ve státě má Komunistická strana Československa, jako strana dělníků a rolníků a pracující inteligence. I u nás je iniciátorkou všech prací, které zlepšují a usnadňují našim občanům práci. Také prestiž naší vlasti v cizině velmi vzrostla. Z cizího rozhlasu se sice ozývají štvavé řeči utečenců, ale naši občané nejlépe na své vlastní oči vidí, jak všechna ta zlepšení, která nastala od roku 1948, kdy se vlády v naši vlasti uchopila dělnická třída. Je to teprve druhý rok, ale je už vidět značný rozdíl mezi životem dříve a nyní. Je zde více občanského klidu, ubylo hašteření ve vedení obce, usnesení jsou jednomyslná a přijímána po důkladných projednáních a diskuzích, aby pro naše občany byla skutečně prospěšná. To se pak odráží v celkové práci a myšlení občanů a naše obec dostává neustále lepší a lepší vzhled.
Školství
V naší obci je jedině národní škola. Místní národní výbor usiluje o zřízení mateřské školy. Jednání o zřízení je na dobré cestě. Na naši národní škole došlo v letošním roce k podstatným změnám v učitelském sboru. Dlouholetá zdejší učitelka a později dobrá ředitelka zdejší školy Lidmila Műllerová přešla jako ředitelka do školy, která je u Státní dělnické ozdravovny /na Vrchovině/. L Műllerová byla velmi dobrou učitelkou a žáci – dnes už dospělí, dědečkové a babičky, na ni neustále vzpomínají a neobyčejně si jí váží. To je také ta největší odměna, které se učitel může dočkat. Byla přísná, ale neobyčejně spravedlivá.
Dále odešli z naší školy učitelé Josef Karlický, odešel na své nové působiště do Žabně. Učitelé Jelínek a Tihoun přešli na národní školu do Morávky-Lúčky.
Místo ředitelky Lidm.Műllerové přišel na zdejší školu s.Emil Najzar. Předtím působil jako ředitel školy v Nošovicích u Dobré. Je to velmi dobrý hudebník a dobrý tenorista. Zpívá jako tenorista ve Sboru moravských učitelů. S.Najzar je dobrým organizátorem i dobrým učitelem. Ihned po příchodu do obce se zapojil do veřejné práce a stal se dobrým pomocníkem Místnímu národnímu výboru. Jako hudebník se zapojil do místní hudby, kterou vede František Tauchman. Dále tu přišli učitelé: Josef Kunčický, Jiřina Vrájová a Josef Anděl.
Ze starého učitelského sboru zůstala na škole pouze Štěpánka Bílková.
Národní škola zůstává pětitřídní, to znamená, že každý ročník se vyučuje samostatně. Je v ní zaspáno celkem 138 žáků, z toho 67 chlapců a 71děvčat.
Třídy a třídní učitelé jsou rozděleni takto:
I.tř. Emil Najzar, ředitel
II.tř. Josef Kunčický, uč.
III.tř.Štěpánka Bílková, uč.
IV.tř.Jiřina Vrajová, uč.
V.tř. Josef Anděl, uč.
Pionýrská organizace
V letošním roce byla na škole založena Pionýrská organizace. Do této organizace se přihlásilo 24 žáků a žákyň ze 4.a 5.postupného ročníku /IV.a V.třída/. Prvními pionýrskými vedoucími byli učitelé s.Jiř.Vrájová a Jos.Anděl. Pomocnými vedoucími byli členové místní skupiny Československého svazu mládeže. Pionýři se scházeli ve škole pravidelně každé úterý. Nacvičovali různé básně a písně, zaměstnávali se různými hrami a hlavně chodili hodně do přírody na vycházky, kde se učili přírodu poznávat a chránit ji. O založení pionýrské organizace se zasloužil nejvíce ředitel školy s.Emil Najzar ve spolupráci s KSČ a ČSM.
Práce MNV:
Školní budova
Také v letošním roce vykonal Místní národní výbor hodně pro zlepšení vzhledu obce a pro lepší život občanů. Pokračoval jednak v dokončování započatých prací a pak i v budování nového díla. Mezi staro-nové práce patřila generální oprava školní budovy. Tato dostala jak ze vnitřku, tak z venku úplně jiný vzhled. Profesor Josef Luňáček spolu s ředitelem školy E.Najsarem získali potřebný finanční obnos na Okresním národním výboru v Místku. Při opravě školní budovy se právě projevily organizační schopnosti ředitele školy a jeho obětavost. Dovedl zorganizovat občany, kteří se hned s chutí pustili do práce. Bylo přikročeno k výměně oken. Stará, úzká dvoukřídlová okna byla vyměněna za široká třídílná s větračkami. Tyto okna byla zhotovena firmou Rundt v Místku již v r.1947. Ve třídách byly vyměněny všechny podlahy. Tuto práci provedli Jan Liberda /Mohelníček/, Valent. Halata a jim pomáhali Teofil Liberda a Mojmír Šigut. Do hlavního vchodu zazdili nové široké dvoukřídlové dveře. Na chodbu bylo položeno teraso, místo dřívější už značně prošlapané prkenné podlahy. Úplně byl také přestavěn služební byt ředitele školy. Upraven byl na byt třípokojový, v předsíni byl vestavěn splachovací záchod a koupelna s elektrickým bojlerem na teplou vodu. Při kuchyni byl zbudována spížka. Škoda, že nezbyl čas pro vystavění několika komorového septiku, takže při škole byla zbudována jen žumpa /provizorní/ z níž voda odtékala do hlavní žumpy umístěné pod školními záchody, tedy pod budovou. Do školy byl také zaveden vodovod, prozatím jen do bytu. V plánu však je zavedení vodovodu do všech tříd a dalších místností, stejně jako vybudování splachovacích záchodů a pisoáru. Ze staré budovy, které svému účelu slouží již přes 90 let se stala škola moderní, která odpovídá všem požadavkům moderní výstavby. Do přestavby školy se zapojilo hodně občanů, kteří pracovali povětšině zdarma. Proplaceny byly jen odborné a řemeslnické práce. Opravená budova přispěla tak k lepšímu vzhledu naší obce.
Hřbitov
Také tato stavba spěje již ke svému zdárnému zakončení. Kolem celého hřbitova je již hotova kamenná podezdívka se sloupy. V přední části hřbitova je již také zapraven rámový plot s drátěným pletivem. Mezi sloupy uprostřed plotu je zabudována dvoukřídlová veliká brána. Malá postranní vrátka jsou zabudována v pravém dolním rohu. Byly také vyměřeny cestičky do všech částí hřbitova. Počítá se s tím, že při opravě hlavní cesty budou tyto cestičky vyasfaltovány. Tráva na hřbitově se již zelená. Přímo na hřbitově, ale i kolem něj vysadili občané okrasné stromy a stříbrné, kanadské smrčky. Také příjezdná cesta z hlavní silnice ke hřbitovu byla částečně opravena. Začalo se také s další prací, se stavbou márnice, která musí být u každého hřbitova. V letošním roce byly vykopány a zabetonovány základy a také vystavěno hrubé zdivo. Márnice bude dvoudílná. V jedné místnosti bude pitevna a v druhé pak bude uskladněno hrobnické nářadí. Do celkové úpravy hřbitova se zapojovala většina občanů, jak je bylo zapotřebí a jak je k této práci vyzýval místní rozhlas. Občané si na této úpravě odpracovávali své závazky z občanské pracovní povinnosti. Ale do práce přicházeli i ti, kteří již své povinnosti splnili. Občané zde odpracovali hodně hodin zdarma.
Vodovod
I této velmi důležité a prospěšné práce je už vidět. Většina domů ve středu vesnice – zvláště veřejné budovy- jsou již na vodovod zapojeny. Z veřejných budov je to Místní národní výbor, fara, školní budova, obchod u Čihadla atd. Kolem těchto budov jsou již také zapojeny i některé soukromé domy. Je samozřejmé, že v rodinných domcích se stále zlepšuje občanská vybavenost těchto domků. Budují se koupelny, montují se splachovací záchody. Zlepšuje se celková hygiena bydlení. Počítá se s tím, že již začátkem r.1951 budou zapojeny všechny domky ve středu obce. Všude u shluků budov a na příhodných místech jsou montovány podzemní i nadzemní hydranty. Je tedy také postaráno o bezpečnost proti ohni. Voda ze zachycených pramenů je velice dobrá i když poněkud tvrdá. Tím tedy končí jedna z prací, která je velmi záslužná a byla velmi nutná pro zdraví občanů. Díky pochopení občanů, iniciativě veřejných činitelů, funkcionářů Národního výboru i nadřízených složek, netrvala tato práce zvlášť dlouho. Byla zvládnuta v opravdu nejkratším možném čase. Zásluhu o to mají vedoucí pracovníci, občané Albín Fojtík a Jan Liberda /Mohelníček/. Tato a ostatní, byť i drobné práce, velmi pomáhají při konsolidaci celého veřejného života v naší obci.
Hlavní cesta
Přes celou naší obec od Frýdlantu nad Ostravicí až do Palkovic vedla prašná silnice, na které jsou značné díry. V době dešťů je značně blátivá a v době sucha zase se z ní neobyčejně práší. Bydlení blízko cesty bývá proto utrpením zvláště, když se stále zvětšuje provoz automobily jak osobními, tak nákladními. A naše cesta je značně frekventována v obou směrech. Proto opět místní národní výbor se plně zasadil o to, aby byl povrch cesty co nejdříve bezprašný. Opět se zapojili osvědčení pracovníci MNV a jejich pomocníci: řed.školy Emil Najzar a prof.Josef Luňáček. Z pověření Národního výboru jednali na Okresní správě silnic, již tato cesta patří, aby co nejdříve zahájila přípravu k celkové opravě této cesty. Již v září toho roku začala se od Palkovic klást vrstva asfaltové drtě, která byla ihned válcovaná. Práce byla prováděna velmi rychle, takže už během dvou měsíců dospěla až na vrchovinu. U kostela bylo vyasfaltováno pěkné prostranství – náves, kde budou mít stanoviště autobusy. Práce bude pokračovat v příštím roce, kdy na povrch bude položen ještě zpevňující polštář. Tak se stává v bydlení naše obec stále hygieničtější. Za tuto práci patří poděkování všech občanů těm funkcionářům, kteří nelitovali svého osobního volna při zařizování této práce.
Ostatní práce
I když všechny tyto práce zaměstnávaly všechny členy a funkcionáře beze zbytku, přece nezapomínali na jiné drobnější práce, které rovněž byly nutné pro zlepšení životního prostředí a zkrášlení obce. Tak například bylo rozšířeno veřejné osvětlení na dolním konci na místech ke se cesty rozdvojují. Podobně tomu bylo i na ostatních cestách, na Čupovice, Pajurkovice i v Pasekách. Také kolem hlavní cesty bylo zmnoženo veřejné osvětlení.
Stejně se také udržovaly i obecní cesty. Opravena byla cesta vedoucí do polí na dolním konci. Funkcionáři dbali o nejnutnější opravy všech polních cest. Občané sami udržovali příkopy kolem těchto cest. Čistili je, aby voda mohla dobře odtékat. Větší opravu si provedli občané v Pasekách, kde si důkladně vyspravili výtluky i odvodnění. Veškerý materiál, štěrk, a škváru dodával Místní národní výbor. Také nejtěžší práce a práce odborné z části finančně hradil. Občané na tyto práce ochotně chodili a na všech těchto drobných pracích odpracovali mnoho hodin zdarma.
Při jarním úklidu, který organizoval Československý svaz mládeže, byl proveden celoobecní sběr železného šrotu. Při tomto sběru mládež vyčistila potok vedoucí naší obci, dále potok Olešnou na dolním konci. Sběr vozili dvěma nákladními auty do Palkovic. Celkem odvezli 15 plných nákladních aut železného šrotu pro naše hutě, hlavně pro Novou huť Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Této práce se zúčastnilo 32 svazáků.
Školní děti zase sbíraly starý papír. Byly vypsány sběrové dny, kdy se děti rozešly po domech, kde už měli občané připraveny balíky starého papíru, které děti odvážely na vozících ke škole. Tyto akce splnily dva účely. Občané se jednak zbavili nepotřebného materiálu, který všude překáží a obyčejně skončí někde v potoku /což jistě na kráse obci nepřidá/ a za druhé velmi pomohli našemu průmyslu, který tyto druhotné suroviny velmi potřeboval.
Kožařství
Družstvo Gala ještě nadále pracovalo. Dílnu mělo u Silvestra Bílka, kde byly největší dílny. Pracovaly zde již většinou ženy a starší muži. Mladší muži i některé ženy odešly během minulého a pak i během tohoto roku do průmyslu – do Ostroje nebo do Normy ve Frýdlantě n.Ostr. nebo do Slezanu do Frýdku. Práce stálo ubývalo. Vyráběly se zde hotové výrobky, jako kabelky, rukavice, pásky k šatům a podobně. Dělalo se jedině ručně a tím se také výroba prodražovala. Vydělávání kůží syrových se dělo tak zvaně „načerno“ a bylo stále více omezováno. Hlavní vedení mělo sídlo v Palkovicích. Vedení však bylo v Šumperku. Vedoucím u nás byl s.Kindl, který měl u dělníků malou autoritu. Práci, kterou měl vést, dobře nerozuměl a odtud pramenila nekázeň jak pracovní, tak i docházková a družstvo stále upadalo. Bylo v rozkladu a nebylo zde nikoho, kdo by je pevnou rukou upevnil a získal také více objednávek na odbyt hotových výrobků. Tento stav trval až do konce roku.
Povaha roku
Letošní rok nebyl tak příznivý jako minulý. Zima v lednu až březnu byla velmi mírná. Zdálo se, že jarní práce proběhnou dobře. Avšak nepříjemné a studené počasí však přetrvávalo až do května – i přes květen. Práce na poli se musela dělat po chvilkách. Také seno, které narostlo v dostatečném množství, nebylo sklizeno v dobré kvalitě. I žně se dosti protáhly, ale zrno bylo dobré a bylo ho dost. U nás se pracovalo ještě postaru. Ve vsi byl jeden koňský samovaz na obilí /Josef Kubala/. Ten se připravil za traktor, který také byl v dědině jediný. Většinou se pracovalo kosami, zvlášť, když bylo zboží polehlé. Léto bylo studené, jen několik dní se dalo nazvat letními. Toto klima snad tvoří náš pobeskydský ráz, kde se zdržuje hodně srážek. I podzim nebyl pro zemědělce hodně příznivý. Již v polovině října poletoval sníh. Brambory se vybíraly v mokru a v chladnu. Sníh začal padat v polovině listopadu, ale ležel jen několik dní a opět tál. Vánoce byly zelené, teplota se pohybovala slabě nad nulo. Jen několik dní klesla po bod mrazu.
Celkově je možno říci, že se zemědělcům letošní rok nevydařil. Bylo to také vidět na odevzdávkách povinných kontingentů. V naší obci nebyly dodrženy stanovené limity jak v obilovinách, tak v bramborech. V okolních okresech však úroda byla dobrá, takže jistě vynahradí nedostatky z naší obce.