1919
Obecní volby, smrt Štefánika, …
První snahy v tomto roce nesly za osamostatněním upevnění a konsolidace našeho mladého státu. Tak hned 3.ledna 1919 zřídilo ministerstvo zásobování Státní obilní ústav v Praze místo dosavadního ústavu ve Vídni.
Tímtéž ministerstvem stanoveny pak nejvyšší ceny na tyto druhy /nařízení ze dne 27.12.1918/
Za pšenici rež ječmen oves
Duben 1919 50k 50k 45k 45k
Květen 1919 45k 45k 40k 40k
Červen 1919 40k 40k 35k 35k
Dne 8.ledna 1919 ustanoveny tyto maximální ceny pro dobytek:
Vepři za 1kg živé váhy 15k-18k, v Praze a Brně až 20k
Uzené maso 1kg 25k, v Brně a Praze až 25,5k
Telata za 1kg 4k až 7,80k
8.hodinová pracovní doba
Chtěje zabezpečit dělnictvu jeho práva na život, uzákonil náš stát zákonem ze dne 18.prosince 1918 osmihodinovou pracovní dobu a ministerským nařízením ze dne 11.ledna 1919 pak vydal prováděcí předpisy k zákonu tomu, protože se důsledně nemohla tato vymoženost ve všech odvětvích průmyslu.
Nařízením ministerstva financí ze dne 7.ledna 1919 zrušena platnost starých rakouských kolků.
Příděl mouky stanoven pro osobu 1950g týdně a pro těžce pracující 2800g.
Protože byl všeobecný nedostatek bytů, zařídila vláda ČSR zabavení všech bytů, zřídila bytovou komisi a ta byty pak přidělovala. Opatření to stalo se 28.ledna 1919.
Také obhospodařování mlékem a mléčnými výrobky sama vzala si vláda dne 20.ledna 1919 na starost.
Nařízením finančního ministra ze dne 18.ledna 2919 upraveno vydávání pasů do ciziny a nařízením téhož ministerstva ze dne 30.ledna 1919 zřízena devizová ústředna. Čsl. puncovní úřad v Praze vznikl 30.ledna 1919 z nařízení ministra financí. Státní statistická rada utvořena zákonem ze dne 28.ledna 1919.
Druhá česká univerzita zřídila se zákonem ze dne 28.ledna 1919 a dáno jí jméno: Masarykova.
Ústřední státní pokladna zřízena nařízením ministerstva financí ze dne 31.prosince 1918.
Kursy občanské, lidovýchovné zřízeny zákonem ze dne 7.února 1919 v nichž by se lidem dostalo odborného výkladu o ústrojí státu a právech a povinnostech státních občanů.
Dne 31.ledna 1919 vešel v platnost důležitý zákon o volbách do obcí v státě československém. Zákonem tím zavedlo se tajné přímé a rovné hlasovací právo.
Tímto zákonem zrušil se starý nespravedlivý řád volební dle majetkových poměrů a zavedl nový – v němž všichni lidé jsou si před zákonem rovni.
10.února 1919 konalo obecní zastupitelstvo schůzi, v níž zvolilo za přehližitele účtů pany Josefa Kuhejdu a Frant.Svobodu, přijalo do obce p.Josefa Chasáka a rolníku Frant.Bílkovi dovolilo bráti štěrk z obecních pozemku.
Okolkování peněz
25.února 1919 bylo nutno utvořiti měnu československou, proto bylo zákonem ze dne 25.února 1919 nařízeno, aby se zjistil stav peněz, které obíhaly územím nového státu. Proto byly dnem 26.února 1919 hranice uzavřeny, všechny výplaty i směnečné tímto dnem až do 10.března 1919 zastaveny a nařízeno okolkování peněz, totiž na bankovky 10, 20, 50 a 100 korunové nalepeny oranžové kolky ve výši 1% z uvedené sumy na bankovce, na 1000k bankovky se úřady vytiskla zvláštní značka. U nás v Metylovicích provedeno bylo okolkování peněz 28.února 1919.
Samozřejmě že se našli lidé, kteří bankovky pašovali přes hranice a opatřovali pak falešnými kolky. Mnoho jich za to odpykalo pokutami peněžitými i vězením.
Okolkováním tímto kupní cena peněz v obvodu naší republiky i za hranicemi stoupla. Totiž obnosy přes 500k byly rozděleny. Polovice se jich vrátila a polovice zadržela. Po 10.března 1919 všechny neokolkované bankovky pozbyly u nás ceny.
Tímtéž zákonem nařídil ministr financí soupis veškerého jmění za účelem uložení majetkové dávky.
Dnem 25.února 1919 vypsána byla valutová půjčka ve zlatě, stříbře, mincích zlatých, stříbrných, cizích měnách k upevnění naší měny.
Také z naší vesnice bylo odevzdáno mnoho kovových mincí na půjčku tu. Půjčka se zúrokovala 4% a požívala sirotčí jistoty.
Nařízením vlády ze dne 19.února 1919 stanoveny maximální ceny na surové kůže a výrobky.
I.tř. II.tř. III.tř.
1.jalovice, kraviny, volovice 3,20k 3 2,80
2.býkovice 3 2,80 2,60
3.buvolovice 2,40 2,20 2
4.teletiny 4,30 4,10 3,90
5.koniny za kus 26-45k
6.úsně 12,80-15,80 za 1kg
7.tříslové 35,30 za 1kg
8.černé koniny 26,50 za 1kg
9.teletiny chromové 4,85-5,50 za 1stopu
10.černé hověziny 4,35-5 za 1 stopu
11.koniny černé 3,25-4 za 1 stopu
12.kůže řemenové od 16-28,50
4.března 1919 nařízen vládou soupis veškerých vkladů v republice a 6.března 1919 zabrány veškeré filialky Rakousko-uherské banky v majetek státu a proměněny v odbočky státní banky. V Místku stala se městská Místecká spořitelna filiálkou „Národní banky“.
7.března 1919 nařízením vlády ze dne 7.března 1919 nařízeny nejvyšší ceny piva. Nejvyšší cena nesmí přesahovati 94kč za 1hl obyčejného a 103k za 1hl plzeňského loco pivovar. V drobném prodeji 1,60k za litr obyčejného a 2,20 za 1l plzeňského. V drobném prodeji může se cena piva zvýšit o 20h.
Nařízením vlády ze dne 12.března 1919 nařízen soupis cenných papírů a ze dne 19.března 1919 soupis zlata, stříbra, peněz zlatých i stříbrných, cizích peněz.
Nařízením vlády ze dne 21.března 1919 obnoven klik sváteční a nedělní.
Zákonem ze dne 20.března 1919 zřízen nejvyšší kontrolní úřad státní.
Zákonem ze dne 1.dubna 1919 povoleno pohřbívati ohněm.
Dne 3.dubna 1919 čís.189 vydán zákon o zřizování obecných a měšťanských škol .
Pozemková reforma
Aby se dostalo půdy největšímu počtu lidí, provedla vláda tzv.pozemkovou reformu. Zákonem ze dne 16.dubna 1919 zabrána byla půda všech majitelů velkostatků, kteří vlastní přes 250ha vůbec anebo jen 150ha půdy zemědělské, rolí luk, zahrad, vinic, chmelnic. Všechna ostatní půda byla od majitelů vykoupena a prodána drobným lidem. A zejména vzat byl zřetel ku dlouholetým pachtyřům.
Pozemky příslušníků rodiny Habsburků a těch rodin, které se proti českému státu provinili vyvlastní se bez náhrady.
13.dubna 1919 protože hejtmanství předepsalo velkou dodávku dobytka, vyslalo zastupitelství pana Josefa Vachalu st., aby žádal je o zmírnění.
V téže schůzi usneseno nenajímati dále od pana Larische na fojtství místnosti na obecní nemocnici a živý plot u školy nahraditi tyčkovým. Plat kostelníka Židka zvýšen ze 100k na 150k ročně.
21.dubna 1919 ve schůzi obecního zastupitelstva se vzdal dosavadní starosta pan Jan Závodný své funkce. Úřad představeného vedl dál.
Smrt Štefanika
4.května 1919 došla smutná zpráva o tragickém skonu prvního ministra války Milana Rastislava Štefanika.
M.R.Štefanik narodil se roku 1880 v chudé kopaničarské vísce Košariskách nedaleko městečka Brezové na západním svahu Malých Karpat pod vrchem Bradlovem. Byl ze 12.dětí. Otec byl evangelickým farářem, upřímným Slovákem. Maďaři nabízeli mu lepší místo, dá-li pomaďarštit své děti. On však odmítl.
Jemný droboučký Milan často a rád díval se hloubavě za těmi dalekými světly na obloze. Když se ptali, čím bude, říkal: Hviezdičky budem čítat.
Pro jeho národní přesvědčení honili ho, ale museli mu i v tom maďarském gymnasiu dát nejlepší vysvědčení.
Universitu studoval Štefanik v Praze, v Miláně a v Curychu. V Praze přilnul celým srdcem k Masarykovi.
Štefanik studoval zprvu inženýrství, ale na radu Zengrovu dal se k hvězdářství.
Dostal se do Paříže, ač byl doktorem filosofie, byl chud. Ale svou povahou a svou něžnou duší podmaňuje.
Obdržel místo na hvězdárně medonské u Paříže, nato na Mont Blancu, kde je jmenován ředitelem. Odtud ho akademie pařížská a vláda francouzská posílá do Asie, Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie i na daleký ostrov Tahiti v Tichém oceáně, aby tam pozoroval kometu Halleyovu. Všude ho mají rádi i mezi divochy na Tahiti má zbožňovatele.
Z Tahiti vrací se do Francie. Válka začíná. Milan, jako Francouz, hlásí se do armády jako prostý vojín k letcům. Je udatný, nebojí se obětí. Na frontě zakládá stanice meteorologické, které konají dobré služby při plynových útocích.
Na podzim 1915 je poslán na srbskou frontu a prodělává ústup srbské armády. Tam zřítí se v Albanských horách s letadlem. Těžce raněn znovu startuje a přistává u moře, aby Itálii podal zprávu o porážce Srbů.
V Římě je operován a napolo vyléčen v prosinci 1915 jede do Paříže a dává se do služeb Masarykových. Svými známostmi a styky připravuje půdu Masarykovi a Benešovi.
Roku 1916 začíná se jednat o zřízení čsl.vojska v Paříži a ještě týž rok odjíždí jako člen čsl.národní rady v Paříži do Ruska urovnat spory mezi Čechy a pomohl vytvořit čsl.armádu na Rusi. Zastavuje se v Rumunsku.
V dubnu 1917 jede z Ruska do Itálie a ještě týž rok do Ameriky.
V roce 1918 daří se mu zříditi čsl.armáda v Itálii a hned potom už jak zplnomocněný ministr vojenství vlády čsl.jede znovu přes Ameriku a Japonsko na Sibiř a do Ruska.
Legie potřebují pomoci. Armáda unavena. Na všech stranách bojuje se stále, drží železnici 8000km dlouhou, ač doma je už zatím převrat.
17.prosince 1918 mluví k vojákům: „Vojáci čsl.republiky! Přicházím k vám jako bratr, který stál u kolébky našeho vojska a chce sdíleti jeho osud. Čest a spojenecká solidárnost ukládá ještě dále pracovati polem – ale vzhůru hlavy! Vaše strádání se blíží konci.“
Snáší vše dobré i zlé s vojskem, padá vysílením, chorobou i hladem, ale neochabuje. Počátkem roku 1919 vrací se do Evropy, aby se postaral o přepravu raněných vojáků. V dubnu 1919 odjíždí do Itálie a pak domů.
Vrací se letadlem italským z letiště u Podoby. Vzlétl o 8 hod.ráno. V 11.hodin 15 minut kroužil dvojplošník nad Bratislavou. Náhle ale asi z výše 70m zřítil se k zemi u vesnice Ivanky nedaleko Bratislavy.
Dr.Milan R.Štefanik se zabil a s ním i jeho průvodci, 3 další důstojníci.
Neštěstí událo se 4.května 1919. Pochován byl na vrchu Bradle, jak si byl vždy přál. Čest jeho památce!
Americká stravovací akce
26.května 1919 tak jako ve všech obcích také i u nás založena byla nadílka obědů nemajetným dětem. Z potravin, které zaslala Amerika, byly to konservy polévkové a mléčné. V obecním zastupitelstvu byli pověření touto akcí pp.Lepík K. a Rud.Halata. Akce ujali se zdejší učitelé. Pan řídící Petr Bőhm propůjčil k tomu účelu svou kuchyň, slečny učitelky Terezie Špačková, Frant.Cibulková a Frant.Jakubková vařily a pan učitel Bohusl.Kolčava a pisatel obstarávali dovoz potravin – vařiva z Místku.
Z rozdělovny v Místku dodávány byly konservy polévkové, mléčné a suchary, kakao, vše zdarma. Podělováno bylo 60 dětí. Obědy podávány vždy v poledne. Byly to různé polévky nebo kakao a přidávány k tomu suchary.
Mnohým dětem přišla ta akce vhod a rády chodili zejména na kakao, ale mnohé děti navržené ku podělování – o kterých se myslelo, že jsou toho potřebny, po 2. nebo 3. obědech odmítly dále chodit, říkajíc, že mají doma lepší. Rozdávaly se pak obědy tomu, kdo přišel.
26.května 1919 konalo obecní zastupitelstvo schůzi, v níž kromě zmíněné akce stravovací schváleny obecní účty za minulý rok, obnovil se dlužní úpis a ku rekvisici dobytka vysláni pp.Karel Lepík a Rudolf Halata.
Sázení lip svobody
4.května 1919 aby ty nejkrásnější okamžiky naší historie – obnovení státu byly trvale zaznamenány, zasadil místní sokol spolu se školou zdejší na návsi před farou 2 lípy svobody.
Odpoledne o 3.hodině vyšel průvod dětí a mládeže oblečení v národní kroje a sokolské, s hudbou ze školy na místo určení. V průvodu nesly děti školní jednu a mládež sokolská druhou lípu, obě krásně ozdobenou fábory.
Proslov slavností měl pisatel, načež žačky přednesly vhodnou báseň a lípy zasazeny. Po zasazení přísahali všichni přítomní věrnost státu československému. Pak průvod šel do obecního hostince, kde dojemnou řečí pana odborného učitele Sedláčka byla tato slavnost ukončena.
Netušili jsme, že v tutéž dobu umíral Dr.Štefanik.
Změna ústavy /zatímní/
Zákonem ze dne 23.května 1919 čís.271 mění se dosavadní ústava.
23.května 1919 vydán zákon o státní podpoře stavebního ruchu. K tomu nutno podotknouti, že u nás této podpory nebylo využito.
Třetí zákon toho dne vydaný týkal se úlev poskytnutých legionářům při obsazování míst veřejných.
28.května 1919 zákonem toho dne vydaným zřizují se lichevní soudy
Obecní volby 1.v republice
15.června 1919 na základě zákona ze dne 31.ledna 1919 vykonány byly u nás volby do obce. Volili všichni mužové i ženy, kteří dosáhli 21.rok svého věku. Vydány byly 4.kandidátní listiny: soc.demokratická, lidová, republikánská a živnostenská. Všechny tyto kandidátní listiny dostal každý volič již týden před volbami spolu s legitimací. Kandidátky i legitimace roznášel obecní posel po domech.
Volby konaly se v neděli v obecním hostinci. Jako zástupce hejtmanství ustanoven byl pan…
Každý volič dostavil se osobně, odevzdal legitimaci, dostal obálku a vložil jednu kandidátní listinu do obálky a vstrčil do urny.
Po ukončení volby, které se stalo o 1.hod. odpoledne, volební komise vyndala z obálek hlasovací lístky , spočítala a zjistil, že strana soc.demokratická obdržela 315 hlasů, lidová 179 hlasů, republikánská strana 128 hlasů, živnostenská 69 hlasů. Odevzdáno tedy celkem 701 hlas.
Získala tedy strana soc.demokratická ze 24 mandátů v obec.zastupitelstvu dle zákona, 11mandátů strana lidová 6 členů, republikánská 5 členů a živnostenská 2 členy.
Jevilo se pak zastoupení v obecním zastupitelstvu toto: zvoleni byli tedy:
1.za stranu soc.dem. pp:
1.Miloslav Dvořáček
2.Karel Čupa
3.Štěp.Lančík
4.Jan Bílek
5.Josef Bažina
6.Sylvestr Onderka
7.Josef Zlý
8.Josef Chasák
9.Bart.Čupa
10.Petr Bílek
11.Karel Chrobák
2.Za stranu lidovou pp:
1.Mikuláš Maršálek
2.Rudolf Halata
3.Jan Závodný
4.Josef Halata, varh.
5.
6.
3.Za stranu republikánskou:
1.Kuhejda Jan
2.Svoboda Karel
3.
4.
5.
4.Za stranu živnostenskou pp:
1.Bílek Vavřín
2.
Proti volbě byl podán rekurs, čímž se zvolení nového představeného obce oddálilo.
Zákonem ze dne 11.června 1919 dovoluje se zemské správě politické zabrati volné byty pro veřejné účely.
Celní úřady
Zákonem ze dne 30.června 1919 zřízeny celní úřady na hranicích státu.
Universita v Bratislavi
Zákonem ze dne 27.června 1919 č.375 zřízena universita v Bratislavi.
Zákonem ze dne 11.července 1919 vzati poštovní sluhové venkovští do stavu výpomocných pošt.sluhů.
5000 bankovky
Nařízením vlády ze dne 22.července 1919 dány do oběhu 5000 korunové bankovky československé.
Zákonem ze dne 17.července 1919 mění se obecní statek ve kmenové jmění.
První státní rozpočet
Zákonem ze dne 27.června 1919 schválen byl první státní rozpočet, který činil..
Schodek se hradí státními operacemi.
Věk zletilosti snížen
Zákonem ze dne 23.července 1919 snížen věk zletilosti ze 24. na 21.rok života.
Občanské legitimace zavedeny byly nařízením vlády ze dne 8.srpna 1919.
Nový školní rok byl stanoven již na 1.září 1919, ale následkem nepříznivého počasí, které ohrožovalo sklizeň úrody z polí, začat byl školní rok opět 16.září.
II.vláda čsl.
V měsíci srpnu 1919 provedena rekonstrukce vlády.
Ve vládě zúčastněni byli:
Jako ministerský předseda Husar
Ministrem vnitra Švehla
Ministr Dr.Horáček
Ministra spravedlnosti Dr.Veselý
Ministr Habrmann
Ministr Staněk
Ministr zemědělství Prášek
Ministr Klofáč
Ministr soc.péče Dr.Winter
Ministr obchodu Dr.Heidler
Ministr Stříbrný
Ministr pro zásobování lidu Houdek
Ministr Hampl
Ministr financí Sonntag
Ministr pro sjednocení zákonodárství Dr.Hodža
Ministr zahraničí Dr.Beneš
V měsíci září 1919 vrátil se do vlasti jeden z předních budovatelů našeho státu, Dr.Eduard Beneš, jako ministr zahraničí.
Dr.Beneš byl nejmladším z 10.dětí chudého chalupníka z Kožlan, malého městečka nedaleko Plzně. Narodil se 28.května 1884.
Do obecné školy v Kožlanech chodil a velmi dobře se učil. Na přímluvu svých starších bratří, kteří byli učiteli v Praze a kteří jej vydržovali, dal jej otec na gymnasium na Král.Vinohradech a tam také maturoval. Z gymnasia přešel na universitu, kde poslouchal profesora Masaryka. Stal se jeho stoupencem. Byl abstinentem, nekuřákem, cvičil v Sokole. Protože ovládal francouzštinu , šel studovat do Paříže. Z Francie jel do Anglie, zdokonalil se v jazyku německém. Z Německa vrátil se zpět do Francie a v Dijom složil doktorát. Stal se profesorem obchodní akademie v Praze a oženil se.
Vypukla světová válka. Po odchodu prof.Masaryka stal se duší Maffie a organizoval zpravodajskou službu mezi cizinou a domácími. Konečně musel sám utéci do Švýcar přes Německo v r.1915 a pak do Paříže. Tam sešel se s hvězdářem Milanem R.Štefanikem a s profesorem Masarykem. Všichni pak ruku v ruce pracovali za osvobození své vlasti.
I když se vrátil Dr.Masaryk jako president, Dr.Beneš musel zůstati ještě ve Francii, aby na mírové konferenci ve Versailles hájil zájmy státu jako jeho zahraniční ministr.
Jedno a dvoukorunové bankovky byly zákonem ze dne 23.září 1919 vzaty z oběhu a nahraženy státovkami čsl. jedno a pětikorunovými. 15.říjnem 1919 pozbyly staré bankovky rakousko-uherské u nás platnosti.
1.září 1919 konalo se obecní zastupitelstvo, v němž schválena pobočka při 5.třídě, určeny hlídky v obci. Tím způsobem, že obec rozdělena ve tři části, na dolním konci určovati bude hlídky p.Vavřín Bílek, ve středu obce pan Josef Kuhejda a na horním konci pan starosta. K rekvisici obilí stanovena komise, do níž zvoleni jako hospodářští znalci pp.Josef Kuhejda a Jan Kuhejda a Fr.Seibert za producenty, za konsumenty p.Halata Valentin a za obec p.Kubala Petr.
Za roznášení volebních listin a legitimací dáno bylo dvěma poslům po 50kč, panu starostovi za sestavení volebních listin a pochůzku při okolkování peněz odměna 200kč.
Na stavbu silnice do Hodoňovic dáno 300kč a na stavbu mostu k čís.55 a 56 dáno dříví z obecního lesa.
5.října 1919 toho dne usneslo se obecní zastupitelstvo upsati na státní půjčku 1000kč a rozděliti žačky při vyučování ručních prací ve 4.třídě na 2 skupiny a konečně vyslati pana Josefa Kuhejdu do Frýdlantu jako delegáta za obec, aby vyšetřil podmínky, pod kterými máme přistoupiti ku založení nemocnice ve Frýdlantě.
Vydání 500k bankovek
500korunové státovky byly vydány nařízením vlády republiky ze dne 14.října 1919
Zákonem ze dne 14.října 1919 prohlášen 28.říjen za státní svátek.
Dnem 17.října 1919 vydán byl zákon č.562 o podmíněném odsouzení, kterým soud může odložiti výkon trestu peněžitého a trestu na svobodě nepřesahujícího dobu jednoho roku, má-li za to, že odsouzený povede řádný život. Osvědčí-li se viník v době zkušené, pokládá se za to, že nebyl odsouzen. Podmíněné odsouzení je vyloučeno, jestliže byl viník již trestán.
2.listopadu 1919 konalo první zasedání nově volené zastupitelstvo:
Starostou byl zvolen pan Miloslav Dvořáček, učitel
Do finanční komise nové instituce, která má dohlížeti na hospodaření v obci, zvoleni pánové Bílek Vavřín, Kubala Petr, Chasák Josef, Bílek Jan.
Do komise pro sociální péči zvoleni pp.Halata Josef, Kuhejda Jan, Miller Josef, Zlý Josef.
Obecním pokladníkem zvolen p.Svoboda Karel.
Policejním komisařem p.Chrobok Karel.
Toto nové zastupitelstvo upsalo hned na půjčku státní 8000kč.
Potravnímu spolku byla dána výpověď, protože se zamýšlelo v domku zříditi obecní kancelář.
Konečně usneseno, aby při pořádání zábavy platil hostinský i pořadatel po 25 korunách.
Zákonem ze dne 22.července 1919 a nařízením prováděcím ze dne 5.listopadu 1919 nařízeno každé obci zříditi veřejnou knihovnu přístupnou všem vrstvám obyvatelstva.
Nařízením vlády ze dne 12.prosince 1919 staženy byly staré tisícikorunové bankovky a nahrazeny československými státovkami novými.
Dne 5.prosince 1919 zřízena kancelář presidenta
Stálé seznamy voličů
Zákonem ze dne 19.prosince 1919 čís.663 nařízeno zříditi v každé obci stálé voličské seznamy, do nichž budou zapsáni všichni státní občané Československé republiky, kteří překročili 21.rok svého života. O seznamy starati se bude volební komise složená ze starosty nebo náměstka jim jmenovaného a 4 a 8 přísedících.
Školství
Na zdejší škole působili až do prázdnin správce školy Petr Bőhm, který od 1.ledna 1919 měl zdravotní dovolenou. Správou školy pověřen byl p.Bohuslav Kolčava, Miller Josef, slečna Cibulková a Špačková a jako industriální učitelka Frant.Jakubková. Takže 7 tříd učili 4 učitelé. Byl velký nedostatek učitelů. V prázdniny vrátil se z vojny p.učitel Dvořáček a po prázdninách byly přiděleny na zdejší školu sestry slečny Lidmila a Marie Krčovy z Frenštátu, čímž se stav učitelstva doplnil na normální. Platy učitelů byly strašně ubohé. Dostávali měsíčně 97 /devadesátsedm/ a 200kč tedy tolik, co dostával dobrý dělník denně. Proto nikdo na povolání toto nechtěl jít.
28.říjen
První výročí naší samostatnosti oslaveno 27.10.1919 slavnostní řečí pana Sedláčka, odb.uč.z Místku a průvodem po vesnici. Účast byla veliká.
7.listopadu 1919 obecní zastupitelstvo pronajalo dřevěnou boudu u pošty panu Josefu Blokšovi, řezníkovi, na výsek masa, na jeho vlastní žádost za 300k ročního nájmu. Pan Blokša byl dosud bytem ve Frýdlantě p.Ostr.
Tabákové prodejny – trafiky, byly na žádost kontrolního okresu finanční zprávy v Novém Jičíně rozděleny takto:
Prodejny v obecním hostinci a u pí Vráblové zůstanou, kdežto trafiky Na Čihadle a od pana Vavřína Bílka č.99 přiděleny byly pp.Pavlu Kuhejdovi a Janu Boháčovi, vojenským invalidům.
Z došlých do obce lihovin usneseno vybírati 30kč z 1hl kořalek, 2k z každého hl piva a 40kč z každého hl.vína.
Konečně zakázalo obec.zastupitelstvo bráti libovolně štěrk z obecních pozemků.
18.listopadu 1919 byly obecním zastupitelstvem stanoveny poplatky
Za přijetí do svazku obce 15kč
Za pás dobytčí na kosu 2kč
Na tele 2kč
Na hovězí dobytek 6kč
Na krmné vepře 6kč
Na selata 2kč
Na koně 10kč
Nájemné z domku, kde je umístěná pošta, usneseno vybírati 400kč ročního nájemného.
21.prosince 1919 poslední schůze obecního zastupitelstva projednala mnoho věcí.
Poprvé ve schůzi té museli se dle nového řádu všichni členové podepsat na listinu přítomných, což se jindy nečinilo.
Do místní školní rady zvoleni pánové Jan Bílek, rolní č.89, Čupa Karel, dělník č.64 a Chasák Josef, dělník č.131.
Komise osvětová spojena s komisí pro sociální péči a nařízeno jí založiti knihovnu obecní.
Určeny poplatky z tanečních zábav a to tak, že pořadatel zaplatí za zábavu do půlnoci 25kč a za každou hodinu před půlnoc 20kč.
Platy obecních zřízenců stanoveny takto:
1.varhaníkovi ročně 600kč
2.školnici 3 měsíce v roce 50kč
7 měsíců v roce 70kč
3.obecnímu hajnému měsíčně 15kč
4.obecnímu poslovi měsíčně 60kč
5.měchošlapovi ročně 150kč
Spotřební dávka z piva zvýšena ze 2kč na 3,40kč.
Za přijetí do svazku obce zaplatí chudí 15kč a majetní 50kč.
Z luxusních psů zavedena daň 10kč, z honících také 10kč.
Obecní knihovna
Jak bylo v zastupitelstvu usneseno, přiděleno založení obecní knihovny osvětové komisi. Jako předseda byl zvolen pisatel a poněvadž knihovní rada byla totožná s komisí osvětovou, byl také předsedou knihovní rady a zároveň knihovníkem.
První knihy zakoupeny byly za subvenci, kterou stát poskytl naší obci v obnose 859kč. Zakoupeny byly u pana Šlapety, knihkupce v Místku. Další knihy byly dokupovány již z příspěvků poskytovaných obcí v obnose 800kč, tj.50hal z hlavy občana.
Knihovna umístěna byla v obecním hostinci v „Besedě“.
Členové první osvětové komise, knihovní rady a komise pro sociální péči byli tito:
Předsedou Josef Miller
Jednatelem Frant.Kupča
Členy Němec Klement
Zlý Josef
Kuhejda Jan