Život spolkový
..něco o Metylovických spolcích …
Dobrovolný hasičský sbor v Metylovicích
založen v roce 1886
Na popud tehdejšího starosty obce, pana Kuhejdy Františka, založen byl v roce 1886 první spolek v obce: Dobrovolný hasičský sbor v Metylovicích, který čítal 22 členů. Prvním předsedou spolku byl Bílek Jan, řemenář a jednatelem Josef Buchta, místní správce školy.
Účel spolku je mravní povznesení a pomoc bližnímu při živelních katastrofách.
Kromě pravidelných schůzí výboru i členstva, cvičení, přednášek, z větších podniků jest uvést župní has.sjezd dne 28.července 1901 konaný, obeslání hasičského sjezdu v Lublani v roce 1910, 25ti leté jubileum trvání sboru 30.června 1912. Sbor zúčastňoval se horlivě všech důležitých slavností a událostí hasičských v blízkém i dalekém okolí a přikládal pilně ruku k dílu, když oheň či jiné živly postiženým spolubližním majetek ničily.
Dnes čítá sbor 64 členů.
Druhým spolkem, který byl v Metylovicích ustaven, byla
Čtenářská beseda v Metylovicích,
založena byla v roce 1894
Členové prvního správního výboru byli:
Zásluhou její bylo založení knihovny, která čítala na 400 knih dnes bohužel ztracených. Čten.Beseda zašla roku 1912 a na jejím místě založena Národní Jednota.
Spolek vojenských vysloužilců
založen byl v roce 1895
Kostelní jednota
Založena v roce 1898 14/2 panem Antonínem Fickem, farářem v Metylovicích.
Účelem spolku bylo: nasbírati potřebný kapitál na rozšíření katolického farního chrámu Páně v Metylovicích, popřípadě – kdyby během času ukázalo se potřebnějším zříditi ve farnosti metylovské kooperaterské místo nežli rozšíření farního kostela- může se též kapitálu nasbíraného použíti k tomu účelu, aby se pro kooperatera zjednal.
Přípravný výbor sestával z těchto členů: Antonína Ficka, faráře, Kuhejdy Františka, rol., Svobody Josefa, rol., Vavřína Bílka, Jana Bílka, řemenářů v Metyl.
Organisace československé strany sociálně demokratické
Podává p.Baran František, jednatel
Organisace čsl.strany sociálně demokratické založena a řízena byla r.1908 soudruhem Zlým Josefem.
Pod vlivem tehdejší rakouské vlády bylo dělnické hnutí potlačováno a válečnými roky nadobro udušeno. Který byl první výbor se neví, protože se zápisy z té doby nezachovaly.
Až teprve roku 1918, 26.června, sešlo se 10 členů a sice: 7 dřívějších a 3 členů nových a usneslo se, by soudruh, Zlý Josef, vedl řízení spolku do té doby, až bude určitý počet členů, který umožní zvolení výboru.
Dne 17.listopadu 1918 zvolen výbor, který sestával z předsedy Zlého Josefa, místopředsedy Chasáka Josefa, jednatele Karla Reka, pokladníka Karla Chroboka, revisora účtů Ryšky Rudolfa.
Účelem a povinností organisace soc.dem. jest hájiti dělnickou třídu ve mzdových sporech, pomáhati jemu k vyššímu vzdělání pomoci škol, časopisů a podobně. Vymáhati mu práva ve státě, v obci, jak jemu dle početnosti patří a které dosud postrádalo.
Organisace v Metylovicích zúčastňovala se vždy činně všech akcí, které byly ku blahu dělnictva.
Založila dělnický potravní spolek „Budoucnost“.
Roku 1920 pořádala slavnost odhalení praporu.
R.1919 vítězně vyšla z voleb obecních získavši 11 mandátů
Roku 1925 zakoupila historické obrazy pro spolkovou místnost, což je také ozdobou obec. Hostince. Založila Děl.Těl.Jednotu a společně s ní zakoupila jeviště.
Všeodborové sdružení křesťansko-sociálního dělnictva
Dějiny katolických spolků a organisací podává pan Kupča František.
Čilý politický ruch vyvolaný přímým a tajným hlasovacím právem na říšskou radu a do zemského sněmu moravského vzbudil i v naší vsi ozvěnu a vedl tak k založení „Všeodborového sdružení křesťansko-sociálního dělnictva. Při ustavující schůzi skupiny křesť.-soc.dělnictva v Metylovicích dne 25.ledna 1908 přistoupilo ke skupině 60 členů a z nich dne 15.března 1908 zvoleno toto první představenstvo skupiny: Ficek Antonín, farář, předsedou, Němec František, řemenářský mistr, místopředsedou. Halata Jan, čís.40, zapisovatelem, Liberda Metoděj, řemenář, pokladníkem, Vavřín Bílek, čís.24 a Josef Bílek, čís.89, dozorci.
Za členy představenstva: Ludvík Bílek, čís.139, Halata Rudolf, čís.28, Halata Šebestián, čís.164, Lepík Karel, čís.38, Halata Jan, čís. 145, Klímek František, čís. 114.
Jelikož místní skupina obsahovala všecky složky občanstva, kdežto Sdružení křesť.-soc.dělnictva sledovalo převážně zájmy dělnictva, činnost skupiny upadala, až rokem 1912 zanikla docela.
Nepochopení pro spolkový život u starších nezarazil touhu mládeže pracovati ve spolku, který na základě náboženském cítí potřebu se sdružovati pro své vzdělání i zábavu.
Dokladem toho bylo založení spolku, který nesl jméno:
Sdružení Venkovské omladiny na Moravě a ve Slezku
ihned po zaniknutí „Skupiny křesť.soc.delnictva“ dne 5.května 1912.
Při ustavující schůzi přihlásilo se 27.členů a 10 členek a zvolen tento výbor
Lepík Karel, starostou,
Čupa Ondřej, místostarostou,
Židek Ludvík, pokladníkem,
Lepík Ondřej, jednatelem,
Šigut Karel, kolář, členem výboru,
Baran Josef,
Mikuláš Maršálek, farář, protektorem skupiny.
Tělocvičný odbor Orla
Program činnosti „Omladiny“ byl rozšířen o tělovýchovu založením „Tělocvičného odboru Orla“ 1.září 1912. Při svém založení čítal odbor 24 členů a 6
dorostenců. Po ustavení odboru zvolen první výbor takto
Mikuláš Maršálek, farář, správcem odboru,
Baran Josef, náčelníkem,
Čupa Karel, místonáčelníkem,
Bílek Frant., čís.32, zapisovatelem,
Halata Josef, rolník, pokladníkem,
Mužný Josef,
Baran František, cvičiteli.
Trváním světové války zanikla činnost „Omladiny“ i „Orla“, jelikož všichni členové museli nastoupiti vojenskou službu. Ze 24.členů padlo ve světové válce 6. Jsou to:
Židek Ludvík, Liberda František, Liberda Rudolf, Tomek Josef, Merta Valentin, Kopčák Valentin.
Jednota Orla Československého
V naší osvobozené Československé vlasti obnovena byla činnost zdejšího Orla už jako samostatné „Jednoty Orla Čsl.“ dne 11.července 1920. Počet
přihlášených členů činil 32. Při ustavující schůzi zvolen tento prozatímní výbor:
Halata Josef, varhaník, starostou
Kupča Frant., čís.41, jednatelem
Bílek Frant., čís. 42, pokladníkem
Liberda Viktor, řemenář, náčelníkem
Liberda Jan, rolník, čís.82, hospodářem
První valná hromada po válce konána dne 19.září 1920 a zvolena byla tato správní rada:
Lepík Ondřej, starostou
Kožený Josef, místostarostou
Kupča Frant., jednatelem
Bílek Frant., čís.42, pokladníkem
Liberda /Viktor/ Jan, náčelníkem
Maršálek Mikuláš, farář, vzdělavatelem
Herot Petr, rolník, hospodářem
Lepík František a
Bílek Václav, členové rady
U poslední valné schůze Orla čsl. v Metylovicích, konané dne 16.ledna 1927, zvolena tato správní rada:
Lepík Ondřej, čís.38, starostou
Liberda Jan, čís.82, místostarostou
Halata Teofil, čís. 141, jednatelem
Bílek František, čís.42, pokladníkem
Maršálek Mik., vzdělavatelem
Tauchman Frant., hospodářem
Liberda Viktor, matrikářem
Lepík Josef, čís.38, knihovníkem
Kupča František, předsedou zábavního odboru
Herot Petr, č.213
Liberdová Matylda, čís.165
Onderková Barbora,
Němcová Arnošta,
Gurecká Anežka za členy správní rady.
Valná schůze schválila dle návrhu cvičícího členstva tento technický sbor:
Skotnica Antonín, čís.34, náčelníkem
Michalec František, místonáčelníkem
Němec Vavřín, čís.164
Čupa Jaroslav, cvičiteli
Tajchmanová Lidmila, náčelnicí
Latioková Bedřiška, místonáčelnicí
Kupcová Aloisie, cvičitelkou
Místní jednota Orla Čsl. čítá nyní členstva všech kategorií s dorostem i žactvem 145 osob. Pohyb členstva od r.1920 do r.1927 je tento: Při obnovení jednoty 32, zemřelo 5, vystěhovalo se 7, vojenskou službu nastoupilo 15 členů, mimo těch na cvičení ve zbrani povoláno bylo 16 členů. Oženilo se 14 členů a provdalo 17 členek.
Haleřový spolek
V měsíci lednu 1912 založili zdejší občané Vachala Josef /starší/ domkář v Metylovicích, čís.1 , Kuhejda Josef, rolník a Petr Kubala, rolník, oba z Metylovic „Haleřový spolek, jehož účelem jest hmotná i mravní podpora škol a školní mládeže zdejší.
Prvním předsedou byl pan Vachala Josef.
Výbor zvolený na valné hromadě spolku, konané dne 11.ledna 1914 v obecním hostinci, sestával z těchto pánů:
Vachaly Josefa, předsedy
Kuhejdy Jana, náměstka předsedy
Kolčavy Bohuslava, učitele, jednatele
Kuhejdy Josefa, rolníka, pokladníka
Bílka Josefa, rolníka, č.89, člena výboru
Bílka Jana, rolníka, č.89 “ “
Svobody Frant., rolníka č.16 “ “
Bílka Vavřína, řemenáře, “ “
Čupy Ondřeje, rolníka, “ “
Závodnéh Jana, kováře, “ “
Kovala Jiřího, “ “
Šiguta Jana, rolníka, “ “
Závodného Jana, krejčího, revisora účtů
Kubale Petra, rolníka, “ “
Spolkové jmění ze dne 8.března 1927 činí 3178 K a jsou uloženy ve zdejší záložně.
Od 26.července 1914 není o spolku dalších správ.
Odbor Národní Jednoty
Odbor Národní jednoty byl založen roku 1911, ale spočátku nejevil mnoho života. Teprve, když se roku 1912 pro nečinnost rozešla Čtenářská Beseda, sloučila se tato s odborem Národní Jednoty a život ve spolku opravdu začal. Při schůzi, na které byla rozpuštěna Čtenářská beseda a znovu zřízen Odbor Národní Jednoty, byl přítomen pan učitel Adolf Brázda z Palkovic a pan MUDr.Dostal obvodní lékař a okrskový předseda z Místku.
Byly pořádány přednášky /několikrát p. Kubis z Olomouce, J.F.Karas, Dr.Dostal z Místku/, hrána divadla, založena ovocnářská školka, která nepochopením jejího vedoucího ihned vzala zasvé. Odbor staral se i o vykoupení půdy z rukou německých. Zdejší fojtství měl v majetku Larisch, povozník z Místku. Akce byla slibně začata, navázáno prostřednictvím pozemkového ústavu národních jednot s majitelem Larischem o koupí pozemku /za 80 000K/, získána jména občanů, kteří měli zájem na koupí pozemku – leč nesprávnou informací někoho celá věc pochována. Pořádán zdařilý kurs kuchařský, jehož zúčastnilo 46 účastnic, které za vedení slečny Marie Vlachové, industriální učitelky z Paskova, učily se ve dvou týdenních hodinách po dobu 3 měsíců. Původně účelem kursu bylo, by se mládež škole odrostlá naučila vařit nejjednodušší jídla. Poněvadž se ale do kursu přihlásily většinou starší vdané paní, bylo nutno i program kursu změnit a účastnice učily se vařiti pokrmy složitější. Život v kurse byl velice pěkný. Na konci kursu před prázdninami, aby účastnice se pochlubily, čemu se v kursu naučily, uspořádána výstavka různých dobrých a vkusně upravených jídel, která se pak na přednášce pana Dr.Dostala z Místku, přisedivšími hosty /až z Nových Dvorů u Frýdku/ rozkoupena a snědena. Kurz zakončen veselicí, při níž učinkovala hudba ze Lhotky. Mimo jiné staral se odbor o zřízení telefonu v obci /náklad rozpočtený na zřízení jeho byl 3000K/, o přemístění zástavky v Pržně do hlídacího domku před mostem železničním, leč všechny ty dobré záměry a myšlenky, které se v odboru tvořily, přerušila světová válka, jež také veškerý slibně začatý život ve spolku udusila. Dnes žije odbor jen dle jména a život vlil se do Tělocvičné jednoty Sokol v Metylovicích.
Tělocvičná jednota Sokol
Tělocvičná jednota Sokol založena byla v roce 1912. Byl to zejména Pajurek František, který padl v Rusku jako legionář, jenž zasadil se o to, aby
Sokol u nás založen byl. Dne 24.listopadu 1912 v obecním hostinci sešlo se 30 členů ku zakládající valné hromadě a zvolili tento výbor:
starostou: Svoboda Josef, vážný v Metylovicích
náměstkem: Bílek Jan, rolník v Metylovicích, čís.89
náčelníkem: Vachala Josef, truhlář v Metylovicích
jednatelem: Műller Josef, učitel v Metylovicích
pokladníkem: Závodný Jan, zámečník v Metylovicích
hosp.správcem: Bílek Jan Cyril, řemenář v Metylovicích
zapisovatelem: Bílek Štěpán, dělník v Metylovicích, čís 89
členy výboru:
Bőlm Petr, nadučitel v Metylovicích
Merta Jiří, klempíř
Vachala Josef st, domkář v Metylovicích
náhradníky:
Svoboda Karel, domkář
Juřica Antoním, dělník
Bílek Valentin
revisory účtů: Svoboda Karel
delegáty do župy a Č.O.S.: Svoboda Josef, Műller Josef.
Ač před válkou, tedy hned po založení jednoty, nebyla činnost ve spolku intensivní, válkou život ve spolku odumřel naprosto, aby v květnu 1918 rozkvetl novým plným životem až na úkor Národní Jednoty. Sokol pořídil úplně nové větší jeviště a hrál na něm různé divadelní kusy, z nichž největšího úspěchu dosáhl „Ondráš a Juráš“, který hrán byl 3x vždy při vyprodaném domě. V roce 1923 opustil Sokol dosavadní místnosti v obecním hostinci a přestěhoval do své vlastní sokolovny, kterou svým nákladem a nevšední obětavostí svého členstva přestavěl z bývalé továrny na zpracování koží patřící paní Antonii Bílkové. Budova zakoupena za obnos 94 000 Kč a přestavěna nákladem 60 000 Kč. Sokolovna odevzdána dne 1.července 1923 svému účelu slavnostně za účasti pana okresního hejtmana Procházky Jana, pana starosty Jana Kuhejdy, zástupců sokolské župy, pánů Hrbáče Josefa, který zastupoval zároveň Československou Obec Sokolskou, Hemla Viléma a jiných pánů z Mor.Ostravy, pana Karla Beneše profesora z Místku a četné účasti korporací a občanstva z blízkého i dalekého okolí. Z jiných podniků jednoty dlužno uvést první veřejné cvičení na louce pana Jana Kuhejdy za školou v roce 1921, první okrskové cvičení v roce 1924 už na vlastním cvičišti, výstavu prací členů v roce 1925, o níž vzpomenuto bude na jiném místě, účast členů na VII všesokolském sletu v Praze v počtu 8 mužů a 2 žen v roce 1920, organizoval převrat 29.října 1918, postavil v roce 1919 brannou četu v době nepokojů na udržení pořádku ve státě, konal přednášky, proslovy před šikem, besídky pro členstvo i dorost, hrál divadla, podnikal výlety do okolí. Činnost jevil rozsáhlou. Největšího počtu členstva dosáhl v roce 1921, kdy měl 45 žáků, 52 žaček, 29 dorostenců, 18 dorostenek, ….mužů, ……žen, úhrnem tedy 307 členů.
Dělnická Tělocvičná Jednota
Spolek založen byl 27.února 1921 panem Mertou Josefem v Metylovicích čís.138 a Nyklem Aloisem v Metylovicích čís.197.
Členové prvního výboru byli:
Nykl Alois čís 197
Kořený Frant.
Koval Jan
Bílek Jan čís.2
Chlapčík Emanuel
Lžičař Antonín
Spolek čítal při založení 23 členů a 5 členek.
Účelem spolku je duševní i mravní povznesení členů všemi zákonitými prostředky.
Důležitější události spolku byly: veřejné cvičení dne 19.srpna 1923 mimo různých výchovných přednášek a divadelních představení.
Členové výboru pro správní rok 1926 byli:
Čupová Marie st.
Mrkvová Františka
Bílek Jan
Čupová Marie ml.
Hajdušek Antonín
Čupa Rudolf
Občanský spolek konsumní
Dělnický konsumní spolekBudoucnost
Organisace strany republikánské
Organisace čsl.strany středostavovské
Organisace „Domoviny“
Organisace strany komunistické
Politická organisace komunistické strany Československé založena byla 26.září 1925 okresním důvěrníkem Bílkem Františkem.
Při svém založení čítala strana 12 členů.
Členové prvního výkonného výboru byli:
předsedou: Svoboda František
místopředs.: Glombica Pavel
pokladník: Čupa Alois
jednatel: Bjaček Josef
kolportér: Koval Augustin
kolportér: Vojkovský František
revisor: Němec František
revisor: Loške Josef
Čsl. strana komunistická má za účel pracovati na podkladě socialistickém nekompromisním dle organizačního programu strany.
Strana zúčastnila se dne 1.května 1926 poprvé korporativně manifestačního projevu za své požadavky.