1915

Starostou byl p.Jan Kuhejda
Správcem školy p.Petr Bőhm
Duchovním správcem p.Mikuláš Maršálek
Předsedou místní školní rady

Ačkoliv německý císař Vilém sliboval, že než spadne listí ze stromů, tj. ještě v roce 1914, že vrátí se vojáci domů ověnčení slávou a vítězstvím, ale zatím vlastně válka v pravém slova smyslu začínala.
     Naše obec musila dodati k vojsku 6 povozů po 2 koních i s pacholky, povozy i s koňmi zůstaly někde v Rusku a pacholci přiděleni k vojsku.
     Ceny všech životních potřeb stouply a ač místodržitelství nařídilo „maximální ceny“, nikdo jich nedbal, ale stanovil si ceny, jaké sám chtěl. Této okolnosti využili spekulanti kupující zboží, které ihned dále prodávali s velkým ziskem. Zboží prošlo několika rukama, až se dostalo k svému spotřebiteli mnohokrát zdražené. Vznikl tak „řetězový obchod“ a těm, kdož jej pěstovali, říkali lidé „keťasi“ od německého slova die Kette, tj.řetěz.

13.ledna 1915 obecní zastupitelstvo zvolilo revisory účtů pp.Frant.Svobodu a Ondřeje Čupu. Obecnímu poslovi předáno ročně 30Kč. Školní plat za rok 1912-1913 se dá do účtů jako nedobytný.

27.února 1915 obecní býk prodán p.Frant. Matlovi, řezníkovi, za 108K za 1kg. Nájemné z honitby slevilo se panu Vavřínu Bílkovi, nájemci, ze 360K na 300K.

28.února 1915 poněvadž na frontě spotřebovalo se velké množství poživatin, zejména mlýnských výrobků, jednak se jich mnoho ztratilo, že je Rusové při ústupu rakouských vojsk ukořistili, ale veliké množství poživatin bylo před odchodem rakouských vojsk zničeno, aby nepadly Rusům i Srbům jako kořist, jevil se u nás brzy citelný nedostatek. Nařídilo tudíž hejtmanství v Místku, aby se dne 28.února 1915 provedl soupis všech mlýnských výrobků v domácnostech a zároveň pohrozilo, že všechny nepřiznané zásoby propadnou ve prospěch státu. Soupis takový prováděl se pak každý měsíc.
     Při soupisu zásob vyšlo najevo, že zásob mnohde chybělo, na některých okresích přebývalo. Na základě toho chudé obce a okresy přikazovány okresům bohatším, aby si od nich zboží přebytečné zakoupili. Naše obec přidělena byla okresu hustopečskému.
     Veškeré zásobování obyvatelů mlýnskými výrobky dělo se prostřednictvím obce. Aby pak zásoby vystačily, předepsáno, že osoba nesmí spotřebovati více jak 240 gramů mouky. Mouka režna i pšeničná míchána byla s moukou bramborovou, kukuřičnou i ječmennou.
     Ceny pak stanoveny takto: 1kg režné mouky za 62h, pšeničné za 80h. 1q pšenice 34K, 1q rži 28K, 1q ovsa 26K.

22.března 1915 na základě nařízení c.k.okresního hejtmanství v Místku zvolilo místní obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 22.března 1915 do žňové komise pp.Jana Závodného jako předsedu, Mik.Maršálka, Petra Bőhma, Frant.Magdoně, Jos.Vachalu, Frant.Svobodu a Frant.Halatu jako členy. Komise ta měla zjistiti a sepsati veškerou úrodu na poli.

27.dubna 1915 protože obec musela dodávat dle potřeby vojsku dobytek na porážku, sestavena byla v obecním zastupitelstvu ve schůzi dne 25.dubna 1915 komise pro sčítání dobytka z těchto pánů: Františka Halaty, Karla Lepíka, Josefa Halaty, Josefa Vachaly a Frant.Mátla, řezníka. Komise tak sepsala všechen dobytek v obci a vedla akci dodávání dobytka.
V téže schůzi obec.zastup.na urgenci ministerstva vnitra o dodávce ovsa sestavena komise z pp.Závodného Jana a Halaty Františka, kteří za asistence četnické měli oves sepsati a odvést – šlo již tedy do tuhého.

8.června 1915 toho dne upsáno na válečnou půjčku 1000K obec.zastupitelstvem. Na faře dána podlaha nová a opatří se písek pro vydláždění příkopu u fary.

13.července 1915 obecní zastupitelstvo protestovalo zakoupiti nového býka, slevilo nájemci obecního hostince nájem na 600K.
Ohližitelem dobytka zvolen p.Halata Frant., sčitatelem dobytka pp.Bílek Frant. a Petr Mikuláš a výběrčím poplatků na býky p.Bílek Frant.č.32.

15.července 1915 konala soupis žňová komise

16.srpna 1915 obec.zastupitelstvo dalo manželům Mertovým 10 kusů stavivového dříví a usneslo se vyreklamovati odvedeného starostu.
    
     Jak roku minulého, tak i toho roku konány byly znovu přehlídky mužů od 18.do 50.roků, kteří měli doplniti prořídlé řady na bojištích. Vše muselo k vojsku, doma zůstali jen ti, kteří byli stiženi větší tělesnou vadou. Uplatnila se píseň: „Ty rovné páni pobrali a šmatlavé nechali.“
Byl-li doma někdo z mladších, byl vyreklamován do práce ve Frýdlantě nebo v Ostravě do závodů, které pracovaly pod státním dozorem pro vojsko.
      Odvody postihly také pana Jana Kuhejdu, starostu, který musel narukovat a ač se obec přičinila, by byl propuštěn domů, nestalo se tak a úřad starostenský vedl dále první náměstek pan Jan Závodný.

5.října 1915 do pozemkové komise zvoleni p.Ondřej Čupa a pan Josef Vachala st. pověřen prodejem obecní mouky.

19.října 1915 obec.zastup.požádalo zem.výb., aby licencoval některého býka místních chovatelů. Od krávy se má vybírati poplatek 1K 50h. K prohlídce zásob obilí ustanoven pan Frant.Svoboda.

24.října 1915 koupí obecního býka pověřen p.František Svoboda. Potravnímu spolku pronajata část domku čís.158, za 110K ročního nájmu.

30.prosince 1915 protože také dosavadní nájemce honitby obecní pan Bílek Vavřín č.99 odveden byl na vojnu, pronajata tato na zbývající část období za 150K ročního nájemného pánům Petru Bőhmovi, řídícímu, Frant.Kuhejdovi a Frant.Svobodovi. Pan Jan Duša, pasekář v Metylovicích, přijat do obce.

Školství v obci
Počátkem roku 1914-1915 ustanoveni vlastně působili pánové Petr Bőhm, řídící, Bohuslav Kolčava, Miloslav Dvořáček, Josef Miller, Aurelie Janková, Frant.Cibulková, literní učitelé, Mik.Maršálek, farář, učitel náboženství a Frant.Jakulková, industriální učitelka. Počátkem války, tj.ještě v srpnu 1914 odešli p.Bohuslav Kolčava do Krakova do nemocnice a p.Miloslav Dvořáček do Těšína. Místo odešlých p.učitelů dosazen sem byl pan Břetislav Kotula. To byl stav počátkem roku 1915. Protože 15.března 1915 byl pisatel přeložen do Kozlovic a p.Břetisl.Kotula musel v červnu na vojnu, zůstal tu pan řídící se dvěma slečnami učitelkami sami, aby vyučovali 7 tříd. Od prázdnin 15.září 1915 byl sem přidělen pan učitel Winkler, takže od toho dne do konce škol.roku a do konce občanského roku vyučovalo 7 tříd 4 učitelé.
Škola vykonávala nařízení, která přicházely buď od okresní školní rady, okresního hejtmanství či dokonce od ministerstva války ve Vídni. Děti školní sbíraly ostružinové listy na čaj pro vojáky, kopřivy na výrobu látek na oděvy, staré hadry, pletly oděv z vlny pro vojíny v poli, papírové podešve, které vlastně k ničemu nebyly, kupovaly „pamětní listy“, sbíraly mosaz na kanóny, kupovaly kokardy ve prospěch „Červeného kříže“ a přinášely haléře na tentýž účel.

Komentáře jsou zavřeny.