1917

Starostou byl pan Jan Závodný
Správcem školy pan Petr Bőhm
Správcem duchovním pan Mikuláš Maršálek
Předsedou místní škol.rady

Smutně započal rok. Na bojištích teče krev a maří se lidské životy pro nic a za nic a doma vyvstává příšera hladu.

Obecní zastupitelstvo stanovilo 90% přirážku ku krytí schodku v obecním účtování. Za práci při soupisech obilí a mlýnských výrobků poskytne se osobám, které vypomáhali písařskými pracemi obnos 3K denně a starostovi dána za rok 1916 odměna 150K.
Revisory obecních účtů zvoleni pp.Frant.Svoboda a Mikuláš Petr.

13.května 1917 dle nařízení okr.hejtmanství usneslo se obecní zastupitelstvo sebrati potřebnou slámu pro vojsko. Aloisii Kořené dána podpora 50K za opatrování Kubaly. Od 1.července vybírati se bude poplatek na býky po třech korunách. Obecní honitba ponechává se dosavadním nájemcům za dosavadní cenu.
Ve příčině šatného usneseno podati žádost zemskému výboru. Šatné byl poplatek, který pocházel z dob, kdy zřízena byla v blízkém Frýdlantě fara a odkud chodívali kněží sloužit mši o pouti a o posvícení do Metylovic. Platilo se za půjčení a převzetí bohoslužebných rouch k těmto mším. Činin 7K. Poplatek se platil dále i tehdy, kdy u nás byl již samostatný farář ustanoven. Obec zažádala, aby toho poplatku byla zbavena.

23.května 1917 na VI.půjčku válečnou dají se válečné papíry válečných půjček dřívějších v obnose 3000K. Do komise pro chov dobytka zvoleni Josef Kuhejda, Frant.Halata a Petr Mikuláš.

19.června 1917 znovu jednalo zastupitelstvo o VI.válečné půjčce a usneslo se upsati na ni 10 000K a převést V. a IV. půjčku na VI. Do rozdělovací komise pro účely válečné stanoveni pp.Josef Kuhejda, Frant.Svoboda, Mikuláš Petr a Frant.Lepík.

Přemístění poštovního úřadu
20.července 1917 poštovní úřad umístěn byl v domě prvního poštmistra pana Jeřábka na dolním konci na kraji vesnice pro obec nevhodně, zvláště pro její horní konec. Mnozí občané chodili raději do Frýdlantu na poštu – protože to měli blíže. Když pak dosavadní poštmistr byl přidělen službou do…využila toho obec a umístila poštovní kancelář do domku čís.158 – bývalé školy. Tak dostala se pošta přesně do středu obce. První pan poštmistr, který  v tomto kanceláři úřadoval nazýval se….
Usnesení o přemístění kanceláře stalo se ve schůzi obecního zastupitelství dne 20.července 1917. V téže schůzi ujednáno prodat p.Fr.Tajchmanovi na stavbu dříví z obecního lesa.

29.července 1917 obecní zastupitelstvo odhlasovali prodej obec.býka, který byl umístěn u p.Jos.Halaty panu Richardu Židkovi, řezníkovi ve Frýdlantě a zakoupiti nového od p.Josefa Kuhejdy, rolníka a vybírati z 1krávy 8korun poplatku.

20.října 1917 obecní zastupitelství se usneslo pročistit obecní les a dřevo prodati Gřundělovi, do komise stížnosti povolati pp.Petra Bőhma, Jiřího Mertu a Josefa Bažinu, pro nedostatek píce s nákupem býka posečkat a Pavlu Hradečnému odprodat dříví z obec.lesa.

29.října 1917 dřevo z obecního lesa při čištění odprodáno 1m3 za 30K – 35K. Prodejem pověřeni pp.starosta, Frant.Svoboda a Jos.Vachala.

Všechen obchod byl podvázán. Přidělování potravin a předmětů denní potřeby dělo se na lístky a prostřednictvím zvláštních komisí hospodářských. U nás byla také zřízena taková komise, do které obec.zastupitelstvo vyslalo pány Šiguta, Ondřeje Magdoně a Jana Halatu z čís.156

2.prosince 1917 na VII.válečnou půjčku upsalo obecní zastupitelstvo 5000K.

Škola
V tomto roce působili na zdejší sedmitřídní škole 4 učitelé, pan řídící Petr Bőhm, slečny učitelky Špačková Terezie, Janková Aurelie a Frant.Cibulková. Návštěva školy nesmírně trpěla tím, že děti musily na poli pracovali za otce i bratry a polní práce ty musely na základě výnosů okr.školní rady omlouvati. Učitelé pak byli nuceni vykonávati různé soupisy zboží, osevných ploch, čímž také vyučování trpělo.

Povaha roku
Rok 1917 byl neúrodný pro abnormální sucho, jakého nebylo pamětníka. Od počátku května nepršelo vůbec až do 15.srpna. Toho dne trochu sprchlo a pak zas bylo pěkně až do podzimu. Obilniny  zaschly, zejména ovsy byly tak malé, že se musely vytrhávat. Sena nebylo. Posečené louky vypadaly jako vypálené. Lidé ořezávali větve ze stromů, aby měli co dat dobytku. Mnohde vypadaly stromy jako palmy s vějířem několika větví nahoře. I zemáky zasychaly, až teprve podzimní deště je poněkud zotavily. Vody nebylo. U školy stály řady povozů, které dovážely vodu pro domácnosti, protože většina studní u nás vyschla.
Při veškeré té kalamitě si ale pochvalovali včelaři. Včelky jim nanesly tolik medu, že naše země byla toho roku „medem oplývající“.

Komentáře jsou zavřeny.