2010

KRONIKA OBCE METYLOVICE – 5. díl

1. díl založen 23. října 1924; psal učitel Josef Műller; uložena v archivu ve Frýdku-Místku
počátky obce – 31.12.1923
2. díl psal učitel Josef Műller; uložena v archivu ve Frýdku-Místku
1.1.1924 – 31.3.1928
3. díl psal ředitel Jaroslav Sčerba; uložena v archivu ve Frýdku-Místku
4. díl psala Marie Bartková
1.7.1990 – 31.12.2009
5. díl píše Marie Bartková
1.1.2010 –

Obec Metylovice PSČ 739 49
Historická země: Morava
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Frýdek-Místek
Obec s rozšířenou působností: Frýdlant nad Ostravicí
Adresa obecního úřadu: Metylovice č. p. 495
Starosta Ing. Lukáš Halata
Oficiální web: http://www.metylovice.cz./ e-mail: metylovice@giff.cz
Poloha obce:
zeměpisná šířka: 49°36´28″
zeměpisná délka: 18°19´51″
nadmořská výška: průměrná 370 metrů, maximální 964 metrů, minimální 300 metrů
katastrální výměra 11,15 km²
katastrem obce prochází rychlostní komunikace I. třídy Frýdlant n. O. – Ostrava
Vzdálenost z Metylovic do Frýdlantu n. O. je 5 kilometrů.
Vzdálenost z Metylovic do Frýdku-Místku je 10 kilometrů.
Vzdálenost z Metylovic do Ostravy je 30 kilometrů.
Počet obyvatel v obci k 1.1.2010 je 1 658 a 600 rodinných domků.
Kronikářka Marie Bartková se narodila 14.8.1943 v Metylovicích č. p. 29. Pracovala jako účetní. Nyní je v důchodě.

starosta obce: Ing. Lukáš Halata
ředitel školy: Mgr. Alena Kořínková
farář: P. Bronislav Wojnar

OBECNÍ ZASTUPITELSTVO

LEDEN
Zastupitelstvo schválilo stavbu jednoho rodinného domu na parcele 525/61, která leží pod Odborným léčebným ústavem mimo zastavěné území obce.
Schválilo podání žádosti o finanční příspěvek z operačního programu přeshraniční spolupráce SR – ČR na hasičskou cisternu. Souhlasilo, že pokud bude žádost kladně vyřízena, bude obec tento projekt financovat ve výši 10 % nákladů.
Vzalo na vědomí žádost manželů Lazarových na opravu a zimní údržbu obecní cesty, která vede k jejich nově postavenému rodinnému domu na Pajurkovicích.
Vzalo na vědomí nesouhlas TJ Sokol s návrhem zastupitelstva obce na bezúplatný převod budovy Sokolovny do majetku obce. Pověřilo finanční výbor, aby vypracoval dvě varianty užívání Sokolovny. Buď se bude jednat o ekonomický pronájem, nebo o dlouhodobou nájemní smlouvu. Obec i TJ Sokol se domluvili na patnáctileté nájemní smlouvě.

ÚNOR
Zastupitelstvo schválilo, aby starosta podepsal Dodatek č. 2 ke Smlouvě o závazku služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění dopravní obslužnosti s ČSAD Frýdek-Místek. Obec tak nebude o víkendech zcela odříznuta od světa.
Schválilo stavbu v nezastavěném území obce na pozemcích parc. č. 138/1 a 140. Jedná se o lokalitu, kde stojí domek čp. 131 pana Božetěcha Němce, čp. 239 pana Miroslava Němce a čp. 517 pana Václava Heřmana.
Vybralo za zpracovatele zakázky „Hodnocení územně plánovací dokumentace obce z hlediska vlivů na životní prostředí“ a souhlasilo, aby starosta uzavřel smlouvu s Ing. Radmilou Kiszovou, protože nabídla nejnižší cenu a nejkratší termín dodání.
Schválilo smlouvu o zprostředkování objednávek paliva mezi prodejcem Agro Beskyd Palkovice a našimi občany.
Souhlasilo s vypracováním dlouhodobé nájemní smlouvy mezi obcí a TJ Sokol. Na základě této smlouvy může obec žádat o dotaci na budovu č. 111 – Sokolovnu.

BŘEZEN
Zastupitelstvo schválilo organizaci výběrového řízení na stavbu základní školy firmě UNITENDER z Ostravy. Zdůraznilo nutnost podmínky, že smlouva o dílo bude s vítězným uchazečem podepsána jen v případě, pokud se obci podaří zajistit finanční prostředky.
Pověřilo starostu k podepsání smlouvy o dílo s firmou Tomola na zhotovení vnitřního vybavení výstavních prostor Koňské nebe – muzeum Metylovice.
Schválilo požadavek zapracovat do návrhu ÚP v lokalitě pod Odborným léčebným ústavem a nad Svatou Annou plochy, na kterých by se mohlo stavět.
Souhlasilo s podáním žádosti o finanční příspěvek z Programu rozvoje venkova na opravy místních komunikací. Schválilo, že obec bude financovat projekt ve výši 10 % z celkových nákladů.
Vzalo na vědomí informaci starosty, že podal na kraj žádost o obnovení spoje z Frýdlantu n. O. do Metylovic v 22.45 hod.

DUBEN
Zastupitelstvo schválilo vypracovanou nájemní smlouvu mezi TJ Sokol Metylovice a obcí Metylovice.
Schválilo pronájem pozemku od Beskyd Agro Palkovice. Jedná se o zastřešený hangár u horního kravína. Obec tam bude parkovat technické prostředky pro údržbu zeleně.
Vzalo na vědomí nabídku na bezdrátový rozhlas.

KVĚTEN
Zastupitelstvo schválilo přijetí dotace z rozpočtu Regionální rady na projekt Koňské nebe – Muzeum Metylovice.
Schválilo podání žádosti o poskytnutí podpory v rámci operačního programu Životní prostředí. Jde o varovný systém obrany před povodněmi v obci Metylovice. Zařízení bude monitorovat stav hladiny místních potoků v kritických místech, např. na dolním konci za kravínem na mostku u pana Němce a na mostku u autobusové zastávky Čihadlo. Zároveň bude spojeno s hydrometeorologickým ústavem, místními hasiči a integrovaným záchranným systémem.
Schválilo podání žádosti o poskytnutí podpory na nákup 10 ks LED svítidel veřejného osvětlení včetně časovače z Valašského Meziříčí.
Pověřilo starostu k podpisu Dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo s firmou Pražské silniční a vodohospodářské stavby Praha. Nejdříve je totiž nutné odvodnit základy kostela a přilehlých ploch, které provede firma Install. Poté PSVS Praha upraví zbývající plochy ve středu obce.
Schválilo poskytnutí příspěvku Sportovnímu klubu Metylovice ve výši 40.000 korun na úhradu nájemného za pronájem tělocvičny od 1.1. do 30.4.

ČERVEN
Zastupitelstvo schválilo smlouvu o dílo s firmou ENVIPARTNER na zpracování a podání žádosti o dotaci na projekt. Protipovodňová opatření obce Metylovice v rámci operačního programu životního prostředí.
Schválilo, aby opravu obecní cesty u Odborného léčebného ústavu provedla firma ALPINE.
Schválilo smlouvu o dílo s firmou EMPESORT, která vymění část veřejného osvětlení.
Schválilo minimální velikost nových stavebních pozemků na nejméně 1 000 m², aby nebyly stavby nalepeny jedna na druhou a mezi domy tak zůstal prostor pro zeleň.
Stanovilo, že minimální vzdálenost oplocení nových staveb od silnice musí být nejméně dva metry, aby v případě potřeby zůstal prostor pro vedení plynu, vody, kanalizace apod.
Schválilo Dodatek ke smlouvě z roku 2001 mezi Obcí Metylovice a Janem Ondračkou v Sedlištích. Jeho firma se stará o odchycené psy. Obec platí jak za odchycení toulavého psa, tak denní náklady 120 Kč na jeho výživu.
Schválilo vyhlášení o pronájmu nebytových prostor v Sokolovně. Dosavadní nájemce, paní Kozlová, končí.
Vzalo na vědomí informace ke studii na rozšíření hřbitova.
Vzalo na vědom výsledky kontroly krajské hygienické stanice v mateřské a základní škole, která shledala drobné nedostatky – málo světla v učebnách, na WC neteče teplá voda.

ČERVENEC
Zastupitelstvo schválilo, aby firma Kaňok zhotovila přístřešek pro popelnice u stolařství Luto za 30.000 Kč.
Schválilo přijetí dotace na projekt Pořízení územního plánu obce Metylovice.
Schválilo, aby obecní cestu na Klimkovice (k panu Kulovi) opravila firma SATON.
Schválilo, aby se pořídily dva nové kotle na tuhá paliva pro Základní školu v Metylovicích.
Schválilo odkoupení pozemku od paní Onderkové. Leží na prženské straně, ale katastrálně patří do Metylovic. Obec i firmy ho využívají jako cestu. K prodeji nedošlo, strany se nedohodly.

SRPEN
Zastupitelstvo schválilo smlouvu o dílo na rekonstrukci kotelny a výměnu kotlů ve škole.
Schválilo smlouvu o dílo s paní Drahomírou Šidlovou na projektovou dokumentaci na prodloužení vodovodu od fotbalového hřiště k Mertům.
Schválilo smlouvu o dílo s paní Lucií Hlavnovou na odvodnění základů kostela a přilehlých ploch.
Schválilo prodej parcely 2038/6. Jedná se o malý pozemek kolem domku, který původně patřil svazu chovatelů.
Pověřilo pana Venháče, aby zaústil příkopu kolem silničky na Čupek.

ZÁŘÍ
Zastupitelstvo schválilo, aby bylo protaženo pouliční osvětlení až k Mertům za fotbalovým hřištěm.
Schválilo, aby mimo osmdesáti kusů panelů položila firma SATON na cestu Klimkovice i žlaby.
Pověřilo starostu k podepsání mandátní smlouvy s firmou UNITENDER na výkon práv a povinností souvisejících se zadáváním veřejné zakázky na stavební práce „Základní škola“.
Schválilo smlouvu o dílo s firmou ARKAL na zpracování projektové dokumentace na opravu obecní cesty v Pasekách v úseku od paní Michalcové k panu Žižkovi, kterou v květnu zničila povodeň.
Rozhodlo o přijetí účelové neinvestiční dotace na úhradu výdajů jednotek Sboru dobrovolných hasičů Moravskoslezského kraje.
Schválilo, aby byla metylovské farnosti proplacena polovina ceny, kterou zaplatila za elektronické ovládání věžních hodin.

ŘÍJEN
Zastupitelstvo schválilo podání žádosti o dotaci z regionálního operativního programu na akci „Rozvoj zázemí pro sportovní a kulturní činnost v Metylovicích“. Zároveň schválilo zajištění finančních prostředků na spolufinancování v případě získání dotace.
Schválilo, aby autobusovou zastávku u kostela postavila firma Pražské silniční a vodohospodářské stavby.
Schválilo pořízení sekačky, laviček, stojanů na kolo a nádob pro květinovou výzdobu. Zakoupené předměty budou sloužit na upravených plochách ve středu obce.

LISTOPAD
Zastupitelstvo rozhodlo o připojení neinvestiční dotace určené na pokrytí mimořádných výdajů vzniklých v souvislosti s květnovými povodněmi, která je určena Sboru dobrovolných hasičů.
Schválilo pronájem místnosti v Sokolovně panu Martinu Farkovi. Po dobu patnácti let ji bude používat jako posilovnu.
Schválilo žádost pana Jiřího Handrejcha a pronajalo mu od 27.12. do 29.12. kinosál pro počítačové hry po síti.
Schválilo smlouvu o dílo s firmou HSott na projekt „Protipovodňová opatření obce Metylovice“ za více než dva miliony korun.
Schválilo obecně závaznou vyhlášku o místních poplatcích. Poplatek za odvoz odpadu se od 1.1.2011 zvýší na 450 Kč za každou osobu, která má v obci trvalý pobyt.

PROSINEC
Zastupitelstvo schválilo Dodatek č. 3 ke Smlouvě veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění dopravní obslužnosti s ČSAD Frýdek-Místek.
Zvolilo do školské rady starostu obce Ing. Lukáše Halatu.
Schválilo podepsání smlouvy o dílo s firmou ENVIPARTNER na zpracování digitálního povodňového plánu obce Metylovice a také podepsání mandátní smlouvy s touto firmou. Bude provádět autorský dozor po dobu, kdy se bude tento projekt uskutečňovat.
Schválilo podepsání smlouvy o dílo se společností DIGIS na aktualizaci map z katastru nemovitostí.
Vzalo na vědomí informace starosty o demolici nepoužitelných objektů a vyklizení pozemků. Jedná se o demolici bývalého rekreačního zařízení Dopravního podniku města Ostravy. Restituenti nemají peníze na rekonstrukci. Objekt je v dezolátním stavu a hyzdí metylovský Čupek.

ROZPOČET OBCE

PŘÍJMY
daň – závislá činnost 2.283.000
daň – VČ 304.000
daň – kapitálové výnosy 207.000
daň – PO 2.360.000
daň – PO obec 89.000
DPH 5.330 000
odvody za odnětí půdy 2.000
popl. za odpad 786.000
popl. ze psů 25.000
popl. za rekr. pobyt 4.300
popl. z veř. prostor 2.000
popl. ze vstupného 8.000
popl. z ubyt. kapacity 3.000
správní poplatky 27.000
daň z nemovitosti 570.000
dotace – volby parlament 20.700
dotace – volby do ZO 20.680
neúčelová dotace 522.000
dotace z úřadu práce 277.100
dotace – revitalizace 4.648.028
dotace – Koňské nebe 3.433.418
dotace – hasiči 2.100
dotace – hasiči čerpadlo 23.900
dotace – hasiči povodně 1.000
dotace – oprava cesty u OLÚ 600.000
dotace – sčítání lidu 7.500
lesní hospodářství 45.000
nájmy pozemků 40.000
za těžební vrty 65.000
kanalizace 10.000
základní škola 6.100
kinosál 5.000
knihovna 2.000
muzeum 7.000
kultura 9.000
hlášení rozhlasu 1.000
Zpravodaj – inzeráty 5.000
tělovýchova 57.000
byty 300.000
nebyt. hospodářství 266.000
pohřebnictví 25.000
KTR 160.000
ostatní příjmy 42.000
svoz odpadu – kontejnery 350.000
od EKO-KOMu 186.800
veřejná zeleň 5.000
ochrana životního prostředí 2.000
místní správy 21.000
úroky, dividendy 51.000
celkem 23.260.226

VÝDAJE
veter. správa 23.000
správa lesa 9.000
údržba lesa 89.000
cestovní ruch 3.200
silnice 1.963.000
revitalizace 3.558.000
ČSAD 69.000
vodní hospod. 48.500
kanalizace 1.487.000
ZŠ a MŠ 1.749.322
kino 31.700
knihovna 16.000
muzeum 1.700.000
kultura 71.000
církev 19.000
rozhlas 46.000
Zpravodaj 52.000
důchodci 5.000
SPOZ 11.000
tělovýchova 682.400
ostatní záj. činnost 21.000
byty 284.000
nebyt. hospodářství 94.600
rozvoj bydlení 3.000
veřejné osvětlení 752.000
pohřebnictví 61.000
KTR 268.000
územní plán 334.000
komunální služby 5.000
nebezpečný odpad 50.000
komunální odpad 1.438.000
velkoobjemový odpad 70.000
veřejná zeleň 1.233.800
povodně 48.000
domov důchodců 4.000
požární ochrana 171.900
zastupitelstvo 980.000
volby do parlamentu 20.700
volby do ZO 20.680
sčítání lidu 7.500
místní správa 1.320.000
bankovní výdaje 28.000
ost. finanční operace 89.600
fin. vyp. minul. let 1.100
ostatní činnosti 53.000
rezerva 3.400.218
celkové výdaje 22.392.220

UDĚLALO SE V OBCI

Na jaře, jakmile to dovolilo počasí, byla dokončena úprava středu obce. Prostor kolem obecního úřadu prohlédl. Lidé si pochvalují bezpečný chodník od obecního úřadu ke kostelu. V centru obce se rozšířil prostor pro parkování, takže řidiči aut, kteří nakupují, jsou u lékaře, na poště, na obecním úřadu nebo v restauraci Pod Lipami, mohou bezpečně parkovat. Vozovka je přitom volná a přehledná. Oseté plochy se zazelenaly. Místo staré aleje lip vysadila firma čtyři javory před budovou obecního úřadu a dva za ní. Za několik dnů čekalo nejen zastupitele, ale i občany nemilé překvapení. Jeden stromek někdo v noci polámal. Když se stromy zazelenaly, vyšlo najevo, že firma zasadila dřeviny s panašovaným listem, které se do tohoto prostředí nehodí. Za obecním úřadem zůstaly ze starého stromořadí ještě tři staré lípy. Domnívám se, že jsou s konečným výsledkem všichni spokojení. Osobně jsem neslyšela žádné kritické hlasy.
Jako perličku uvádím, že před dokončením prací ve středu obce se zjistilo, že na dolním konci nesvítí veřejné osvětlení a nejde místní rozhlas. Chyba nebyla na straně firmy, která vedení pokládala. Ta postupovala podle projektu. Vina byla na straně projektanta, který tento údaj nezakreslil.
Nově zpevněná cesta za obecním úřadem se začala využívat pro pohřební průvody. Nemusí tak po rušné komunikaci jako doposud. První zesnulou, kterou doprovázeli pozůstalí po této cestě, byla paní Libuše Kopčáková, která byla pohřbena 20. dubna.
Byla vybudovaná vkusná autobusová čekárna na zastávce u kostela.
Firma Tomola zhotovila vybavení výstavních prostor „Kožane město – muzeum Metylovice“.
Firma ALPINE opravila obecní cestu k Odbornému léčebnému ústavu. Opravily se i dvě obecní cesty v Pasekách. Jedna, která spojuje úsek od paní Michalcové k panu Žižkovi a druhá za vodárnou. Také obecní cesta k domu Lazarových na Pajurkovicích už je v pořádku. Osmdesát panelů a žlaby potřebovala firma SATON pro opravu obecní cesty na Klimkovice. Byla hodně rozbitá, navíc je velice strmá.
Obec koupila svítidla LED včetně časovačů a firma EMPESORT vyměnila část veřejného světlení.
Firma Kaňok zhotovila u stolařství LUTO nápaditý přístřešek pro popelnice.
V základní škole byla rekonstruována kotelna a zapojeny dva nové kotle na koks.
Firma Venháč zaústila příkopy podél silničky na Čupek.
Pouliční osvětlení bylo protaženo od fotbalového hřiště k Mertům.
Je hotová projektová dokumentace na odvodnění základů kostela a přilehlých ploch.
Byl znovu obnoven zrušený spoj.
S velikou nelibostí přijali občané informaci, že od nového jízdního řádu v prosinci bude zrušen spoj č. 19, který odjížděl ze železniční stanice ve Frýdlantě v 20.45 hod. a spoj č. 21, který odjížděl v 22:43 hod.
V praxi to znamená, že ti, co nemají auto, mohou odjet z Frýdlantu autobusem nejpozději v 18.45 hod. Ostatní, kteří jsou v práci, na návštěvě, nebo na kulturní akci, musí z Frýdlantu pěšky. K tomuto oznámení nevedla ČSAD snaha o zdravý pohyb občanů, ale ztrátovost linek. Je jisté, že autobusy byly málo obsazené. Ale je také pravda, že několik pasažérů sjetina ČSAD nezaznamenala. Ne proto, že by cestující jeli načerno. Řidič jim jízdenku nedával a cestující ať už z pohodlnosti, únavy nebo ze studu ji po řidiči nevyžadovali. Nejde ani tak o to, že peníze si řidič strčil do kapsy. Papírově klesl už tak nízký počet cestujících na dané lince.
Na obecním úřadě se sešly tři písemné a dvě ústní žádosti, aby se obnovil alespoň spoj pro návrat z odpolední směny. Další žádosti přišly ze Lhotky a Palkovic.
Na krajském úřadě se sešli starostové zmíněných obcí s představiteli ČSAD a vedoucím odboru dopravy, ale neuspěli pro nedostatek finančních prostředků. Při opakované schůzce se našla rezerva z jiného zrušeného spoje a tudíž autobus, který odváží lidi z odpolední směny, už jezdí.

PARLAMENTNÍ VOLBY

Vždy vypukne rozsáhlá kampaň, která s každými dalšími volbami nabývá na větší míře nechutnosti a agresivity. Před čtyřmi lety se zdálo, že už to nemůže být horší. Letos se ukázalo, že může. Naši obec naštěstí „nezdobí“ billboardy. Pokud jsme odolali pokušení zapnout televizi, byli jsme ušetřeni neuvěřitelné špíny, kterou na sebe kandidáti jednotlivých stran navzájem házeli.
V pátek 28. května od 14 hodin do 22 hodin a v sobotu 29. května od 8 hodin do 14 hodin přišlo k urně v základní škole v Metylovicích 909 voličů, což představuje 67 % volební účast. Mohli si vybírat ze sedmnácti politických stran nebo volebních seskupení. Některá zcela propadla, neboť je volili pouze jednotlivci.

VÝSLEDKY PARLAMENTNÍCH VOLEB V METYLOVICÍCH
1. ČSSD 240 hlasů 26,4 %
2. ODS 140 hlasů 15,4 %
3. Věci veřejné 118 hlasů 13 %
4. KSČM 111 hlasů 12,2%
5. KDU-ČSL 90 hlasů 9,9 %
6. TOP 09 80 hlasů 8,8%
7. SPOZ 46 hlasů 5,06 %
pod hranicí volitelnosti
8. Suverenita 31 hlasů
9. Strana zelených 17 hlasů
10. Moravané 8 hlasů
11. Čes. pirátská strana7 hlasů
12. DSSS 2 hlasy
13. Občané.cz 1 hlas
14. Volte pravý blok 1 hlas

Zdá se mi otřesné, že se v obci našlo 111 občanů, kteří dali svůj hlas komunistům.
K parlamentním volbám přišlo v okrese Frýdek-Místek 61 % voličů.
v Brušperku 70,89% – 1. ČSSD, 2. ODS, 3. KSČM, 4. TOP 09, 5. VV, 6. KDU-ČSL
ve Frýdku-Místku 57,9 % – 1. ČSSD, 2. ODS, 3. VV, 4. KSČM, 5. TOP 09, 6. KDU-ČSL
ve Frýdlantě n. O. 66,46 % – 1. ČSSD, 2. ODS, 3. VV, 4. KSČM, 5. Top 09, 6. KDU-ČSL
v Jablunkově 54,05 % – 1. ČSSD, 2. ODS, 3. KDU-ČSL, 4. VV, 5. TOP 09, 6. KSČM
v Třinci 54,94 % – 1. ČSSD, 2. ODS, 3. VV, 4. TOP 09, 5. KSČM, 6. KDU-ČSL
největší volební účast v obcích: nejnižší volební účast v obcích:
Malenovice 77,48 % 1. ODS Hrčava 51,23 % 1. ČSSD
Krmelín 73,11% 1. ODS Horní Lomná 52,32 % 1. ČSSD
Sedliště 71,52 % 1. ČSSD Mosty u Jab. 53,76 % 1. ČSSD
V drtivé většině obcí a ve všech městech zvítězila ČSSD.
V obcích Bílá, Žabeň, Žermanice se na 2. místo dostali kandidáti KSČM.
V obcích Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Horní Lomná, Milíkov, Nižní Lhoty, Písečná byli na 2. místě kandidáti KDU-ČSL.
V obcích Košařisko, Třanovice obsadili 2. místo kandidáti TOP 09.
V obcích Horní Tošanovice, Staříč se na 2. místo dostali kandidáti Věcí veřejných.
V osmi obcích našeho okresu vyhrála ODS. Byly to tyto obce: Dobratice, Hukvaldy, Kaňovice, Krmelín, Malenovice, Pstruží, Smilovice, Vělopolí. V Malenovicích a Vělopolí se na 2. místo dostali kandidáti TOP 09. V ostatních šesti obcích obsadili 2. místo kandidáti ČSSD.
V jediné obci našeho okresu zvítězila KSČM. Staré Hamry 1. místo KSČM, 2. místo ČSSD.
V Moravskoslezském kraji přišlo k volbám 58,19 % voličů.
ČSSD získala 29,13 % hlasů
ODS získala 17,49 % hlasů
KSČM získala 12,61 % hlasů
VV získaly 11,69 % hlasů
TOP 09 získaly 9,99 % hlasů
Ostatní strany nepřekročily hranici 5 %

VOLBY DO ZASTUPITELSTVA OBCE

Občané měli možnost volit své zástupce do vedení obce v pátek 15. října od 14 hodin do 22 hodin a v sobotu od 8 hodin do 14 hodin. v přízemí místní školy. Celkový počet osob zapsaných na seznamech voličů byl 1357. K volbám přišlo 625 voličů. Metylovice se tak volební účastí 46,06 % zařadili na předposlední místo mezi obcemi v okrese Frýdek-Místek. Důvodů může být několik. Nebylo z čeho vybírat? Mysleli si, že už je stejně rozhodnuto?
Voliči si mohli vybírat ze dvou kandidátních listin – KDU-ČSL a Sdružení nezávislých. Mohli také zakroužkovat jednotlivé kandidáty, o nichž byli přesvědčeni, že jsou schopní a poctiví.

Kandidátka KDU-ČSL                                     Sdružení nezávislých
Ing. Velička Josef 49 let                                 Ing. Halata Lukáš 30 let
Šigut Pavel ml. 50 let bezpartijní                 Ing. Kulhánek Radomír 47 let
Michalcová Marta 62 let                                Pavlásková Leona 28 let
Macháňová Markéta 34 let bezpartijní      Bílek Jindřich 36 let
Halatová Jiřina 40 let                                     Rabas Tomáš 38 let
Pěch Radim 31 let bezpartijní                       Izvorský Jan 29 let
Pavladyová Radomíra 60 let bezpart.         Bc. Konečný Miroslav 24 let
Ing. Kotherová Jana 42 let bezpart.            Bílek Radim 39 let
Mgr. Baránková Hana 45 let bezpart.        Drastich Zbyněk 42 let
Němec Miroslav 47 let bezpart.                    Šimek Lumír 60 let
Šigut Pavel st. 69 let                                         Tománek Lumír 36 let

Průměrný věk kandidátů za KDU-ČSL činil 48 let, věkový rozdíl mezi nejstarším a nejmladším kandidátem byl 38 let. Na kandidátce převažovaly ženy.
Věkový průměr kandidátů za Sdružení nezávislých je 37 let. Rozdíl mezi nejstarším a nejmladším kandidátem je 36 let. Kandidátní listinu zdobí jméno jediné ženy.

Členy zastupitelstva byli zvoleni:
1. Ing. Lukáš Halata 451 hlasů 1. v pořadí
2. Drastich Zbyněk 441 hlasů 9. v pořadí
3. Ing. Kulhánek Radomír 373 hlasů 2. v pořadí
4. Pavlásková Leona 409 hlasů 3. v pořadí
5. Bílek Jindřich 384 hlasů 4. v pořadí
6. Rabas Tomáš 357 hlasů 5. v pořadí
7. Izvorský Jan 397 hlasů 6. v pořadí
8. Bc. Konečný Miroslav 368 hlasů 7. v pořadí
9. Šigut Pavel ml. 204 hlasů 2. v pořadí
10. Halatová Jiřina 194 hlasů 5. v pořadí
11. Michalcová Marta 185 hlasů 3. v pořadí

Voliči kroužkováním přesunuli na kandidátce Sdružení nezávislých pana Zbyňka Drasticha z nevolitelného 9. místa na 2. místo. Na kandidátce KDU-ČSL kroužkováním postoupila paní Jiřina Halatová z 5. na 2. místo a pan Pavel Šigut z 2. na 1. místo.
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva se konalo 10. listopadu v 18 hodin v kinosále. Zahájila ho paní Marta Michalcová a předsedala mu až do zvolení starosty. Když zvolení členové zastupitelstva složili slib, navrhl Ing. Lukáš Halata, aby funkce starosty obce byla vykazována jako uvolněná. Zastupitelstvo obce tento návrh jednohlasně odsouhlasilo. Předsedající vyzval členy zastupitelstva k podávání návrhů na funkci starosty. Ing. Kulhánek Radomír navrhl Ing. Halatu Lukáše.
Zastupitelstvo obce Metylovice zvolilo starostou obce Ing. Lukáše Halatu 11 hlasy, což znamená, že si dal hlas i Ing. Lukáš Halata. Po své volbě převzal starosta vedení zasedání. Navrhl, aby funkce místostarosty byla vykonávána jako neuvolněná, což bylo schváleno všemi hlasy. Člen zastupitelstva Pavel Šigut navrhl do funkce místostarosty Ing. Radomíra Kulhánka. Při následném hlasování byl zvolen deseti hlasy, Ing. Kulhánek se hlasování zdržel.
Nové zastupitelstvo schválilo zřízení tříčlenných výborů – finančního, kontrolního, stavebního a kulturního.
Finanční výbor: předseda Jiřina Halatová, členové Leona Pavlásková, Jidřich Bílek
Kontrolní výbor: předseda Zbyněk Drastich, členové Marta Michalcová, Pavel Šigut
Stavební výbor: předseda Bc. Miroslav Konečný, členové Ing. Radomír Kulhánek, Ing. Lukáš Halata
Kulturní výbor: předseda Leona Pavlásková, členové Tomáš Rabas, Jan Izvorský
Ke komunálním volbám přišlo v okrese Frýdek-Mísek 49 % voličů.
Brušperk 64,34 %; 1. místo „Za Brušperk krásnější“ Jablunkov 48,96 %; 1. místo ČSSD
Frýdek-Místek 38,35 %; 1. místo ČSSD Třinec 38,20 %; 1. místo ČSSD
Frýdlant n. O. 49.08 %; 1. místo ČSSD
Obce v našem okrese s nejvyšší účastí voličů:
Horní Lomná 77,16 % voličů; 1. místo KDU-ČSL
Hrčava 74,88 % voličů; 1. místo ČSSD
Žabeň 74,51 % voličů; 1. místo Nezávislí kandidáti
Obce v našem okrese s nejnižší účastí voličů:
Pazderná 40 % voličů; 1. místo Nezávislí kandidáti
Metylovice 46,06 % voličů; 1. místo Nezávislí kandidáti
Návsí 47,06 % voličů; 1. místo Nezávislí kandidáti

KOSTEL VŠECH SVATÝCH

Místní kněz ve spolupráci s mládeží i dospělými se podílí na řadě zajímavých akcí, kterých se nějakým způsobem zúčastňuje mnoho lidí, ať je to cesta do Betléma nebo zájezdy, které jsou otevřeny všem zájemcům. Letošní zájezd směřoval do zahraničí – 1. zastávka byla totiž v Turzovce, zastavili se ve Francově Lhotě – rodišti litoměřického biskupa Štěpána Trochty. Všichni účastníci si užili příjemnou procházku v krásné zoologické zahradě v Lešné.
Sedm mladých lidí z Metylovic prožilo s ostatními, stejně smýšlejícími mladými lidmi, pěkné společenství na diecézním setkání mládeže v Kravařích. Několik stovek mladých lidí se tu setkalo se svým biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Mezi pěti desítkami organizátorů byl i Dalibor Kahánek z Metylovic. Podle ohlasů to bylo jedno z nejlepších diecézních setkání mládeže.
O prázdninách odjel místní kněz s dětmi na čtrnáctidenní farní tábor. Byly to dva týdny her, soutěží, zábavy i vážného zamýšlení. Děti se učily žít spolu a nést odpovědnost jeden za druhého.
Ale ještě před prázdninami připravila mládež v spolupráci s místním knězem farní odpoledne. Smažila se vaječina a slavil Den dětí. Schola připravila pro své malé kamarády plno her a soutěží.
Počátkem září se farní zahrada opět zaplnila dětmi, mládeží i dospělými, kteří se přišli rozloučit s prázdninami. Nápaditý program nejen pro mladé, výborné občerstvení a časté výbuchy smíchu dokazovaly, že odpoledne bylo připraveno velice dobře.
Na podzim Schola tradičně připravuje Poděkování za úrodu. Letos P. Wojnar slavnost rozšířil o žehnání koním. V uličce vedoucí ke Kahánkům trpělivě čekali pan Mirek Bílek č. p. 12 se třemi Haflingy, pan Ivan Kahánek č. p. 19 s mladou kobylkou i syn Dalibor se svým koněm a pan Lumír Halata č. p. 514 se synem Lukášem a jezdeckým koněm. Vše proběhlo klidně, koně stály jako přibité. Kobylka pana Kahánka měla po úrazu nezhojené zuby a tak jí po obřadu sundal udidlo, aby netrpěla zbytečnou bolestí. Mezitím Dalibor odvedl do stáje svého koně, velikého kamaráda zmíněné kobylky. Když zahlédla klusající koně pana Bílka směrem k Vrchovině, usoudila, že je mezi nimi i její kamarád. Pustila se klusem za nimi. Byla volná, neměla udidlo, a tudíž ji pan Kahánek nemohl ovládat. Při dnešním provozu na silnici hrozilo nebezpečí střetu s vozidlem. Naštěstí vběhla do uličky ke Šprlům, která končí brankou. Tam ji pan Kahánek dostihl.
Farnost využila nabízenou možnost a nahradila starý elektrický stroj ve věžních hodinách elektronickým zařízením. Od října jsou hodiny řízeny radiovým signálem z Frankfurtu a jdou naprosto přesně. Odbíjení hodin je nově napojeno na zvony. Nejvíce práce na nové úpravě věžních hodin odvedl pan Pavel Šigut č. p. 501. O náklady se rovným dílem podělila farnost s obcí.
Farnost každoročně organizuje charitní sbírku Tři krále a Cestu do Betléma. Obě akce již patří ke kulturnímu životu obce a jsou popsány v kapitole Kultura.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Zatímco děti se pomalu loučí s vánocemi a zvykají si na nový letopočet ve škole, končí polovina školního roku a začíná druhá. Oblíbený projekt „Hrajeme si s kamarády“ letos ukončili soutěží o nejlepší stavbu z čehokoliv. Děvčata z kroužku mažoretek začala nacvičovat novou sestavu a přijala jméno Světlušky. Zájem o cvičení projevil i jeden chlapec. Sponzor skupiny Pražské silniční a vodohospodářské stavby všem zakoupil jednotné oblečení.
S blížícím se zápisem se děti spolu se svými učiteli začali připravovat na přivítání nových prvňáčků. V hodinách výtvarné výchovy vytvořily papírové medvídky, které budoucí prvňáčci dostali na památku. Předškoláky přivítali „živí medvídkové“ – žáci 4. a 5. třídy a doprovázeli je ke všem stanovištím. Nesmělí adepti nejdříve předvedli svou zručnost, když „šili“ pro dřevěného medvídka oblečení, navlékali z céček náramky a zahráli si malou košíkovou. Na druhém stanovišti je čekalo rozeznávání domácích a divokých zvířat. U třetího poznávali geometrické tvary a přeskupovali čísla. Nakonec rytmicky vyťukávali hudební motiv. Pak už zbývalo sestavit podle předlohy slovo z plastových písmen a namalovat postavičku.
Za každý splněný úkol dostaly pro radost malou odměnu. Děti byly bystré a šikovné, všechny úkoly zvládly na jedničku. Čím to je, že později se začnou otevírat pomyslné nůžky ve výkonech mezi jednotlivými dětmi?
Učitelský sbor se dětem snaží zpestřit výuku. Prvňáci, druháci a třeťáci odjeli s učiteli do Základní umělecké školy ve Frýdlantě n. O. na představení „Příběhy včelích medvídků“. Do děje se tak vžili, že je mrzelo, když po představení zjistili, že žádné pokračování nebude.
Páťáci se vypravili do Základní školy T.G.M., aby se na vlastní oči přesvědčili, co je po prázdninách čeká, pokud se rozhodnou pokračovat právě na této škole. Skupina dětí odjela s vychovatelkou do Základní škody Komenského ve Frýdlantě n. O. na pěveckou soutěž školních družin. Nevyhrály, ale drobné dárečky upevnily jejich rozhodnutí ve zpěvu vytrvat.
Přesto, že byl program ve škole nabitý, dokázali učitelé vytvořit prostor pro návštěvu chovatele plazů, pana Válka z Nýdku. Děti si pochovaly krajtu tmavou, užovku červenou, korálovku, agamu fousatou a gekončíky. Program zaujal nejen děti, ale i zaměstnance školy.
Učitelé kladou veliký důraz na hudební výchovu. A děti se na hodiny velmi těší. Rády si zazpívají písně lidové i umělé, zároveň se seznamují s hudebními skladateli a jejich hudbou. Učí se znát jednotlivé hudební nástroje. Děti prvního až třetího ročníku dokonce nacvičovaly mazurku. Zpočátku byly nesmělé a trošku neobratné, ale vše se obrátilo v radost, když zvládly základní kroky. Navíc výměna partnerek přinesla mnoho humorných situací. Starší žáci se při hodinách vžili do rolí dirigentů, když se snažili nacvičit se „svým souborem“ nějakou píseň.
Děti se rovněž přihlásily do okrskového kola ve vybíjené a dosáhly na pěkné třetí místo. Kluci, kteří preferují fotbal, si zahráli v okrskovém kolem Donald´s cup.
Na představení o Elišce a zlém králi odjeli prvňáci a druháci do Základní umělecké školy ve Frýdlantu n. O.
V květnu se připravovali na oslavu Dne matek. Děti maminkám zahrály Metylovský zvěrokruh. Inspirací byla pohádka o dvanácti měsíčkách oděná do současného hávu. Místo měsíců vystupovala znamení zvěrokruhu a zlá Holana vyslala Marušku do světa zjistit, proč ji lidé nemají rádi a proč je vlastně taková zlá.
V témže měsíci přivítali školáky ze Pstruží. Utkali se s našimi dětmi v sokolovně ve florbalu a odbíjené. Na představení „Duhová víla“ se přístupnou formou dověděly, jak to funguje mezi sluncem, měsícem, hvězdami a naší planetou, jak vzniká duha a vůbec si neuvědomily, že se vlastně učí.
V červnu odjely na výlet do Příkazů u Olomouce na naučný program, který připravil Spolek ručních řemesel ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Olomouci. Pořad měl název Život na Hané aneb „Co ta naša stařenka všeko omět mosele“. Průvodce jim vyprávěl o životě na statku, prošli se vesnicí, aby viděli památky obce a poslechli si něco o její historii, seznámili se s unikátním malým žudrem. Uviděli, jak pracuje kovář, pradlena, tkadlena, síťařka, dráteník a košíkářka. Pro děti, které jsou zvyklé, že maminka jen stiskne knoflík automatické pračky a všechno koupí v supermarketu to byl jistě nevšední zážitek. Navíc to nebyla jen pasivní prohlídka. Kluci i holky si mohli vyzkoušet malování na látku, předení na kolovrátku a ti odvážnější dokonce kování železa. Na závěr si prohlédli stodolu se starým zemědělským nářadím. Zjistili, že mlácení cepem vyžadovalo nejen sílu a zručnost, ale také smysl pro rytmus. Poprvé viděli, jak pracuje burdach, který byl za mého mládí v každé druhé chalupě. Myslím, že měly na zpáteční cestě o čem přemýšlet.
Oslavu dne dětí i závěr školního roku spojila Rada rodičů v jedno odpoledne. Děti ze školy a školky nejen soutěžily a hrály různé hry, ale viděly i výcvik psů. Však se také poslední den školního roku dověděly, jak mají zacházet s vlastním psem i jak se mají chovat, když na ulici potkají toulavého psa, který by je mohl napadnout.
Ještě je třeba připomenout, že ve sběru starého papíru obsadila naše škola druhé místo v soutěži o ekologickou školu. V okrese Frýdek-Místek se dostala v oblasti všestrannosti na 8. místo ze 46 škol.
S nástupem nového školního roku se děti a učitelé dali s obnovenými silami do práce. Učitelé obohacují školní vzdělávací program celoročním projektem, který se týká významných dnů v průběhu kalendářního roku. Vybrali deset témat, na každý měsíc jeden. V září začal první z nich, Evropský den jazyků. A jak to probíhalo? Každý ročník se ze všech členů Evropské unie vylosoval jeden stát. Zjistil si o něm co nejvíce informací a pak ostatním ročníkům předvedli, jak se tam mluví, upozornili na tradice a významná místa, uvedli hlavní město, ukázali vlajku a vyprávěli o řadě dalších zajímavostí. Naši žáci hravou formou „navštívili“ Slovensko, Velkou Británii, Francii, Itálii a Skandinávii. Je to propastný rozdíl proti způsobu, jakým se učily předešlé generace. Žáci se něco našprtali, odříkali a zapomněli.
V září se rovněž dětem věnovali místní hasiči. Předvedli hasičský zásah, děti si mohly spojovat hadice, stříkat na cíl, vylézt do hasičského vozu. Prohlédly si i hasičskou zbrojnici a všechny pomůcky, které hasiči při zásahu potřebují. Čtvrťáci zase odjeli předvést své znalosti na dopravní hřiště ve Frýdlantě n. O.
Na podnět paní ředitelky se žáci 4. a 5. ročníku rozhodli, že budou v ostravské ZOO adoptovat lamu krotkou. Děti každý měsíc vybírají mezi sebou malý obnos, který pošlou jako příspěvek na krmení dotyčného zvířete. Pracovníci ZOO jim písemně poděkovali a poslali dětem fotografii lamy.
V říjnu začal projekt Zdravě jíme. První den třídily děti jídlo za pomoci učitelů podle původu na živočišné a rostlinné a následně je rozdělily na dvě skupiny. Na ty, co zdraví prospívají a na ty, které zdraví nebo tělu spíše škodí. Učily se znát jednotlivé luštěniny a obiloviny. Za odměnu si mohly utrhnout vitamínové lízátko, které se „urodilo na lízátkovníku“. V příštím dnu se seznamovaly s různými druhy ovoce a zeleniny. Nejen očima, ale všemi smysly. Sluch byl sice vyloučen, za to chuť si toho dne přišla na své. Každý si mohl vyrobit a následně sníst ovocný špíz. Znalosti, které načerpaly, využily třetí den při sestavování jídelníčku.
V tomto měsíci také žáci ukončili plavecký kurs a stali se majiteli mokrých vysvědčení.
Vedení školy oslovilo rodiče žáků, aby se zapojili do akce KEŇA. Starší lékárničky, které musí k 1. lednu 2011 nahradit novými, mohou darovat humanitární organizaci ADRA. Ta jejich obsah, především nepoužité obvazy a náplasti, zašle do Keni, kde je potřebují.
V rámci projektu o historii obce navštívily školní děti místní muzeum Kožane město. Rozdělily se na dvě skupiny – mladší a starší. Provázel je pan magistr Michalička, který svůj výklad přizpůsobil věku dětí. Žáci se dověděli, proč se našim lidem říkalo v minulosti švihlaři, viděli krpce, které nosili jejich prapradědové. Poznali, jak náročné bylo vyrobit ze syrové kůže finální výrobek. Ocenili, jak pracovití a fortelní byli předkové, kteří s jednoduchými nástroji dokázali úžasné věci. Prohlíželi si fotografie krásných starých dřevěnic, které už v obci nestojí.
V pátek 17.12. se v 18 hodin děti sešly ve škole. Na společný večer se všechny těšily. Společně nastrojily stromeček, uložily pod něho dárky pro své kamarády a pak se vydaly připravit Štědrý večer svým kamarádům v lese. Po návratu usedly společně se svými učiteli k prostřenému stolu. Čekala je večeře o třech chodech, ochutnali cukroví, které donesli z domova. Učitelé četli staré metylovské pověsti, zkoušeli házet botou, lily olovo a hráli jablka. Po pohádce na dobrou noc se chlapci i děvčata stočili do svých spacáků a spokojeně usnuli. Ráno se plni hezkých zážitků rozešli do svých domovů.
Naši učitelé dělají veš, aby se vize Komenského Škola hrou naplnila.
Pro nedostatek dětí jsou ve škole pouze tři třídy. Sedm prvňáčků a čtyři třeťáky učí společně paní učitelka Liberdová. Ve druhém, nejsilnějším ročníku, je třináct dětí a ty určí paní ředitelka Kořínková. Ve třetí třídě pana učitele Prokopa je šest dětí ze čtvrtého a osm dětí z pátého ročníku.
Paní učitelka Foldynová pracuje jako zástup. S dětmi v družině stále pracuje paní Čeřovská. Ke změně došlo v keramickém kroužku. Vedení se ujala paní Hadvižďáková z Metylovic. Paní Marcela Kotzurová v letošním roce pro veliké zaneprázdnění nevedla pěvecký kroužek Pěnička.
Mnozí rodiče jsou zneklidněni stavem budovy školy. Byla postavena před více než 130 lety, nemá základy a spodní voda zřejmě narušuje její statiku. Proto pravidelně prostřednictvím sond a vrtů zjišťuje statik její stabilitu. Jedna místnost je uzavřena, ale akutní nebezpečí nehrozí. Obecní zastupitelstvo již dvakrát žádalo o dotaci na stavbu nové školy, ovšem neuspělo. Takových obcí je zřejmě veliké množství. Proto se obecní zastupitelstvo rozhodlo, že požádá o úvěr, aby se mohlo začít se stavbou nové školy.

MATEŘSKÁ ŠKOLA

1. září čekala na děti krásně vyzdobená budova. V herně objevily nové hračky, stěny zdobily půvabné obrázky, v šatně objevily nové odkládací věšáky. Jako obvykle byl první den pojat jako Den otevřených dveří. Maminky a tatínkové mohli s dětmi pobýt a společně si prohlédnout prostory školy.
Přišlo 25 dětí. Ředitelkou je paní magistra Alena Kořínková, hlavní učitelkou paní Daniela Muchová, školnicí paní Radoslava Orihelová.
V prvních dnech se učitelky soustředily na adaptaci dětí v novém prostředí, na základní hygienické návyky a řídily se školním vzdělávací programem zaměřeným na ekologii. Nezvykle teplý, barevný podzim umožnil učitelkám i dětem vytvářet z barevného listí půvabné dekorace. Překvapením pro rodiče i jejich potomky byl plavecký výcvik, na který jezdili do Frýdku-Místku s žáky základní školy pouze předškolní děti se svou učitelkou. Druhá paní učitelka se zatím věnovala menším dětem.
Každý měsíc jezdila za dětmi divadélka s pásmy známých i neznámých pohádek. V těch netradičních děti viděly, jak se dělá mouka, poznaly, jaké pomůcky mlynář používá, naučily se rozeznávat jednotlivé druhy obilnin.
V adventu přišel za dětmi Mikuláš a v celé školce zavládla předvánoční atmosféra. Projevilo se to i na výtvarné práci dětí, která vyvrcholila ve vytvoření vánočního svícnu. Každý si odnesl domů ten svůj, aby ozdobil domácí vánoční stůl.
Pojízdné divadélko připravilo pro malé diváky pohádku „České vánoce“, která dětem přiblížila slavení těchto svátků před mnoha lety. Než se všichni rozešli na vánoční prázdniny, oslavili vánoce se svými kamarády a učitelkami v mateřské škole.
Pro Den matek děti nacvičily pásmo básní a písní, které předvedly maminkám v místní sokolovně.
Letos odpadl školní výlet. Mnoho dětí totiž onemocnělo neštovicemi. Dětský den, který pro ně připravila Rada rodičů na fotbalovém hřišti, si pořádně užily. Na konci školního roku se rozloučili s předškoláky. Protože pršelo, proběhla slavnost v budově mateřské školy, kde se oficiálně předškoláci pasovali do stavu školního. Následovala spousta her a uvařený párek byl stejně dobrý, jako kdyby byl opečený na ohníčku.
Mnohé ve škole zazářilo novotou. Prolézačky natřel pan Vyvial, obecní úřad se postaral o opravu střechy. Drahé elektrické vytápění bylo nahrazeno plynovým topením. Šatna dostala nový kabát a sociální zařízení nové baterie.
Učitelky si pochvalují dobrou úzkou spolupráci s radou rodičů i obecním úřadem.

ODBORNÝ LÉČEBNÝ ÚSTAV

6. ledna se sešli v ostravském Clarion Congress Hotelu zástupci vybraných neziskových organizací z našeho kraje, aby převzali z rukou předsedy správní rady nadačního fondu EVRAZ, Ing. Zbyňka Kvapíka, darovací smlouvy v celkové výši 8,9 miliónů korun. Nadační fond EVRAZ byl zřízen v roce 2006 za účelem podpory dlouhodobého rozvoje Moravskoslezského kraje. Zřizovatelem je EVRAZ Vítkovice STEEL.
Důraz je kladen především na podporu objektů, které pomáhají hendikepovaným dětem a mládeži, zejména těm, kteří jsou postiženi mozkovou obrnou. Mezi největší podpořené objekty patří i sportovní areál, který chce pro děti s neurologickým postižením vybudovat Odborný léčebný ústav v naší obci.
Slavnostní přestižení pásky na novém hřišti bylo naplánováno na 1. červen – Den dětí. Ten se příliš nevyznamenal. Byl to jen další z mnoha deštivých dnů. Všude plno bláta a kaluží.
Dětem to nevadilo, plně je zaujal náhradní program v budově. Moderátorka přivítala ředitele OLÚ MUDr. Dudka, zástupce kraje pana Konečného a zástupce nadačního fondu EVRAZ. Bohužel akustika nebyla dobrá, takže srozumitelnost byla na hraně. Mezi pozvanými hosty byl i náš starosta obce. Po slavnostním přípitku se vzácní hosté stáhli. Aby už vůbec nebylo slyšet vlastního slova, o to se přičinili tři mladíci z Pustějova, kteří hráli na kytary a na bicí. Děti si prohlédly drobné dárky, které dostaly od nadačního fondu – kšiltovky a plyšáky.
Když je moderátorka vyzvala k tanci, zapojilo se jen několik dětí. Napodobovaly různě se svíjející zpěváky, které viděly v televizi. U nikoho z nich jsem nezahlédla smysl pro rytmus nebo radost z pohybu.
Komu z toho rámusu vyhládlo, mohl si posloužit gulášem nebo obloženým chlebíčkem. Zájemci si také mohli koupit výrobky klientů, ať už z keramiky nebo z pedigu. Byly všechny veliké a pěkné.
Na všechny ještě čekalo představení s kouzelníkem a šaškem. Dětem se program líbil. Výjimku tvořily pouze dvě děvčátka, dvojčátka, která ten mumraj neupoutal. Zábavu odmítla a trvala na svém pravidelném programu – výuce hry na flétny.

KULTURA

TŘI KRÁLOVÉ
Ani velmi špatné počasí neodradilo koledníky, kteří se vydali ke všem, kdo byli ochotni otevřít jim nejen domovní dveře, ale i svá srdce. Našlapali se hodně, neboť vyšlo letos jen devět skupinek na rozdíl od loňskách deseti nebo předloňských jedenácti.
Přes stále se horšící ekonomickou situaci v řadě domácností zůstala ruka našich občanů otevřená. Koledníci vybrali 41.959 korun. Je to o dva tisíce více než v minulém roce a dokonce o čtyři tisíce více než předloni. Lidé v Metylovicích znovu dokázali, že nejsou lhostejní vůči těm, kteří pomoc potřebují. A navíc je to důkaz, že Charita, která celou akci pořádala, je důvěryhodná.

CESTA DO BETLÉMA
Schola přiblížila biblickou scénkou divákům dobu, kdy v čele Izraele nestáli ještě králové, ale charismatičtí vůdci. Dobu, kdy byla země čtyřicet dnů v rukou Pelištejců. Tehdy se narodil Samson, Boží zasvěcenec, který měl pomoci svému národu. I on však podléhal vlivu pohanského okolí, spoléhal na svou sílu a ne na Hospodina, a proto upadl do rukou Pelištejců. Byl uvězněn, oslepen, tupen. Teprve ve vězení si uvědomil, že zradil své poslání a vrátil se k Bohu svých předků. Ve chvíli smrti mu Hospodin vrátil sílu, skrze niž se stal osvoboditelem Izraele.
Po tradiční scénce o sčítání lidu jsme se vydali hledat pávě narozeného Mesiáše. Venku se přidávali další a další lidé. Zastávkou u hostince pana Přibyly jsme jen tratili čas – svatá rodina tam nebyla. A tak jsme se nechali vést hvězdou, která nás přivedla na pole do stáje. Viděli jsme Ježíška, Marii a Josefa a hold Tří králů. Koledy dechové kapely dokreslovaly sváteční atmosféru večera. Mezi muzikanty byli i mladí hoši z Metylovic. Na trubku Lukáš Halata č. p. 12 a Vladimír Velička č. p. 168, na lesní roh František Kothera č. p. 161.

JÍZDA LEDOVÝM KORYTEM
Výskot dětí se rozléhal lesem kolem Myslivecké chaty a byl tou nejkrásnější odměnou pořadatelům, kteří pro něj připravili trať dlouhou 750 metrů. Dalo to hodně práce. Úsek musel být bezpečný a ani při rychlé jízdě nesmělo být ohroženo zdraví a životy dětí. A že se nejmladší generaci tato akcí líbí, dokazuje vysoká účast. Přišlo téměř sto mladých závodníků, kteří beze strachu sjížděli ledové koryto na traktorových pneumatikách.
Když se konečně sjíždění nasytili, čekala je vyhřátá Myslivecká chata s občerstvením. Akci každoročně pořádá kulturní komise obecního úřadu a je vždy velmi dobře připravena. Dokazuje to zájem dětí, jejichž počet se každým rokem rozrůstá.

PLESY
Plesovou sezónu zahájil místní sbor dobrovolných hasičů 30. ledna tradičním a nejen u nás, ale i v okolí vyhlášeným bálem. O účast nemusí mít pořadatelé nikdy starost. Mimo místních občanů přijíždějí i tanečníci z okolí. Mezi pravidelné hosty patří přátelé ze zahraničí – z družebního města Turzovka na Slovensku.
K tanci hrály dvě hudby – Premier a Štístko. Veliký úspěch mělo vystoupení souboru Valašský vojvoda z Kozlovic. Půlnoční tombola vyvolala chvíle napětí a také radosti pro ty, kteří vyhráli některou z hodnotných cen. Celý večer vládla příjemná a přátelská atmosféra, a tak mnozí při dobrém jídle a pití vytrvali až do ranních hodin.
Pořadatelé, kteří roznášeli pozvánky, zajišťovali občerstvení, připravovali sál a následně ho uklízeli, měli radost, že jejich práce nebyla zbytečná.
O čtrnáct dní později se v sokolovně veselili fotbalisté a jejich hosté. Tento ples bývá hojně navštíven mladými sportovci a jejich příznivci. Ve velkém sále hrála taneční hudba Premier, v malém sále se tančilo při hudbě skupiny SAGAR. Program byl zpestřen ukázkou sportovního aerobiku. Tanečníci se pobavili i při kulturní vložce místních fotbalistů. Zajímavá byla také tombola. První cena představovala poukaz na víkendový pobyt pro dvě osoby v hotelu Sepetná.
Asi nikdo se tak netěší na ples jako děti. Dětský maškarní ples měly v neděli 21.2. odpoledne, rovněž v místní sokolovně. Děti se vyřádily v soutěžích, hrách a samozřejmě si také zatančily. Tombola byla bohatá, nechybělo ani občerstvení. Každé dítě, které přišlo v masce, dostao malý dárek.
Plesovou sezonu v obci ukončily tradiční Šibřinky, které pořádal Sportovní klub.

VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
O prvním jarním dnu, 31. března se sjížděly k místní sokolovně auta, z nichž vystupovaly dvojice s malými dětmi. Přišly na Vítání občánků, které v obci zavedla bývalá starostka Věra Petrová. Děti z místní školy pod vedením paní Marcely Kotzurové navodily svým zpěvem a přednesem hned zpočátku slavnostní a zároveň rodinnou atmosféru. Verše úvodní básně v přednesu paní Herotové podtrhly krásu, důstojnost a důležitost dobré rodiny. Starosta oslovil všechny přítomné a připomenul nezastupitelnou roli rodičů při výchově dětí. Ti se následně podepsali do pamětní knihy. Členky Klubu seniorů předaly dětem papučky a ponožky, které upletly k tomuto slavnostnímu dni a díky sponzorům také hračky. Děvčata z kulturní komise připravila malé pohoštění, které umocnilo příjemnou atmosféru. I letos se u nás narodilo hodně dětí – šest holčiček a jedenáct chlapců, takže hoši jsou ve výrazné převaze.

ČARODĚJNIČKY
Letos se 1. května slétly čarodějničky i malí čarodějové poprvé na fotbalové hřiště. Přilákala je tam nejspíše výzdoba – všude samé mašličky, pavouci, hadi a netopýři. V takovém prostředí se cítili jako doma. Když podle letového plánu dorazili i ti poslední, začali mezi sebou soupeřit ve čtyřech disciplinách.
Nejdříve se pokoušeli zasáhnout míčkem figurku. Komu se to povedlo, dostal lízátko. Takto posilněni dostali lžičku s míčkem, se kterou museli přejít vymezenou trasu. Na konci stál pařez, ze kterého museli bez úhony seskočit. Všem se to nepodařilo, ale Náladu to nikomu (museli přejít vymezenou trasu) nezkazilo. Aspoň si nemusel za odměnu tahat plyšáky z pavoučí sítě. Také stavění pyramid z válců bylo zábavné, hlavně když se s rachotem rozkutálely. Děti sotva stačily pobrat omalovánky a již tu byla poslední disciplína. Za doprovodu hudby tančily a přitom si předávaly metly. Čas od času náhle hudba zmlkla. Kdo v tom okamžiku držel právě metlu v ruce, musel z kola ven. Nakonec zůstal v kole vítěz, Tomášek Halata.
Všechny děti se dokonale vydováděly. Navíc ty, které přišly v masce, dostaly dárek. Myslím, že je to vhodnější, než když se odmění nejlepší maska. V neoceněných dětech to může vyvolat pocit křivdy. Navíc by to byla odměna za schopnost rodičů a ne dětí. Unavení a přesto rozesmátí čarodějové a čarodějničky se společně s rodiči sesedli u ohně, aby si upekli párky, které pro ně připravily členky kulturní komise.

MUZEUM KOŽANE MĚSTO
V sobotu 7. srpna odpoledne mnoho lidí místo ke kolotočům zamířilo k bývalé řemenářské dílně Sylvestra Bílka, aby byli přítomni slavnostnímu otevření muzea, jehož stálá expozice bude připomínat dlouhou a slavnou historii řemenářství a bičařství v obci, kterou násilně ukončilo znárodnění v roce 1948.
Slavnost byla zahájena státní hymnou a znělkou naší obce. Paní Vlaďka Kožuchová uvedla program ódou na Metylovie v „rodném metylovském jazyku“. Moderátor pan Milan Hajdušek přivítal čestné hosty – starostu Ing. Lukáše Halatu, pana Mgr. Václava Michaličku, ředitelku Muzea Novojičínska paní PhDr. Sylvu Dvořáčkovou, ředitele Valašského muzea pana Ing. Vítězslava Koukala Csc, pana náměstka Valašského muzea Mgr. Radoslava Vlka, manžele Tomolovy, ředitelku odboru národnostní a regionální kultury Ministerstva kultury České republiky PhDr. Zuzanu Malcovou a Daniela Drápalu, předsedu České národopisné společnosti při Akademii věd. Vyjádřil radost z přítomnosti potomků slavných semenářských rodů i těch, kteří „v bičech robili“ a přivítal i ostatní hosty. Starosta obce v projevu zdůraznil, že otcem myšlenky vybudovat v obci řemenářské muzeum je pan magistr Václav Michalička. Zároveň poděkoval všem, kteří mu pomáhali.
Poté vystoupil na pódium Mgr. Václav Michalička a stručně, zajímavě a srozumitelně přiblížil přítomným řemenářskou historii obce. Zdůraznil, že jen díly pochopení všech lidí, které navštívil, se mu podařilo zmapovat historii řemenářství v obci.
Se svým programem vystoupila naše folklorní skupina Beseda a poprvé představila i dětskou část souboru. Sklidili zasloužený potlesk. Diváci rovněž ocenili nádherný výkon houslistky slečny Lenky Liberdové z Metylovic, která je absolventkou Janáčkovy konzervatoře. Na klavír ji doprovázela paní Šárka Židková ze Základní umělecké školy ve Frýdlantě n. O. Na kytaru zahrál a svým výkonem překvapil čtrnáctiletý Dominik Baránek. Populární písně hrál a zpíval pan Josef Vrablík, dlouholetý hudební pedagog z Vratimova, který vede symfonický orchestr. V Metylovicích má chatu. Ochotně se zapojuje do místních akcí, cítí se být naším spoluobčanem.
O žaludky hostů se postarali místní hasiči výborným vepřovým gulášem, Tělocvičná jednota Sokol připravila řemenářský guláš z koňského masa. Žízní také nikdo netrpěl. Ve stáncích byly navíc k dispozici knihy, brožury, propagační materiál, dětské biče, domácí perníčky paní Evy Faldynové. Děti zaujala stará hasičská stříkačka, kterou kdysi k ohni tahaly koně.
Lidé se dobře bavili, domů nikdo nepospíchal. Vždyť se tu, často po mnoha letech, sešli rodáci, kteří měli na co vzpomínat. Postupně, v malých skupinkách si prohlédli vystavené exponáty. Všechny překvapilo profesionální a vkusné uspořádání interiéru. Mnohé, hlavně starší návštěvníky, vystavené předměty dojaly, neboť jim připomněly dětství a mládí. Všichni měli radost, že práce předků došla takového ocenění. Ještě v podvečer do muzea proudily skupinky lidí, vracející se od kolotočů. Byli překvapeni, jak pěkně, přehledně a důstojně je interiér uspořádán. Poslední návštěvníci se rozcházeli kolem 20. hodiny.
Ani o pouťové neděli zájem neustával. Celkem si přišlo prohlédnout vystavené exponáty více než 150 lidí. Mnozí přišli až po uzavírací hodině, ale přesto si mohli všechno v klidu prohlédnout. Po oba dva dny byl vstup do muzea bezplatný. Nyní je vstupné stanoveno na 20 korun pro dospělé. Děti a senioři platí polovic.
Zpráva o otevření muzea proběhla ve všech médiích. Deník a Mladá fronta dnes uveřejnily rozsáhlé informace. ČTK zařadila tuto událost do svého informačního servisu. Na významných internetových portálech se objevily články o muzeu v Metylovicích, zmínka o slavnostním otevření byla i na teletextu České televize.
Ještě před začátkem slavnosti byli na místě přítomni i pracovníci České televize i televize Polar. Hovořili s kurátorem výstavy panem Mgr. Michaličkou a s posledním zde žijícím řemenářem panem Bedřichem Halatou. Ještě v září vyšly články o otevření muzea v Metylovicích v páteční příloze Moravskoslezského deníku a v sobotní příloze Právo.
Musím se ale vrátit o několik let zpátky, kdy přišel do Metylovic pan Mgr. Václav Michalička z Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, aby se pokusil alespoň něco se dovědět o zaniklém řemenářském řemesle. Nikdo, ani on sám tehdy netušil, co z toho vzejde. Troufám si říci, že nikdo, kdo měl něco s řemenářstvím společného, neušel tehdy jeho pozornosti. Díky neobyčejné vstřícnosti lidí, které navštívil na straně jedné a nesmírné trpělivosti na straně druhé, tj. pana Michaličky, získal několik desítek, možná i stovek hodin nahrávek rozhovorů, spoustu starých fotografií, dokladů, nářadí k vydělávání kůží, nebo k výrobě bičů, staré kůže i hotové výrobky, které se ještě porůznu zachovaly po chalupách.
Přišel na poslední chvíli. Nynější nová generace by se z neznalosti těchto předmětů s lehkým srdcem zbavila. Množství materiálu inspirovalo pana Michaličku k rozhodnutí připravit v Rožnově p. R. výstavu o řemenářství. Nebývalý zájem našich občanů, ale i cizích návštěvníků o tuto výstavu přivedl pana magistra na myšlenku vytvořit v Metylovicích stálou expozici řemenářství a bičařství. Navrhl to představenstvu obce. I když se zpočátku jevil nápad jako příliš fantastický, úspěch výstavy v Rožnově p. R. radní přesvědčil a začali o ní uvažovat. Dva základní problémy kde a za co se postupně vyřešily.
Nejdříve se uvažovalo o bývalé dílně Vavřína Bílka na dolním konci. Ale blízké sousedství rodinného domu by ohrozilo soukromí majitelů. Naskytla se možnost odkoupit bývalou dílnu Sylvestra Bílka i se zahradou. Díky dotaci z Regionálního operačního programu ji obec opravila, firma Tomola podle návrhu pana Michaličky vybavila interiér. Část exponátů je v zasklených vitrínách, část mimo ně. Všechny předměty, ať už je místnímu muzeu půjčili nebo darovali občané nebo byly zapůjčeny z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku nebo z Valašského muzea v Rožnově p. R., pochází z Metylovic, neboť je před léty darovali právě naši lidé jmenovaným institucím.
Vzadu na štoku i pódivu je vystaven materiál i nástroje, které sloužily k vydělávání kůží a výrobě bičů. Navíc pan Michalička celý postup nakreslil a popsal, takže návštěvník vidí celý postup. Ve vitrínách i mimo ně jsou typické výrobky, které se vyráběly v jednotlivých firmách, ať už jsou to krpce, které se vyráběly už v 17. století z vepřové kůže, nebo kapice, biče, řemínky, bičišťata, kabely, aktovky, rukavičky, kůže na buben. Protože se nezachoval žádný z míčů, které vyráběla firma Liberda, vyrobil vnuk zmíněného řemenáře volejbalový míč ve třech polohách – od počáteční fáze až po finální výrobek. Jeho bratr vyčistil a zapůjčil dědovu nýtovačku, kterou používal při výrobě vázání na lyže. Stroj vypadá, jako by právě opustil výrobní halu. Je dokonale funkční, takže nás nejdříve napadlo, že by si každý návštěvník mohl přinýtovat kousek kůže. Zvítězil zdravý rozum Milana Hajduška. Upozornil nás, že bychom odpovídali za úrazy, které by se při používání nýtovačky staly.
Návštěvníci si mohou zazvonit na služebním kole z firmy ANTONIA. Vystavené obchodní dopisy dokazují, že objednávky na zboží přicházely do Metylovic z celé Evropy. Atmosféru doplňují staré fotografie představitelů řemenářských rodů a dělníků při práci. Na stěně visí veliký původní vzorník bičů, které majitel firmy nabízel.
Mnozí obdivují kůže, které vydělal pan Vít Mališ. Visí na bidle, které vyrobil pan Josef Kořený. Kdysi stávalo podobné bidlo u každé řemenářské chalupy. Za pěkného počasí se na něm sušily (zbytky) kůže. V expozici chybí snad jen „koláče“. Byly to zbytky kůží, které řemenáři uhnětli v placky a sušili na střechách. Jednou ročně je v pytlích zavezli do družstva, které z nich vyrábělo klíh.
Mimo stálou expozici je v muzeu výstavní místnost. Její exponáty se budou čtyřikrát v roce obměňovat. Ke slavnostnímu otevření muzea vybral pan Michalička staré fotografie dřevěnic. Většina z nich už nestojí, ustoupily nové zástavbě. Vybral také obrázky výrazných metylovských postav z počátku 20. století. Odborná firma předložený materiál zpracovala. Výsledkem je 26 velkoformátových fotografií, které visí ve výstavní místnosti. Provedení je velmi zdařilé. V mnoha případech jsou kvalitnější než původní snímky. Vystavené fotografie vyvolaly veliký zájem v řadách návštěvníků a mnozí si je chtěli koupit. Pan Michalička přislíbil, že připraví k prodeji DVD se starými metylovskými dřevěnkami a se slovním doprovodem. Navíc si mohou ve výstavní místnosti návštěvníci pustit DVD a vidět na vlastní oči, jak vyráběl biče řemenář František Halata, č. p. 141.
Budova byla připravena, úprava interiéru se blížila ke zdárnému konci. Zbývalo připravit vše ke slavnostnímu otevření. Několikrát se proto sešli v sokolovně Aleš Bílek, Milan Hajdušek, Jiří Liberda, Vavřín Michalec a pisatelka, aby se domluvili, co je třeba zařídit. Připravovali suchou i mokrou variantu, neboť bylo třeba počítat se vším. V dešti by byl areál nepoužitelný. Proslovy i program by se musely odbývat v sokolovně.
Především se rozeslaly pozvánky všem, kteří měli něco společného s řemenářstvím a svého času poskytli panu Michaličkovi informace nebo předměty. Těm, kteří žijí v Metylovicích, je paní Vlaďka Kožuchová přinesla osobně. Bylo třeba zajistit občerstvení, prodej publikací, parkovací místa, zdravotní službu a řadu dalších „maličkostí“, které by v případě opomenutí mohly ohrozit plynulý průběh slavnosti. Milan Hajdušek si vzal na starost propagaci akce ve sdělovacích prostředcích.
Předpověď počasí nebyla příznivá. V pátek lilo, i na sobotu byly hlášeny deště. A tak to zřejmě vzali do svých rukou dávní zakladatelé řemenářských rodů. V sobotu dopoledne vysvitlo slunce, nejdříve velmi nesměle. Ale v poledne už hřálo a vysušilo všechno bláto na zahradě před dílnou. A tak se rychle nosily lavice.
Už po 14. hodině tu byli zástupci sdělovacích prostředků. Do půl třetí, kdy byly lavice obsazeny jen sporadicky, vyslovil tatínek pana Michaličky, který přijel až z Orlických hor, obavy, že návštěvnost bude malá. Ujistila jsem ho, že v Metylovicích se stále udržuje zvyk přicházet pozdě. Ve tři hodiny se lavice začaly zaplňovat a dokonce se musely ještě donést další.
Mezi přítomnými byli snad všichni potomci řemenářských rodů od dolního konce až po Vrchovinu. Když nemohli přijet synové nebo dcery, poslali vnuky nebo pravnuky, bratrance a synovce.
Pokud jim to dovolil zdravotní stav, přijeli i někteří z těch, kdo „robili v bičach“. Paní Zdenka Herotová, rozená Mertová, přijela z Pržna, paní Ludmila Poláčková, rozená Pečinková zase z Palkovic. Obě vzpomínaly, že v mládí pracovaly právě v této dílně Sylvestra Bílka. Přihlásila se paní snad z Palkovic, jejíž babička Johana Svobodová „robila v bičach“ od 14 let v dílně Vavřína Bílka. Ale také ti, co vystupovali nebo vše organizačně zajišťovali, případně pomáhali s úpravou interiéru, byli potomci řemenářů.
Jediné, co jsme v sobotu zanedbali, byly zápisy návštěvníků do pamětní knihy. Ta byla sice v muzeu připravena, ale protože to nikdo nepřipomínal, bylo v sobotu zápisů málo. Podle odhadu si v sobotu prohlédlo muzeum více než 400 lidí. V letní sezóně bude otevřeno v sobotu i v neděli od 14 – 16 hodin, v zimě bude otevřeno pouze v neděli. V muzeu většinou provází pan Ing. arch. Aleš Bílek, vnuk bývalého majitele dílny Sylvestra Bílka.
Mimo českých zápisů máme v pamětní knize ruskou azbukou psané poděkování od dívky narozené v Kazachstánu. Švédsky napsal svůj dojem z výstavy muž, který v té zemi žije, podepsala se tam v rodné řeči i návštěva z Itálie nebo z Texasu.
Ale aby nebylo všechno jen růžové. Zaslechla jsem i několik negativních ohlasů z řad našich občanů. Domnívají se, že muzeum je zbytečné, že bude znamenat pro obec jen další náklady a že peníze se měly dát na něco užitečného, např. na postavení nové školy, chodníků apod. Když pominu skutečnost, že peníze, které byly z dotace určeny na muzeum, se nemohou použít na nic jiného, je mi líto, že naše společné „rodinné stříbro“, kterého bychom si měli vážit a být na ně hrdi, někteří zřejmě považují za zbytečnou veteš.
POUŤ
Léto pomalu končí, přichází „svatý Vavřinec“, první podzimec. Metylovjané v kruhu příbuzných a přátel slaví pouť, která byla v minulosti známá široko daleko. Oslava začala již v pátek 6. srpna večer na fotbalovém hřišti pouťovou taneční zábavou, hrála skupina HEC. V neděli 8. srpna při slavnostní mši doprovázela zpěv věřících dechová hudba Huťařka. Děti lákaly pouťové atrakce na fotbalovém hřišti, stánky s pouťovým zbožím obléhali dospělí, mládež i děti. Počasí bylo pěkné, náladu nikomu nezkazila ani krátká odpolední přeháňka. Lidé odpočívali i bavili se na lavičkách, které pro ně nachystali před obecní úřad. K tanci a poslechu jim od 15 hodin až do večera hrála dechová hudba Fryčovjanka pod vedením Petra Strakoše.

SOUTĚŽ NETRADIČNÍCH DRUŽSTEV
Nevím, ve které hasičské hlavě se před dvaceti lety zrodila myšlenka připravit soutěž netradičních družstev. Ale nápad to byl více než dobrý. Letos už se konal 18. ročník této v širokém okolí známé akce. A proč teprve 18., když první soutěž proběhla již v roce 1991? Poprvé hasiči opatrně sondovali, jak bude veřejnost reagovat, nevěděli, že se bude stále opakovat. V roce 1994 bylo zase tak ošklivé počasí, že k lítosti jak pořadatelů, tak účinkujících se soutěž nekonala.
Od roku 2007 družstva závodí na louce pana Kahánka za obecním úřadem a každý rok čeká diváky něco nového. Mají vždy co obdivovat. Ať už jsou to výkony družstev nebo jejich netradiční oblečení. Letos si zmíněnou akci hasiči naplánovali na 14. srpna. Předpověď počasí nebyla valná. Ve čtvrtek připravili trať, v pátek odpoledne přihlášená družstva trénovala. Organizátoři nic neponechali náhodě, vše měli pod kontrolou. Netušili, že začátek připraveného scénáře se jim zcela vymkne z ruky a postará se o zatím největší překvapení, jaké kdy při předchozích ročnících zažili.
Ještě v sobotu ráno dělalo hasičům počasí starosti. Bylo zataženo a poprchávalo. Ale kolem poledne vše vypadalo jinak. Slunce zvítězilo nad mraky. Zřejmě nechtělo pokazit událost, na kterou se připravovali dva mladí lidé.
Blížila se 15. hodina a všichni, pořadatelé i soutěžící i diváci čekali na zahájení soutěže. A ta byla letos zahájena opravdu netradičně – svatbou dvou mladých členů hasičského sboru Denisy Bílkové a Honzy Izvorského. Popíši ji podrobně v kapitole Zajímavosti z obce. Když se všichni probrali z nečekaného šoku a hlavně uvěřili, že se nejedná o recesi, pokračovala soutěž už v obvyklém rytmu.
Šestnáct družstev z Metylovic, z Nové Vsi, z Pržna, z Ostravy a z Mošnova změřilo své síly i nápaditost.
Namátkou jmenuji Zdravotníky, Čupovice, Šiguty, Bílky, Zahrady Sakura, Cimrmany, kteří obsadili 1. místo. Potěšil rovněž tým mladých hasičů Hmyzí banda. Vystoupili mimo regulérní soutěž, ale vedli si velmi dobře.

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA
5. prosince přišel mezi děti Mikuláš. Tuto tradiční oblíbenou a hojně navštěvovanou akci pod širým nebem pořádá kulturní komise obecního úřadu. Letos přišlo osmdesát dětí, většinou v doprovodu rodičů. Parčík na starém hřbitově se zcela zaplnil. Letos si připravily program děti z místní školy. Pod vedením paní ředitelky zazpívaly sobě i všem přítomným pro radost. Komu byla zima, mohl se zahřát připraveným čajem, komu kručelo v žaludku, utišil hlad připravenou bábovkou. Velmi rychle se vyprázdnil koš s dárky, které pro děti připravili sponzoři.

BESEDA
V pátek 18. prosince večer praskal ve švech. Zcela zaplněné hlediště svědčilo o velikém zájmu, který folklorní soubor Beseda vyvolává. Všichni se ztišili a zaposlouchali se do pásma Od Martina do Vánoc. Předvedla ho Malá Beseda na vánočním vystoupení Besedy. Posluchači si mohli připomenout dávné slavení před adventní a adventní doby, staré, dnes již zapomenuté zvyky a tradice. Bylo to zároveň poučením pro tančící děti, jak naplněně prožívali jejich předkové adventní vánoční dobu bez televize a bez počítačů.
Musím se vrátit na podzim loňského roku, kdy byla Malá Beseda založena. Uměleckou vedoucí se stala paní MUDr. Melanie Ševčíková. Organizaci a údržbu krojů má na starosti paní PaeDr. Renata Spustová.
Na počátku bylo šest děvčat mladšího školního věku, se kterými nacvičila paní doktorka Otvírání studánek. Poprvé s pásmem vystoupili na květnové výstavě v Domě zahrádkářů ve Frýdlantě n. O. Doprovázela je cimbálová muzika. Pásmo se přítomným líbilo. Úspěch s tímto programem měla děvčata i při slavnostním otevření muzea.
V září se skupina rozrostla o další tři děvčata, navíc se přihlásili i tři chlapci, v pásmu Od Martina do Vánoc už mohli vytvořit šest dvojic.

SPORT

SPORTOVNÍ KLUB
Ve výboru pracovalo jedenáct lidí. Ing. Radomír Kulhánek jako předseda a hospodář, fotbalisty zastupoval Ing. Lukáš Halata, Zbyněk Drastich a Jan Bílek. Ženy z SPV poslaly do výboru Vlaďku Drastichovou a Růženu Vrbovou. Vladimír Míček, který je zároveň místopředsedou, Pavel Suchan a Marcela Boráková jsou z oddílu volejbalu. Za nohejbalisty je ve výboru Rad. Ševčík. Posledním členem výboru byl kulturista pan Fárek, který k 31.12.2010 ukončil své členství ve Sportovním klubu. Nadále bude provozovat kulturistiku jako soukromá osoba.
K poslednímu dni roku měla organizace 238 členů. Zhruba třetinu tvoří fotbalisté, druhou volejbalisté.
V oddíle SPV je 33 žen. V dubnu si Sportovní klub opravil Restauraci na hřišti. Zčásti vyměnili elektroinstalaci, zateplili strop, opravili omítky a vymalovali. Stavební práce si vzala na starost firma Venháč, místnosti vymalovali fotbalisté. Při úklidu pomáhala děvčata z SPV. Ženy stály i za novými záclonami, novou výzdobou a celkově příjemným prostředím v těchto prostorách. Byl rovněž odstraněn téměř havarijní stav koupelen, ať už se to týkalo umyvadel, rozvodů vody, baterií nebo odpadů. Stařičký boiler byl nahrazen novým. Dveře, okna a radiátory dostaly nový nátěr. Většinu prací si sportovci udělali sami.
Koupili nové lavičky, které slouží hlavně při memoriálech a turnajích volejbalistů. Maringotka, která slouží k uchovávání sportovních potřeb volejbalistů a nohejbalistů byla přemístěna na betonový podklad. Podél fotbalového hřiště byly zabetonovány sloupy pro ochranné sítě. Největším úspěchem je vybudování nového plážového kurtu. Náklady byly mnohem nižší, než stanovil rozpočet díky tomu, že řadu věcí si udělali sportovci sami.
Sportovní klub si znovu podal žádost o dotaci na rekonstrukci šaten a umýváren a na přístavbu nového sociálního zařízení.

FOTBAL
Předsedou oddílu byl Zbyněk Drastich, jako místopředseda pracoval Ing. Lukáš Halata, funkci pokladní zastávala Leona Pavlásková. Dalšími členy výboru byli Ing. Radomír Kulhánek, Milan Hajdušek, Pavol Zelenák, Milan Němec a Ota Kulhánek.
V ročníku 2009/2010 skončili muži na 11. místě mezi čtrnácti družstvy. Bylo to zklamání jak pro hráče, tak pro fanoušky. Po roční pauze se vrátil hlavní trenér Tomáš Tvrdý. Fotbalisté věří, že se vše zlepší. Tréninky pod jeho vedením jsou tvrdé, ale dobré. Dorostenci skončili na posledním, devátém místě. Navíc ztrácejí o fotbal zájem, na trénink se jim nechce.
Velmi nadějně si vedou ve fotbale žáci, kteří se probojovali do okresního přeboru. V družstvu je 16 chlapců. Sedm z Metylovic, ostatní dojíždějí ze Lhotky, z Frýdlantu n. O. a ze Pstruží. Mezi nejlepší střelce, kteří se umístili na prvních místech tabulky, patří Michal Pajurek z Frýdlantu n. O. s 27 brankami a Lukáš Halata č. p. 514, který dal 24 branek.
Nedaří se však obsadit přípravku. Již více než rok dělají funkcionáři nábor ve škole, ale bez úspěchu.
V tomto roce bylo pozváno do Korně družstvo žáků i družstvo mužů. Obě dvě obsadila ve svých kategoriích 4. místo.
Na 8. ročníku Memoriálu Ondřeje Šprly se poprvé podařilo porazit hráče z Korně. Vyhráli nad nimi hráči z Dobré, kteří obsadili 1. místo, na druhém se umístil celek ze Staříče, který hrál na memoriálu poprvé. Porazit tradičního vítěze ze Slovenska se podařilo i našim mladým fotbalistům, kteří celkově skončili jako třetí. Čtvrté místo bylo pro Korňu hořké sousto. Doplatila zřejmě na výrazné omlazení týmu. Noví hráči ještě nebyli zkušení. Všechna soutěžící družstva si bez rozdílu pochvalovala dobrou organizaci memoriálu.

VOLEJBAL
Oddíl mužů si v silné konkurenci deseti družstev stále udržuje své postavení v krajském přeboru. Přitom se většinou skládá z hráčů, kteří již delší dobu v naší vesnici nebydlí nebo pracují daleko od obce. Není pro ně jednoduché přijet na pravidelná mistrovská utkání. A přece se jim pořád daří udržet vysokou laťku. Za všechny je třeba pochválit Ivo Lukeše, který nechybí téměř při žádném utkání.
Máme dvě družstva žen. Tým A dobyl v krajské soutěži II. třídy 6. místo. Při jejich nasazení je oprávněná naděje, že se dostanou ještě výše. Družstvo B je mladé, nemá samozřejmě tolik herních zkušeností. V okresním kole obsadili 2. místo.
Je velice nadějné, že mladých volejbalistů přibývá. Žákovské soutěže hrají kluci a děvčata dohromady. V okresní soutěži postoupili do nejvyšší skupiny. Mini žáci do 13 let obsadili 4. místo.
25. května v 9 hodin ráno byl odpískán začátek 19. ročníku dortového turnaje juniorek v odbíjené. Pozvánky dostalo 11 družstev, z toho se do turnaje přihlásila více než polovina. Zasáhly povodně a přijely jen hráčky z Frýdku-Místku, Raškovic a Stříteže nad Bečvou. Naše děvčata se snažila, ale vyhrát se jim podařilo pouze nad dosud nikým nepokořeným Frýdkem-Místkem, což na medaili nestačilo.
Tradiční 56. ročník Memoriálu Miloše Čupy a Mirka Bílka začal 29. srpna v 8.30 hodin na třech antukových volejbalových kurtech. Při zahájení byl přítomen František Kopecký, místopředseda volejbalového svazu a Ing. Radomír Kulhánek, předseda Sportovního klubu. Naši postavili dvě družstva, přijely týmy z Palkovic, Ostravy, Morávky, Hnojníku, Opavy, Pstruží. Rozdělili se do dvou skupin po pěti týmech. Ve své skupině hrál každý s každým. Do dalších bojů postoupili z každé skupiny ti, co obsadili 1. nebo 2. místo. Ve finále bojovala proti sobě Morávka a Metylovice oddíl A. Vítězství Morávky možná zapříčinily kroupy, které do té doby výborné Metylovice zřejmě rozhodily. Na 3. místě skončilo mužstvo A z Palkovic. Fanoušci vytvořili příjemnou atmosféru. Silný vítr ztěžoval precizní technickou hru. O to více bouřlivě oceňovali každý dobrý výkon. Volejbalovou sezónu ukončil Vánoční turnaj, na němž se utkalo 6 družstev.
Výbor oddílu je devítičlenný. Předsedou, hospodářem, organizačním pracovníkem žáků a minivolejbalu a druhým trenérem je Ing. Lumír Hajdušek. Lukáš Drastich trénuje muže, Pavel Suchan je organizační pracovník mužů a trenér mládeže, Kuba Farný organizuje družstvo kadetek a trénuje mladší žáky a žačky, Marcela Boráková je trenérkou a organizační pracovnicí družstva žen. Dalšími členy výboru jsou Vladimír Miček, Vavřín Pečinka, M. Bouška, Michal Gurecký.
Z 86 členů volejbalového oddílu je 26 členů mládežnických družstev.

SPORT PRO VŠECHNY
Děvčata všeho věku se pravidelně od podzimu do léta scházejí každé úterý v tělocvičně, aby si cvičením úměrným jejich věku protáhly kostru. Navíc si popovídají a tím si srovnají psychiku. Po Novém roce společně pokoří Ondřejník. V létě hrají tenis, zajdou si společně na bazén, chodí na vycházky.
V letním období spolu vyráží na výlety kombinovanou dopravou. Částečně autobusem, částečně po svých. Letos v červenci si rozšířily obzory a utužily kamarádství společným výletem do Kozlovic. Ranním autobusem dojely na Myslík. Od kaple se vydaly pěšky k myslikovským Lurdám. Po krátkém odpočinku a malém občerstvení pokračovaly po vlastních nohách do Kozlovic. V zamyšlení prošly křížovou cestou, odpočinuly si ve Mlýně při kávě. Podhoráček je zavezl do pivovaru na Fojtství, kde na ně čekal předem objednaný oběd a kozlovické pivo. Obojí bylo výborné. V expozici Stará škola vzpomínaly na mladá léta, výlet ukončily v cukrárně. Při zmrzlině nebo zákusku s kávou příjemně uběhlo čekání na autobus, který je zavezl zpátky do Metylovic.
V září uspořádaly 1. ročník tenisového turnaje v dobových kostýmech. Ženy se také scházejí při stavění a kácení máje, společně smaží vaječinu.
Nepřehlédnutelná je jejich pomoc při organizování a průběhu Krmášové zábavy. Také při Šibřinkách odvedou veliký kus práce. S ochotou samozřejmě pomůžou na všech akcích, které pořádá kulturní komise při Obecním úřadě v Metylovicích.

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL
V tomto roce už nepůsobí v TJ oddíl tenisu, který tvořili členové rodiny Karlických, neboť přešel pod nově zřízené občanské sdružení. Mladí hráči florbalu – žáci z Kozlovic pod hlavičkou TJ Sokol Metylovice bojovali ve florbalu v utkáních, která pořádaly sokolské organizace. Nyní se začlenili do sportovní jednoty v Kozlovicích. Na druhé straně se činnost místního Sokola obohatila o nesoutěžní oddíl badmintonu. Díky dotaci z České obce sokolské si koupili badmintonové stojany, sítě, čtyři špičkové rakety a kvalitní košíky. Hráči badmintonu ze Sportovního klubu nalajnovali na podlahu tělocvičny hřiště. Střídají se na něm zájemci ze Sportovního klubu a Sokola.
Hlavním sportem v Sokole je v současnosti stolní tenis. Velká část členů ho hraje rekreačně. I na činnosti Sokola se podepsala těžká ekonomická krize. Klesají příspěvky od Sokolské župy, je těžké získat sponzory. Přesto se jim daří získávat menší finanční částky od (sympa) firem nebo příznivců.
Následkem silných dešťů v květnu poškodila spodní voda podlahy ve sklepě a v šatnách, zničila omítku a zvedla parkety v kinosále. Zatékalo i střechou. Menší škody si opravili sami. Místostarosta jednoty Jiří Liberda velmi kvalitně opravil podlahu v kinosále. Sokolská župa poslala mimořádný příspěvek na pomoc při opravách následků povodně. Po mnoha urgencích přišla teprve v září finanční částka na úhradu škod od České podnikatelské pojišťovny.
Po dvou letech vyjednávání se v březnu podařilo Sokolu uzavřít s Obcí Metylovice důležitou nájemní smlouvu na patnáct let. Tělocvičná jednota jako vlastník předala nájemci – obci Metylovice celou sokolovnu, aby mohla být využita pro tělovýchovu, sport a kulturu. TJ Sokol se ve smlouvě zavazuje použít veškeré nájemné pouze k havarijním opravám a úpravám investičního charakteru. Smlouva je kompromisem, který je přijatelný jak pro Sokol, tak pro obec. Bez této smlouvy by obec nemohla žádat o dotace na opravu Sokolovny.
Členové svépomocí přetvořili omšelou bývalou kabinu na promítání filmů v útulnou klubovnu. Vybourali nadbytečnou zděnou příčku, steré nevyhovující okno nahradili plastovým. Rekonstrukcí prošla elektroinstalace, na stropě jsou nové podhledy i nové osvětlení. Zřídili přívod vody i odpad, vyměnili topné těleso, obložili a vymalovali stěny. Zbývá vyměnit starou almaru za vestavěnou skříň a nasadit nové dveře s bezpečnostním zámkem.
V zimě vyměnili v celé budově nefunkční ventily na radiátorech. Ušetřily se tím náklady na vytápění. Není už nutné vytápět celý objekt, nýbrž jen potřebné prostory.
Členové Sokola zajišťovali slavnostní otevření muzea. Ve svém stánku nabízeli vlastnoručně vyrobené suvenýry a koňský guláš. Starostou Tělocvičné jednoty je Milan Hajdušek, dalšími členy výboru jsou Aleš Bílek, Vlastislav Foldyna, Jiří Liberda, René Schmidt, Josef Karlický a Jaroslav Baran.

MYSLIVCI

Zatímco my se těšíme na „Hromnice, kdy je o hodinu více“, pro myslivce je pro tuto dobu charakteristické jiné přísloví – „Na Hromnice půl krajíce a půl píce“. Pomalu totiž dochází zásoby pro zvěř. A také přísloví dobré pro sedláky „Únor bílý, pole sílí“ vnímají jinak. Pokud je sněhu mnoho a navíc je zledovatělý, ustává lov. Je třeba, aby byl v lese klid a zvěř nemusela prchat vysokým tvrdým sněhem, který ji může zranit.
V zimě nosí myslivci do krmelců seno a letniny, přidávají zrní a jablka. Pokud je sníh vysoký, cestu ke krmelcům prošlapávají. Když zimní počasí přetrvává, jet třeba přikrmovat i v březnu. Střídání teplého a mrazivého počasí není pro zvěř dobré, a tak jim myslivci do krmelců přidávají kvůli vitamínům šípky a jeřabiny.
Na jaře zase dělají členům Mysliveckého sdružení starost občané, kteří vypalují trávu a křoviny. Kromě toho, že zahyne užitečný hmyz, vezmou za své úkryty zvěře a zpěvného ptactva.
I v létě je plno práce. Natírají mladé stromky, aby je neokusovala zvěř, a budují zvěřní políčka. Pod Čupkem kolem dálnice instalovali plašící zařízení, neboť tam často dochází k usmrcení zvěře projíždějícími auty.
Na myslivecké chatě vybudovali sociální zařízení. Na materiál přispěl obecní úřad, modernizaci elektroinstalace sponzoroval Jan Kielar. Ostatní práci si udělali sami. Nejvíce hodin odpracovali Václav Halata, Stanislav Pink a Pavel Merta.

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ

Je těžké rozhodnout, čím vlastně u hasičů začít. Jejich činnost je bohatá a různorodá. Snad tím, co je jejich nejvlastnějším posláním – pomoc druhým při ohrožení života a majetku. Dnes už se nejedná jen o požáry, ale i o odstraňování následků různých živelních pohrom.
Aby byli na opravdu profesionální úrovni, prošli členové výjezdové jednotky jako každý rok pravidelným školením. Proškolení čekalo i na řidiče výjezdových zásahových vozidel. Letos jim přidali kurs o zacházení s motorovými posilami. Stále častěji jsou vysílání k odstraňování následků orkánů, k likvidaci padlých stromů. A že jsou naši hasiči připravenu čelit všem nárokům na ně kladeným, se přesvědčili mjr. Ing. Maroš Šimko, velitel stanice ve Frýdku-Místku a starosta obce při velmi důkladné kontrole, která prověřila schopnost naší jednotky. Obstáli velmi dobře. Výborné teoretické znalosti projevili prakticky při výjezdech.
17.4. po 21. hodině vyjelo 5 členů k požáru – chytly saze v komíně.
27.4. před 22. hodinou přijelo 8 hasičů k požáru na Klimkovicích. Majitel zapálil domek určený k demolici. Když se mu zdálo, že je po ohni, odjel, aniž zajistil dozor. Sousedé se cítili ohroženi, a proto zavolali hasiče.
V únoru vyslali početnou delegaci na výroční schůzi do Turzovky, se kterou mají dlouhodobé družební vztahy a byli přátelsky přijati. Než přijde jaro, usilovně pracují na opravách požární techniky, aby v soutěžích neselhala. Z podnětu výboru SDH bylo uděleno nejvyšší vyznamenání Zasloužilý hasič panu Jaroslavu Herotovi a druhé nejvyšší vyznamenání Řád sv. Floriána panu Sylvestru Pavláskovi.
Sylvestr Pavlásek
se narodil v roce 1943 v Metylovicích. Vyučil se valcířem a až do odchodu do důchodu pracoval ve Válcovnách plechu v Lískovci. Bylo mu dvanáct let, když naši mladí hasiči zvítězili v celorepublikové soutěži v Brně. A tehdy ho napadlo, že by vlastně chtěl být jedním z nich. Po rozhodnutí následoval čin, vždyť hasičskou zbrojnici viděl z okna. Od té doby uplynulo již 45 let a Sylva zůstal hasičům věrný. Za tu dobu prošel vším, co práce v hasiči přináší. Dělal strojníka, obsluhoval stříkačku, byl řidičem, vozil hasičský potěr na nejrůznější soutěže. Během celého roku opravoval a udržoval hasičskou techniku. Řád sv. Floriána obdržel jako výraz ocenění za dlouholetou obětavou práci pro naplnění hasičského poslání a zásluhy o rozvoj hasičských záchranných služeb.
Zajímalo mne, proč právě sv. Florián se stal patronem hasičů a díky veliteli sboru panu Vladimíru Bílkovi, jsem se to dověděla. Florián pocházel z Norika a byl důstojníkem římské armády. Území, kde se narodil, dnes patří Rakousku, ale v jeho době bylo součástí římské říše. Za císaře Diokleciána dal místodržitel usmrtit mnoho křesťanů. Florián jim chtěl pomoci, byl zatčen a týrán. Protože se nezřekl Krista, byl vydán do rukou katů. Ti mu 4. května 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky. Stal se prvním rakouským svatým. Jeho tělo bylo nalezeno a pochováno poblíž dnešního Lince. Nad hrobem později postavili chrám a benediktinský klášter. Jeho uctívání se rozšířilo zejména mezi venkovany. Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm – hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů a pekařů. Na sochách nebo obrázcích je obvykle představován v oblečení římského důstojníka. Atributem je nádoba s vodou. Řád sv. Floriána je jedním z největších vyznamenání a uděluje se členům a jednotám Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska za mimořádné výsledky. Je to výběrové vyznamenání. Má tvar rovnoramenného osmihrotového kříže v pozlaceném provedení. Vnitřní kruh je červený, na něm je položen medailon s hlavou sv. Floriána se dvěma plameny a nápisem SV. FLORIÁN. K řádu náleží diplom a stuha.
Jaroslav Herot
převzal Nejvyšší hasičské vyznamenání Zasloužilý hasič v pátek 12. listopadu v Přibyslavi. V místním sboru dobrovolných hasičů je třetí, který takové vyznamenání obdržel. (František Michalec v roce 2001, František Židek v roce 2005.) Narodil se v roce 1933 v Metylovicích. Jako mladík přihlížel, když hořela stará Fojtíkova dřevěnice vedle Sokolovny. Tehdy si řekl, že bude hasičem. Po návratu z vojny se definitivně rozhodl a stal se, jak se tehdy říkalo, požárníkem. Pracoval v Normě ve Frýdlantě, ale jeho volný čas patřil místnímu sboru. Začal jezdit na Tatře, kde mu byl učitelem již dávno zemřelý Mojmír Šigut. Později přešel na Tatru 805. Z řadového člena se stal velitelem sboru. Tuto funkci vykonával 21 let. Jako velitel se staral o zabezpečení techniky, školení a výjezdy. Byl velitelem okrsku a jako rozhodčí obsazoval soutěže nejen v celém frýdecko-místeckém okrese, ale dokonce i na krajské soutěži v Olomouci.
V roce 1998 sice skončil ve funkci velitele, ale dále ve sboru pracoval. Spoustu volného času věnoval údržbě a opravám veškeré hasičské techniky. Ještě v minulém roce pomáhal při všech akcích. Nyní, kvůli nemoci, přestal aktivně pracovat.
Jeho nejhorším zážitkem z řady výjezdů byl požár Sokolské chaty na Ostravici. Zahynulo při něm sedm lidí – dvě ženy a pět dětí. Vzpomínka na tu hrůzu mu niky nevymizela z paměti.
Titul zasloužilý hasič je výběrové vyznamenání, které se uděluje za celoživotní práci pro dobrovolné hasiče. Uděluje ho Výkonný výbor Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Při předání titulu je vyznamenaný zapsán do Pamětní knihy zasloužilých hasičů. Dostane medaili, diplom a klopový odznak. Uděluje se v Přibyslavi. Pana Herota tam zavezl jeho přítel, hasič Slávek Juřica.
Od dubna se naplno rozbíhá příprava hasičů na soutěže. Letos se do Moravskoslezské ligy přihlásilo družstvo mužů i družstvo žen. Týden před vypuknutím soutěžní sezóny tradičně postavili na školní zahradě máj a druhý den, prvního května „přiletěly na koštěti hasičské čarodějnice“ za zahradu k Veličkům pod Čupkem.
Soutěže tradičně začínají 8. května na okrskové soutěži na Pržně a pokračují až do podzimu. Dopoledne soutěžili, odpoledne početná delegace sboru odjížděla do Turzovky na tradiční oslavu sv. Floriána.
První červencovou sobotu se do Metylovic sjížděla z blízkého i vzdáleného okolí družstva mužů a žen i se svými fanoušky na 44. ročník pohárové soutěže. Je to jedna z nejstarších soutěží v Moravskoslezském regionu. První ročník u Myslivecké chaty byl v roce 1967. Tehdy se tam družstva ještě vešla. Jak léta plynula, počet přihlášených družstev se zvyšoval a hasiči se díky pochopení místních fotbalistů přesunuli na fotbalové hřiště, kde je více prostoru.
Naši muži v této soutěži zvítězili poprvé v roce 1975. Před čtyřmi lety se soutěž rozšířila o družstva v kategorii mužů nad 35 let.
Příprava i samotný průběh je nesmírně náročný. Je to vlastně maturitní zkouška pro všechny členy ať už je jejich práce vidět nebo zůstává jakoby skryta. Ale jakékoliv selhání by vidět bylo. Naši tuto „maturitu“ složí vždy na výbornou. Pracují s velikým nasazením a nesmírnou obětavostí. O soutěžící je po všech stránkách dobře postaráno.
Letos závodilo 55 družstev. Atmosféra byla jako vždy výborná, počasí se vydařilo. Novinkou byly trubky vuvuzely, které závody provázely. Domácím družstvům se v pohárové soutěži příliš nedařilo. Nejlepší výkon předvedli muži z družstva C, obsadili 10. místo. Na druhé straně všechny místní potěšilo, že tato soutěž byla v anketě hodnocena jako druhá nejlepší soutěž Moravskoslezské lity.
Na konci téhož měsíce odjela početná skupina hasičů na oslavu 120 let založení sboru v Turzovce. Druhého dne se tam účastnila 38. ročníku mezinárodní soutěže hasičských družstev o Pobeskydský pohár. V polovině srpna vrcholí příprava Soutěže netradičních družstev. O ní podobně jako o hasičském bále se píše v kapitole Kultura.
Družstva mužů se letos zúčastnila 32 soutěží a třikrát vyhrála. U žen to bylo 26 soutěží a rovněž tři vítězství. Nejúspěšnějším hasičským celkem je družstvo veteránů (nad 35 let), kteří v osmi soutěžích šestkrát zvítězili.
Mladší a starší žáci soutěžili v Plamenu. Těm mladším to zřejmě nestačilo, a tak se objevili ještě na čtyřech závodech. Celkově se do soutěží zapojilo ve všech kategoriích padesát metylovských hasičů ve věkovém rozmezí 51 let.
Je třeba připomenout i hasiče Rudu Mališe. Absolvoval několik individuálních soutěží TFA = nejtvrdší hasič přežije. Soutěžící simulují práci při skutečných zásazích. Ve Stonavě vyhrál, v celkovém hodnocení soutěže skončil šestý.
8. září uspořádal SDH pro žáky naší školy Hasičské dopoledne. Nebyla to jen přednáška o historii sboru. Seznámili se s hasičskou technikou, která byla jistě především pro kluky velikým magnetem. Děti si mohly vyzkoušet různé uzly a hlavně – stříkat na terč. Neznám dítě, které by si rádo nehrálo s vodou. Třeba se některé z nich zachytí drápkem a rozšíří řady mladých hasičů.
Dvě mladé členky Krista Ryšková a Bára Šigurová prošly školením v Malenovicích, aby mohly zastávat funkci vedoucích mládeže a v případě potřeby tak zastoupit stávající velice schopné vedoucí – Zuzku Bílkovou a Denisu, nyní již Izvorskou.
Několik členů dělalo regulovčíky při průjezdu cyklistického závodu i při Cestě do Betléma. Jiní drželi čestnou stráž o velikonocích u Božího hrobu v místním kostele. Při otevření muzea Kožane město připravili pro návštěvníky výborný guláš.
Místní hasiči jsou jedna veliká rodina. Společně slaví narozeniny, loučí se se svobodou, oslavují narozeniny dítěte, společně grilují, mnozí spolu jezdí na dovolenou. S rodinami se účastní tradičního vánočního výšlapu na Solárku a samozřejmě nemohli chybět ani při výplazu na Monte Čupelo.

SENIOŘI

4. ledna se v místní sokolovně konala výroční schůze, které se zúčastnilo 48 seniorů. Paní Herotová zhodnotila pestrou činnost v uplynulém roce. Pan starosta, Ing. Lukáš Halata, ve svém vystoupení zdůraznil dobrou spolupráci seniorů s obecním úřadem. Všechny seniory příjemně naladilo vystoupení pěveckého sboru Radost z Frýdku-Místku. Téměř každý senior si odnášel z bohaté tomboly nějakou maličkost. Chutné občerstvení bylo příjemnou tečkou za společně stráveným dopolednem.
Původní termín výletu na Opavsko kvůli povodním o týden odložili. Náhradní termín vybrali dobře, slunce je provázelo celý den. Zámek Kravaře stojí v rozlehlém parku se stoletými stromy. Uvnitř je čekala expozice „Jak bydleli páni z Eichendorfu v 18. století“. Po první světové válce sloužily tamní prostory hospodářské a hospodyňské škole. Od roku 1971 je zámek otevřen. Slouží zároveň jako muzeum a kulturní centrum. V Kravařích má vyhlášenou cukrárnu paní Jeřábková. V úterý a ve čtvrtek prodává prajzké koláče. Senioři ochutnali a shledali, že jsou výborné. Krátké zastavení v Opavě někteří využili k prohlídce muzea, jíní nabírali síly u oběda. Arboretum ještě neslo stopy po povodních, ale nádherně rozkvetlé rododendrony všechny účastníky zájezdu uchvátily.
Ráno to ještě nevypadalo dobře, dopoledne navíc sprchlo. Ale odpoledne červencové sluníčko všechny stopy po dešti zahladilo a přilákalo 37 seniorů, kteří přinesli na fotbalové hřiště dohromady 151 vajec. Ale nepřišli jen kvůli vaječině, ale kvůli příležitosti být spolu, popovídat si a zazpívat staré lidové písničky.
Tentokrát jim počasí nepřálo. Přesto se sedmnáct odhodlaných seniorů nenechalo odradit. Linkovým autobusem odjeli do Frýdlantu, přestoupili na motorový vlak, a vystoupili v Ostravici zastávka. Pěšky došli k rozlehlé zahradě, která obklopuje Bezručův srub. Tam na ně čekal pan Šerk, který Petra Bezruče osobně znal, a proto ho mohl přiblížit nejen jako básníka, ale především jako člověka. Se zájmem si prohlédli dobové fotografie a přečetli méně známé básně. Nezapomenutelným zážitkem byl poslech záznamu básníkova hlasu z magnetofonového pásku.
Protože se seniorky rády vidí, setkaly se letos i o prázdninách. Oslavily společně kulatá výročí. Je jim prostě spolu dobře. Ale nebaví se jen pohodlně usazené v židlích. Ty, které se na to cítily, odjely společně autobusem do Kozlovic a pak vláčkem Podhoráčkem na Hukvaldy. Prošly se v oboře, pohladily lišku Bystroušku. Nakonec si všechny společně odpočinuly v cukrárně. Unavené, ale v dobré náladě se společně vrátily domů.
18. listopadu přišla mezi seniory do kinosálu paní Bc. Marie Vysloužilová z Poradenského centra Charity ve Frýdlantě n. O. Nejdříve vystoupily mažoretky z místní školy a pak už se ujala slova paní Vysloužilová a objasnila přítomným majetkoprávní vztahy. Hovořila o dědictví, věcných břemenech. Poradila, jak postupovat při zadlužení, které je dnes dosti častým problémem. Ochotně odpověděla na všechny dotazy. Škoda, že přišlo jen málo lidí.
Setkání 2. prosince se na první pohled lišilo od ostatních. Místnost byla vyzdobená, na stole připravené chlebíčky a cukroví. Pod stromečkem byl nachystaný košík, do kterého příchozí pokládali malé balíčky, až se zcela naplnil. Mnohé dárky byly velice vtipné, o smích nebyla nouze. Strávili spolu příjemné odpoledne a podvečer, s chutí si společně zazpívali známé koledy.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ KOŇSKÉ NEBE

Již při otevření muzea oznámil pan Milan Hajdušek, že v obci bude založeno občanské sdružení Koňské nebe. Vyzval přítomné, kteří mají zájem rozvíjet a podporovat činnost muzea, aby se přihlásili.
V pátek 22.9. se v klubovně sokolovny sešlo několik lidí, kteří o občanské sdružení projevili zájem. Přítomen byl i starosta obce, který vznik sdružení přivítal a přislíbil podporu obce.
Po přečtení stanov přihlášku podepsali: Milan Hajdušek, Aleš Bílek, Jiří Liberda, Vít Mališ, Renata Spustová, Věnomír Merta, Jiří Čupa, Vavřín Michalec, Lukáš Halata, Kamila Hajdušková, Antnonín Hajdušek a pisatelka. Předsedou sdružení byl zvolen Aleš Bílek, místopředsedou Milan Hajdušek, hospodářem Jiří Liberda. Předsedou kontrolní komise je Věnomír Merta, dalšími členy výkonné rady Renata Spustová a Jiří Čupa.
Na sobotu 11. prosince večer připravilo občanské sdružení besedu s panem Magistrem Václavem Michaličkou. Pořadatele příjemně překvapilo, že většina sedadel byla obsazena. Díky promítaným starým filmům o tradiční rukodělné práci v Beskydech jsme si my starší připomenuli, jak se kdysi v lesích ručně kácely stromy a pak se pomocí koní stahovalo dřevo z lesa do vesnice nebo na pilu. Pozorovali jsme domácí výrobu šindele, košů a proutěných metel, obdivovali práci domácích tkalců. Metly i koše se před sto lety dělaly podomácku i u nás. My starší jsme se vrátili ve vzpomínkách do svého mládí. Naši vnuci zase poznali, kolik síly a fotele museli vynaložit předkové, aby se uživili. Po promítání odpověděl pan Michalička na dotazy diváků. Mnozí si koupili knihu Daniela Drápaly a Václava Michaličky, která dokumentuje slovem i obrazem zaniklou rukodělnou výrobu v Beskydech. Jedna kapitola je věnovaná vydělávání kůží a výrobě bičů. Na jedné fotografii „mjozdři“ kůži pan Josef Kořený, na druhé šlape pan Valentin Šigut č. p. 31 kůže ve džberu. Také knížka pro děti „Jak šel Janek do světa učit se řemesla“, kterou napsal pan Václav Michalička, šla na odbyt.
Na poslední předvánoční odpoledne připravilo občanské sdružení vernisáž výstavy fotografií a vyřezávaných modelů „Dřevěné kostely v Beskydech a na Valašsku“. Organizátory potěšila účast i zájem lidí. Výstavní síň se zcela zaplnila. Na vernisáž přišli autor námětu pan magistr Jaromír Polášek a výrobce modelů pan Jiří Bližňák se svou ženou. Oba dva poutavě vyprávěli o dřevěných kostelích, které se staly jejich celoživotním osudem. Vyprávění zaujalo všechny přítomné, o čemž svědčí živá debata, která se později rozvinula. Lidé odcházeli s dobrým pocitem, že něco pěkného viděli a zajímavého slyšeli.
Poslední akcí občanského sdružení v tomto roce byl vánoční koncert 30.12. v místním kostele, který se uskutečnil ve čtvrtek v 17 hodin ve spolupráci s místním knězem a obecním úřadem. V prostorách kostela zazněly v podání Smíšeného pěveckého sboru Lašan z Brušperku vánoční zpěvy a koledy. Lavice se zcela zaplnily, atmosféra byla dobrá. Posluchači však při příchodu marně hledali pokladničku, do níž chtěli vložit dobrovolný příspěvek. To organizátoři opomenuli.

ZAJÍMAVOSTI

NARODILA SE PŘED STO LETY
Milá, usměvavá, drobná stařenka. Sto let bych jí opravdu nehádala. Vzácné výročí oslavila paní Anna Mertová 26.7. v restauraci U Fucimana ve Frýdlantě n. O. v kruhu svých dětí a jejich rodin. Poseděla s nimi celých šest hodin. Jistě nerozuměla, o čem se u stolu hovoří. V ruchu hovoru několika desítek lidí se i mnohem mladší ztrácejí. Ale v žádném případě se nenudila. Vždy si měla s kým povídat. Děti i vnoučata se postupně střídaly u její židle, aby si se svou maminkou, babičkou a prababičkou popovídali.
O dva dny později, 28. července v 17 hodin děkovala jubilantka se všemi dětmi při mši v místním kostele za dar svého života. Bylo to slavnostní a zároveň prosté. Paní Mertovou přivezly děti na křesle, na kterém vzpřímeně a soustředěně sledovala celý průběh mše. Otec Petr, kněz z Frýdlantu, navodil přátelskou atmosféru a přesto jednou upadl do rozpaků. Na otázku, kdo o maminu pečuje, se z lavic ozvalo: „My všichni!“ A on přivezl jedinou kytici pro toho, kdo se o maminku stará. Podal paní Mertové Eucharistii a ona se zřetelně a nahlas modlila Otče náš, Zdrávas Královno i vlastní modlitbu, kterou se doma denně modlí.
Nikomu nezasvěcenému by nenapadlo, jak těžký život má paní Mertová za sebou. Narodila se ještě v Rakousko-Uhersku na území dnešního Polska v roce 1910. Maminka procházela z Kozlovic, ale vdala se do městečka nebo vesnice na území Haliče. Pravděpodobně žila s manželem a dětmi v dnešním Bialsku-Bialem. Tatínek pracoval jako železničář. Rodina měla pravděpodobně šest nebo sedm dětí, když otec zemřel. Paní Mertová byla tehdy velmi malá a tu dobu si nepamatuje. Podle svědectví nejstarší sestry Anděly tatínek maminku bil. Po smrti manžela se maminka i s dětmi vrátila z Polska do Kozlovic. Šli pěšky, nejmladší miminko nesla na rukou. Neměla nic, ani důchod po manželovi.
Zpočátku bydleli u matčiny sestry, jedli jen jednou denně. Později střídali podnájmy. Živili se všelijak. Maminka posluhovala, pracovala u sedláků. Děti sbíraly borůvky a chodily s nimi pěšky do Příbora na trh. Přesto, že se stěhovali z místa na místo, dokázala maminka i v těchto podmínkách udržovat bílé povlečení a vydrhnutou podlahu.
Již jako dítě musela paní Mertová do služby. Nejdříve nastoupila v Bystřici p. Hostýnem v rodině stavitele Bednaříka. Chodila s jejich dětmi do školy, ale před odchodem musela zamést a vytřít. I po návratu ji čekala práce. Byla tam zřejmě za byt a stravu. Sloužila vlastně jako služka, ale chovali se k ní pěkně. Protože se chtěla naučit vařit a péct, našla si později službu u pekaře. Nebyl hodný, obtěžoval ji a maminka si ji vzala k sobě domů. Tehdy jela poprvé vlakem. Nakonec se octili i v Metylovicicích, bydleli v podnájmu u Pavla Židka v Pasekách.
Jak se seznámila s manželem, si již nepamatuje. Měl podobný osud. Pocházel z devíti dětí, bydleli v dřevěnici v Ondřejníku. Shořela, když byli všichni na poli. Děti pak musely do služby k sedlákům, pan Merta spával v chlévě. Teprve po letech se rodině podařilo postavit malý domek č. 222. Dnes v něm bydlí pan Mojmír Bílek, jeho manželka je neteří zmíněného pana Merty.
Za svého manžela se provdala mladá v roce 1928. Manžel byl velice šikovný, pracoval na pile Mališ na Pržně. Dělal údržbu celé pily. Zaměstnavatel poskytl rodině bezplatné ubytování až do roku 1938, kdy se jim podařilo postavit v Ondřejníku rodinný domek. Pan Merta chodil v Ondřejníku do práce v zimě v hlubokém sněhu, žádné rozhrnování traktory nebylo. Měli krávu a hospodářství, o to se zase starala paní Mertová. Nebyl to lehký život.
Když začalo znárodňování, postavil se pan Merta za rodinu Mališových. Svědčil, že jsou to dobří lidé. Mališi jim to nezapomněli. Celá léta přicházeli přát panu Mertovi i jeho ženě k narozeninám a jmeninám. Když si šla v devadesátých letech dcera manželů Mertových, paní Emilka, koupit na pilu na Pržně nějaké trámky, Mališův syn jí řekl: „Jeden dostanete zdarma za tatínka a jeden za maminku“. Když pilu na Pržně znárodnili, chodil pan Merta pracovat do Frýdlantu n. O. vedle parku.
V manželství byla spokojená. S úsměvem říká: „Na to jídlo bylo vždycky, a to bylo hlavní“. Po krušném životě, který prožila v dětství a mládí, byla za spořádané manželství vděčná. V Ondřejníku žili izolovaně, nikam nechodili. Na společenský život nebyly ani peníze. Ale mezi rodinami, které v Ondřejníku žily a byly navíc spřízněné (měli tam domky nebo chaty sourozenci z obou stran), byly živé vztahy. Chodívali navzájem na besedu a tak jí lidé z Metylovic, které vlastně ani nezná, nechyběli. Manžel hrál jako samouk na klarinet a tak bývalo doma i veselo. Nepamatuje si ale, že by hrával v nějaké kapele.
Vychovali pět dětí, dva chlapce a tři děvčata. Nejstarší dcera paní Mertové stojí na prahu osmdesátky, nejmladší má přes šedesát let. V dospělosti se rozletěly po světě, ale později si všechny postupně postavily na Žukově, poblíž rodné chalupy chaty. A tak je teď zase celá rodina pohromadě.

NEBYLA TO RECESE
Když Honza Izvorský a Denisa Bílková začali spolu hovořit o svatbě, byli zajedno v názoru, že nechtějí klasickou svatbu. Považovali ji za rutinní záležitost a té se chtěli vyhnout. Oba fandí hokeji a nejdříve je napadlo, že se nechají oddat v přestávce mezi třetinami. Zvažovali pro a proti a zatím je předběhla jiná dvojice. Nechtěli se opakovat. Pozvolna se vynořil nápad uzavřít sňatek při Soutěži netradičních družstev. Dlouhá léta jsou zapálenými hasiči, navíc všichni přátelé ze Sboru dobrovolných hasičů by byli při tom.
Svatba měla být pro všechny překvapením a tak museli udržet přípravy v tajnosti. Ač je to téměř neuvěřitelné, podařilo se. Samozřejmě, několika málo lidem to říci museli, ale všichni dokázali držet jazyk za zuby do poslední chvíle. Především navštívili matrikářku, aby zjistili, zda je něco takového možné. Paní Vargová, která žije v Metylovicích, souhlasila a zároveň jim poradila, co všechno je třeba udělat. Nejdříve si museli zajistit souhlas manželů Kahánkových, na jejichž louce souhlas probíhá, zda jsou srozuměni s úředním aktem. Odnášeli si souhlas i slib mlčení. Dalším z řady byl starosta obce. Slíbil, že je sezdá i že zachová svěřené tajemství. Také svědci mlčeli jako hrob. Ale vyvstal další problém. Nevěsta, která už nemá tatínka, si přála, aby ji k oddávajícímu vedl bratr. Ale ten měl právě v tu sobotu odjet na dovolenou a neviděl důvod, proč by měl kvůli hasičské soutěži něco na svých plánech měnit. Museli s pravdou ven. Slíbil mlčení i účast. Jen doporučil, aby to ještě řekl mamince nevěsty. Nemusela by překvapení zvládnout. Dověděla se to dva dny před svatbou. A tak už osm lidí střežilo jejich tajemství. Slouží jim ke cti, že opravdu nikomu nic neřekli.
Největší zatěžkávací zkoušku mlčenlivosti museli podstoupit snoubenci, když čtrnáct dnů před svatbou odjeli s přáteli na společnou dovolenou do Řecka. Ne, že by je „svrběl“ jazyk. Spíše se obávali, aby se jen tak mimochodem neprokecli. Zvládli to. Vrátili se ve čtvrtek před svatbou. Zůstal poslední problém a ten nemohli ovlivnit – počasí. Kdyby lilo, byla by soutěž odvolaná. V pátek s nic netušícími kamarády připravovali louku na soutěž a Denisa trénovala na sobotní závody. Nikoho nenapadlo, že je to kamufláž, že příští den už nemůže závodit v družstvu Bílků, protože změní příjmení.
V sobotu ráno jemně pršelo. Dopoledne jeli s ostatními hasiči na soutěž do Staré Vsi. V poledne už bylo jasné, že odpoledne bude slunečné. Hasiči jásali veřejně „soutěž bude“, Denisa s Honzou skrytě „svatba bude“.
Blížila se třetí hodina odpoledne. Honza pobíhal po louce v bermudách a tričku s reklamou na pivo. Matrikářka už seděla v obecenstvu a trochu se zděsila – myslela, že je to oděv k svatbě. Denisa dorazila na soutěž v bílé sukni a hezké halence. Od kamarádek si vyslechla, co blbne, jak v tom bude závodit. Těsně před začátkem se Honza rychle převlékl do oblečení, které barevně ladilo s oblečením Denisy, a začal moderovat. Přivítal přítomné a vyzval je, aby všichni vytvořili špalír. Mlžil, že neví, o co jde, a běží se na špalír podívat. Svědek Ruda Mališ přisunul do čela špalíru předem přichystaný stůl s bílým ubrusem a pustil pochod, který si snoubenci, ctitelé Járy Cimrmana, vybrali. Nad loukou se rozezněl hlas Zdeňka Svěráka „Pojď, Járo, do chomoutu“. Nevěsta bleskurychle vytáhla z igelitky kytici, kterou zajistila svědkyně, zavěsila se do bratra a kráčela špalírem k Honzovi.
Protože v minulém roce závodilo v „Netradičce“ družstvo svatebčanů, lidé se zpočátku domnívali, že jde o recesi. Ale po slovech matrikářky a starosty si začali uvědomovat, že Denisa a Honza uprostřed svých kamarádů a nejbližší rodiny právě uzavřeli manželství.
Nejdříve to pochopila Anička Bílková, roz. Šigutová a vykřikla: „co bude s družstvem Bílku?“, ale to už zněly písně Jarka Nohavici a všichni novomanželům blahopřáli. Nakonec je kamarádi hodili do kádě s vodou. Když se převlékli, Honza pokračoval v moderování. Soutěž netradičních družstev, která začala netradičně, mohla pokračovat. Ani družstvo Bílků nepřišlo zkrátka. Denisu nahradila sestra. Možná, že Honza s Denisou založili novou tradici. Ale případní následovníci už nikdy nebudou první.

AMBROŽ BÍLEK
Když jsem v zimě třídila archiv, všimla jsem si v dopise sestry Edigny Bílkové věty, kterou jsem dříve přešla bez povšimnutí. Psala, že se v Praze sešla s generály, kteří znali Ambrože Bílka. Uvědomila jsem si, že můžu ještě něco zachytit z Ambrožova života, ale že také s každým dalším dnem můžu něco nenávratně prošvihnout.
Daniel Baránek, který pracuje pro občanské sdružení Post bellum mi dal telefonní číslo armádního generála Tomáš Sedláčka, který by mohl o Ambrožovi něco vědět. První telefonický rozhovor s panem generálem znamenal pro mne šok. Ozval se svěží, rázný hlas, který jsem přisoudila synovi nebo vnukovi. Ale byl to dvaadevadesátiletý (ročník 1918) pan generál osobně. Počítala jsem s tím, že budu muset do Prahy. Když pan generál zjistil, kde Metylovice leží, usoudil, že by to byla ztráta času. Byl Ambrožům spolužák, ale ne kamarád. Setkali se v Anglii. Nabídl, ať mu napíšu otázky, na které písemně odpoví. Pan generál je slepý, odpověď psala dle diktátu jeho přítelkyně.
Mezitím proběhl v televizi pořad „Oni to nevzdali“. Vystoupil v něm pan generál Sedláček a ve své řeči zmínil i spolužáka Ambrože Bílka. Všimli si toho i televizní diváci z Metylovic. Byl mezi nimi Ambrožův prasynovec Michal Bílek.
Odpověď na otázky jsem od pana generála dostala 11.6. Z něho uvádím: „S Ambrožem Bílkem jsem se seznámil ve vojenské akademii v roce 1937-38. Byli jsme ve stejné učebně D5, kde nás bylo celkem asi 40, ale nějak blíže jsem se s ním během toho roku nestýkal. Vím, že byl jedním z prvních, který utekl do Polska po rozpadu armády. Dostal se tak do Francie do cizinecké legie, s podmínkou na pět let, protože nebyla ještě válka. Po vypuknutí války byl uvolněn a převelen do Anglie k 1. dělostřeleckému pluku, 3. oddíl v městečku Portel. Dělostřelci nebyli nasazeni na frontě, protože nebyl ukončen výcvik. V Anglii jsem se s ním setkal v Chomeley, kde se brigáda soustřeďovala po ústupu z Francie. Byli jsme oba nezařazení důstojníci, ale já jsem byl zařazen v dělostřeleckém oddílu a Ambrož u VKPUV, takže se naše cesty rozdělily. Zda žádal do britské armády nevím, vím, že byl odeslán koncem roku 1943 k naší jednotce v Rusku, kde byl zařazen k tankové brigádě jako velitel praporu. V Rusku jsem se s ním nikdy nesetkal. Podle mne veškeré verze ohledně jeho zranění jsou vymyšlené. Nejpravděpodobnější je, že byl zasažen střepinou při dělostřeleckém přepadu a zemřel na následky zranění v nemocnici v Rzeszowě, tolik jsem se aspoň dověděl. Považuji za nesmysl, že by Ambrož podlehl komunistické propagandě, už proto, že byl členem Orla, jak píšete. Ambrož má bustu na Dukelském pohřebišti. Požádal jsem pana Vaňourka, který je velkým znalcem tankové brigády na východě, aby se podíval do archivu a pokud tam nalezne nějaké podrobnosti o Ambrožovi, aby vám je poslal na váš email. S pozdravem Tomáš Sedláček.“
Pan poručík Vaňourek ohlásil svůj příjezd na neděli 20.6. na 14 hodin. Protože vznikly problémy se zapůjčením věcí, které se po válce vrátily do Metylovic, měla jsem k dispozici pouze několik fotografií a písemnosti z archivu mého tatínka. Pan Poručík nebyl zklamaný, neboť mezi nimi byla Ambrožova fotografie v uniformě československého důstojníka, kterou neznal. Vše si pečlivě ofotil a pak do 17 hodin vyprávěl mnoho zajímavého o historii naší armády. Pan poručík je zřejmě pravou rukou armádního generála Sedláčka. Shromažďuje fakta z vojenských archivů a snaží se zachránit před zničením památky po důstojnících 2. odboje a lidech 3. odboje.
Podle slova pana poručíka je armádní generál Sedláček stále velmi činorodý. Záleží mu na tom, aby bylo Ambrožovo jméno vytesáno na pamětní desce na vojenské škole ve Vyškově a jmenovitě uveden v Hranicích, kde studoval a byl vyřazen a ve Frenštátě, kde sloužil do rozpuštění armády.
Postupně se mi podařilo shromáždit většinu věcí z Ambrožovy pozůstalosti – vojenský kufr, uniformu, alba, deníčky, dopisy. Pan poručík přijel podruhé v sobotu 14. srpna odpoledne. Vypůjčil si alba, některé fotografie byly z jeho hlediska zajímavé. Setkání se účastnili pan František Michalec (jeho babička byla sestrou matky Ambrože) a pan Vladimír Bílek, syn Ambrožova bratra Benedikta.
Potřetí přijel pan poručík v pondělí 28.9. odpoledne. Vrátil alba a vypůjčil si další věci. Litoval, že nejsou k dispozici všechny zápisníky, především z Ruska. Přítomni byli pan František Michalec, synovec Vladimír Bílek s manželkou Aničkou a Pavel Halata, syn Ambrožovy neteře Evy. Pan Michalec je přesvědčen, že pro zápisník z východní fronty si přišli asi dva roky po válce k Ambrožově matce nějací důstojníci a odnesli ho.
Poručík nám sdělil, že usilují o Ambrožovo povýšení in memoriam. Nastalo překvapení na obou stranách. Pan poručík byl udiven, že na škole visí pamětní deska majora Ambrože Bílka. V žádném armádním rozkaze nenalezl zmínku, že by byl Ambrož in memoriam povýšen. My z Metylovic jsme zase nemohli uvěřit, že Ambrož majorem není. Není pravděpodobné, že by si to pan profesor Josef Luňáček, podle jehož návrhu se deska odlévala, vymyslel. Metylovští patrioti by mne asi upálili, pokud by zjistili, že následkem mých aktivit přišel Ambrož o hodnost. Pan poručík v tom nevidí problém. Zařídí Ambrožovo dodatečné povýšení a Ambrožovi příbuzní budou o tom písemně vyrozuměni.
V květnu přišel starostovi dopis od Sdružení pro výstavbu památníku československým vojákům ve Skotsku. Památník – válečný hrob bude připomínat několik stovek českých a slovenských vojáků, kteří tam prošli tvrdým výcvikem poblíž malého přístavu Arisaig. Byl odhalen 11. listopadu 2009. Nyní chce Sdružení usadit 71 kamenů. Na nich budou vytesána jména těch, kteří ve válce padli. Mezi nimi bude i jméno Ambrože Bílka, který tímto výcvikem prošel před odjezdem do SSSR. Obec Metylovice Sdružení nepřispěla. Zastupitelstvo se domnívá, že stačí, když je na místní škole Ambrožova pamětní deska.

DALŠÍ VERZE O BOMBARDÉRU, KTERÝ SPADL 29.8.1944 V JEDLIČÍ
Pan Ing. Petr Váňa mi přinesl brožuru Poslední let amerického bombardéru č. 118 dne 29. srpna 1944 nad obcemi Čeladná, Nová Ves, Malenovice, Baška, Hodoňovice, Palkovice, Metylovice a Lhotka, kterou napsal pan Stanislav Tofel z Čeladné. Před časem mne pan Tofel navštívil. Špatně jsem ho asi pochopila. Domnívala jsem se, že publikace se bude věnovat hlavně čeladenským občanům, kteří zahynuli ve 2. světové válce a jen okrajově se bude týkat bombardéru č. 118. Zmínil, že přijde přečíst v naší kronice vzpomínky pamětníků na tuto událost, ale už nepřišel.
Kontaktoval se zřejmě s kronikářem Šupinou z Palkovic a Ing. Váňou z Frýdlantu. Pomocí sponzorů se podařilo brožuru vydat. Obsahuje mnoho fotografií a vzpomínek pamětníků z Palkovic, Čeladné, Hodoňovic, Bašky. Je zde také několik vět z dopisu pilota Garlanda, který přišel do Metylovic začátkem srpna 1999.
Překvapila mne zmínka na str. 32, že pilot, poručík Garland dosedl s padákem na Kamenci v Hodoňovicích. Tu už je zřejmě poslední verze příběhu, který se odehrál nad naší obcí před 66 lety.
První pilot Garland a druhý pilot Zupan navštívili v roce 1994 místo, kde před padesáti lety havarovalo jejich letadlo. Podle uvedené brožury uvádím jejich krátký životopis.
Leo A. Zupan se narodil v červenci 1918. Dosud žije ve městě Ashland, stát Oregon. V době, kdy vstoupil do amerického letectva, pracoval v obchodním domě v Ashlandu. Má za sebou dvě desítky vojenských misí a po sestřelení v roce 1944 byl zajat a konce války se dočkal v zajateckém táboře Stalag Luft I. (Barth, na baltském pobřeží). Po válce pracoval od roku 1962 jako úspěšný podnikatel s realitami.
William T. Garland se narodil 28. června 1916 v Seattlu a vyrůstal ve Vancouveru. V roce 1938 se přestěhoval do Phoenixu. Za II. světové války se zúčastnil jako pilot 29 misí a se svým letadlem byl sestřelen nad naším územím. Rok strávil v německém zajateckém táboře Stalag Luft I. Po návratu do vlasti se oženil s Georgianou Isham z Phoenixu a společně vychovali tři děti – Garyho, Susan a Dana. V Phoenixu byl dlouhá léta místostarostou a také působil jako předseda společnosti Garland Steel. V roce 1970 podnikání ukončil. Po odchodu do důchodu se s manželkou přestěhovali do Sedony, kde se zabýval indiánskou etnografií, zvláště indiánskou bižuterií. V roce 2008 umírá manželka Georgiana a 25. června 2008 zemřel na zápal plic William Garland.

VÝPLAZ NA MONTE ČUPELO – II. ročník
Konal se ve vší parádě. Počasí bylo sice větrné, ale cesta na Čupek byla díky prohrnutí traktorem schůdná. Překvapila mne veliká účast. Když jsem před jedenáctou přicházela k zastávce Čihadlo, vynořil se ze zatáčky průvod lidí pestrého věkového složení s obecní vlajkou a dvěma hasičskými standartami. Senioři, děti, mládež, zástupci střední generace zaplnili cestu vedoucí na Čupek. Když jsme vystoupali k vodárně, promísily se naše řady s Čenda spolkem, který přicházel z hodoňovické strany. Nesli vlajku spolku, mnozí byli v netradičních oděvech. Jeden z nich, v klobouku ověšeném různými cingrlátky, měl dokonce na zádech přivázanou kuchyňskou židli. Nevím, zda si chtěl na ni nahoře sednout, nebo to byl výraz nějakého trestu. Na Čupek přišli i lidé z prženské strany. Prostranství před bývalým rekreačním střediskem se zcela zaplnilo nejen lidmi, ale i koňmi a psy různých velikostí a ras. Lidé se bavili, nabízeli k zahřátí vlastní zdroje z různých plaskaček nebo něco k zakousnutí. Nad tím hemžením se nesl hlas Vavřína Michalce, který akci moderoval.
Čekání na příchod krále Viluše vyplnil zpěv ženy do amplionu. Doufám, že mezi přítomnými nebylo mnoho muzikálních lidí. Asi by tuto situaci neunesli. Těsně před polednem dorazil na vrchol lašský král a okamžitě zmizel v chumlu svých nejvěrnějších poddaných. Jen jsem zahlédla, jak mu jedna žena na kolenou holduje. Nebylo slyšet ani proslov. Organizátoři podcenili akustickou stránku celé akce. V podstatě nebylo rozumět. Působilo to na mne jako jeden velký chaos.
Nejpěknější na celé akci se mi zdál právě ten výstup nahoru. Protože bylo větrno a nahoře to bylo obzvláště cítit, začali jsme se rozcházet. Někteří pěšky, jiní na saních, další na koních. Teprve z Mikroregionu jsem se dověděla, že účastníci dostávali účastnické listy, které podepisoval lašský král a Dajana Zápalková. Přečetla jsem si, že král Viluš nás ujistil, že se nemusíme bát ekonomické krize, neboť Laši jsou už na stopě ukrytému pokladu zbojníka Ondráše.

ŽIJÍ MEZI NÁMI

Václav Židek se narodil 18.9.1944 v Metylovicích. Maminka Bernardina Mertová se narodila v Metylovicích. Tatínek Ludvík se přistěhoval ze Lhotky. Pracoval v Armaturce, což byla slévárna ve Frýdlantě, kde se vyráběly předměty z litiny. Ve volném čase opravoval sousedům šicí stroje, hodinky i hodiny. Byl mistr na slovo vzatý. Za působení p. Václva Ingra si vzal na starost i věžní hodiny. Syn Václav byl tak od dětství obklopen hodinovými stroji, rád pozoroval tatínka při práci a chytal první rozumy.
Dobře si pamatuje, jak tatínek začínal. U hodin na věži se rozbilo staré kolo a bylo třeba nové. Tehdejší předseda MNV Robert Židek se zasadil, aby obec kolo zaplatila. To staré je do dnešních dnů uloženo ve věži. Ještě před šedesáti lety bylo třeba hodiny každodenně natahovat. Nikdo už nespočítá „kolik vysokých hor“ zdolal jeho tatínek, když každý večer musel vyšlapat desítky schodů k hodinovému stroji. Těžká práce ve slévárně, odpoledne práce na poli, večer výstup do věže. Někdy pana Židka zastoupila manželka. Když Václav trochu povyrostl, vystřídal oba rodiče a zajišťoval denní natahování on. Na schodech nebylo elektrické osvětlení, svítil si baterkou.
Na vojnu odešel do Jemnice v okrese Třebíč. Rodiče už byli starší, a tak ho v té době zastoupil další obětavý člověk z vesnice, pan Bohuslav Halata. Když se vrátil z prezenční služby, začali se pan Petr Fojtík č. p. 19 a pan Ladislav Čupa č. p. 31 zabývat myšlenkou předělat věžní hodiny tak, aby bily jednotlivé čtvrti. A také se jim to podařilo. Vše potřebné si udělali v „kuzni“ Albína Fojtíka č. p. 17. Pochopitelně, Vašek při tom nemohl chybět.
Neuplynulo mnoho času a přišel další nápad – předělat vyzvánění na elektrický pohon. Náročného úkolu se ujal pan František Michalec starší. Pro Vaška to znamenalo rozebrat na věži hodinový stroj a vše odnést k Michalcům na Pajurkovice. V jejich dílničce vše potřebné vysoustružili, složili, vyzkoušeli, opět rozebrali, vynesli na věž a opět složili. Neuvěřitelná mravenčí práce doslova na koleně. Jací to museli být zapálení fandové. Profesí byli zcela jinde, chodili do práce, odpoledne mnohý z nich pracoval ještě na poli a přece dokázali takové dílo. Vrozená inteligence, manuelní zručnost, nesmírná pracovitost, houževnatost a nadšení pro věc dokázaly neuvěřitelné věci. Odpadl denní namáhavý výstup na věž. Stačilo vystoupat k hodinám jednou za půl roku. Ale práce Václavovi neubylo, spíše naopak.
Zprávy o jeho schopnostech a pracovním nasazení se šířily po celém okolí a pro něho to znamenalo další práci, kterou ovšem niky neodmítl. Do kaple na Myslíku přivezli z Mořkova použité věžní hodiny. Potřebovali odborníka, který by je uvedl do chodu. Křesnička, žijící na Myslíku, si vzpomněla na kmotřence a Vašek přijel. Ke spokojenosti všech myslikovských farníků hodiny složil a uvedl do chodu. Když se začalo v kostelích zavádět elektrické zvonění, opět přišla Vaškova ochota, pracovité ruce i um k uplatnění. Zavedl elektrické zvonění nejen na Myslíku, ale i v Kozlovicích, ve Lhotce, na Čeladné, ve Frýdlantě, ve Starém Městě, v poutním kostele ve Frýdku, v Hladkých Životicích, v Pustějově a v Kujavách. Pravidelně ho dvakrát ročně volají do Lhotky, neboť při změně času si neumějí hodiny sami nařídit.
V Rychalticích dělal elektrické zvonění někdo jiný. Ovšem, po každé bouřce se porouchalo. Nakonec zavolali pana Václava Židka, který vše předělal a od té doby zvonění funguje. Do kostela ve Velké Bystřici u Olomouce dodal pro jejich zvonění dokumentaci. V Kunčicích p. O. dělal elektrifikaci pro pět zvonů, z nichž jeden pocházel z Metylovic. Dostal se tam, když byly u nás za p. Šrabala pořízeny zvony nové. Jeden z těch původních přišel právě do Kunčic p. O. Nesmím zapomenout ani na kapli na Pstruží. Protože právě tam se stala dnes už úsměvná historka. Ve své době to však až tak veselé nebylo.
Na Pstruží je pomník obětem II. světové války postaven vedle kaple. V jednom roce se začátek vzpomínkové slavnosti kryl s dobou, na kterou bylo nastaveno zvonění. A tak do projevu řečníka se rozezněly zvony, nebylo rozumět ani slovo. Komunisty to rozčílilo. Začali běhat sem a tam a nařizovat: „okamžitě zvony zastavit“. To samozřejmě nešlo. A tak museli řečníci počkat, až zvony dozní.
Za působení p. Navrátila se přistoupilo k rekonstrukci celé elektrické sítě v kostele. Bylo to náročné, vše bylo třeba vysekat, neboť se přecházelo od hliníku k mědi. Nejdříve byli přivoláni „mistři“ elektrikáři z nějaké firmy. Dostali zálohu a pak už je nikdy nikdo neviděl. Vše nakonec zůstalo panu Václavu Židkovi, která se jako vždy zhostil svého úkolu na výbornou a navíc všechnu práci dělal zadarmo. Stejně jako jindy, neboť ať už to bylo v kterékoliv farnosti, vždy říkal tamnímu knězi: „to nedělám pro vás. Vždyť vy jste dnes tu a za rok můžete být někdy úplně jinde. Já to dělám pro kostel“.
Na druhé straně nikdy neopomene připomenout zásluhy jiných. Když potřebovali v kostele nové motorky, přihlásil se pan Merta, žijící v Pasekách, který měl vysoké postavení v Radle. Sehnal požadované motory a dodal je zadarmo. Prý musí také pro Metylovice něco udělat. Přitom to byl člověk nevěřící, aspoň podle ustálených představ.
Když v Metylovicích působil p. Kiwak, dostal na starost i farnost ve Starých Hamrech. A tam se pustil do rozsáhlé a náročné opravy velikého kostela. U toho samořezně nemohl Václav Židek chybět. Zrenovoval elektriku, provedl generálku lustrů. Pamatuji si, že i u nás při malování kostela odmontoval lustry, rozebral je na jednotlivá sklíčka, vyčistil a opět složil.
Na dřívější způsob elektrického zvonění nedá Vašek dopustit. Na ten, který se zavedl do kostela letos, se dívá kriticky. A to kvůli transistorům, které jsou velice citlivé. Stačí prý jedna pořádná bouřka a přestanou fungovat.
A ještě jedna příhoda z doby zcela nedávné. Ležel po infarktu na ARU, když mu zazvonil mobil. Paní z fary na Ostravici ho prosila, aby tam přijel, nehrají varhany. Nemohl, ale aspoň poradil. Zeptal se, zda u nich nebyla bouřka a pak doporučil, aby se podívala, zda nejsou vyhozeny pojistky. Po chvíli žena telefonovala znovu a děkovala za radu.
Václav Židek žil s rodiči v malém domku. Když se oženil, vlastníma rukama a s velikým přispěním otce postavil nový dům. Lidem ve vesnici opraví všechny budíky, hodinky, hodiny, rádia a šicí stroje. I ty, kterými se profesionální hodinář už nehodlá zabývat. Několik desetiletí zpívá v kostelním sboru, kam začal chodit ještě jako mladík se svým tatínkem.
O jeho empatii svědčí skutečnost, že věnuje čas bez nároku na odměnu těm, kteří to potřebují. Vím, že pravidelně vozil osmdesátiletou paní Dudovou na různá vyšetření k lékaři, trpělivě čekal, aby ji zase mohl odvézt. Určitě o mnohém nevím, neboť Vašek nepatří k těm, kdo se svými činy vychloubají. Jen mezi řečí opravil elektřinu k varhanám na Pržně, v obřadní síni ve Frýdlantě a v řadě dalších míst.
V devadesátých letech, když jsme ještě patřili do arcidiecéze olomoucké, byl mezi muži z Metylovic, kteří dostali od arcibiskupa Vaňáka ocenění za neúnavnou, obětavou práci pro kostel. V tomto roce mu ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz v září písemně vyjádřil poděkování a uznání za dlouholetou obětavou péči o chod zvonů a věžních hodin v kostele Všech svatých v Metylovicích. Ocenění mu předal p. Wojnar při nedělních bohoslužbách za přítomnosti všech věřících.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

rýže 1 kg 18,20 – 35,10 Kč                     kakao 0,10 kg 18,40 – 24,30 Kč
kroupy 0,5 kg 7,20 – 9,70 Kč                granko 0,5 kg 64,20 Kč
pohanka 0,375 kg 25,60 Kč                  mletý mák 0,2 kg 21,80 Kč
fazole 0,5 kg 17,40 – 17,90 Kč              mák 0,3 kg 16,60 Kč
hrách 0,5 kg 10,40 – 12,80 Kč             kokos 0,2 kg 14,80 Kč
čočka 0,5 kg 13,90 Kč                             mandle 0,10 kg 15,30 Kč
cukr moučka 1 kg 19,20 Kč                    lískové ořechy 0,10 kg 19,20 Kč
cukr krystal 1 kg 22,50 Kč                     rozinky 0,10 kg 6,40 Kč
cukr krupice 1 kg 17,90 Kč                   ovocný chlebíček 0,10 kg 19,20 Kč
cukr kostkový 1 kg 26,80 Kč                kandov. kůra 0,10 kg 21,80 Kč
sušené mléko 0,4 kg 96,40 Kč            kečup 1 kg 16,60 Kč
mouka hrubá 1 kg 8,50 – 11,60 Kč    piškoty 0,12 kg 8,50 Kč
mouka hladká 1 kg 11,50 Kč               pudink 1 ks 3,90 – 6,70 Kč
mouka polohr. 1 kg 10,70 – 11,60 Kč     protlak 0,115 kg 7,10 Kč
krupice 1 kg 14,80 Kč                             vanilkový cukr 1 ks 1,10 Kč
ovesné vločky 0,5 kg 10,20 Kč             olej 1 l 36,70 – 37,30 Kč
vlasové nudle 0,5 kg 10,90 – 12,80 Kč    čaj 1 balení 16 – 27 Kč
kolínka 0,4 kg 16,70 – 18,30 Kč        víno 1 l 35 – 60 Kč
špagety 0,5 kg 8 Kč                                povidla 0,44 kg 32,80 Kč
strouhanka 0,5 kg 18,70 Kč               med 1 kg 144 Kč
sirup 1 l 22 – 30 Kč                               sardinky 1 ks 11 – 16,70 Kč
rum Tuzemák 0,5 l 90 Kč                    čokoláda 1 ks 11,50 – 21,20 Kč
Metropol 1 l 108 Kč                              oplatky 1 balení 4,30 – 6,30 Kč
slivovice 0,7 l 240 Kč                          máslo 0,25 kg 33,30 Kč
slivovice 0,5 l 230 Kč                          hera 0,25 kg 20,50 Kč
Magister 0,5 l 173 Kč                          tvaroh 0,25 kg 17,90 Kč
Napoleon 0,7 l 148 Kč                       plát. sýr 0,10 kg 14,60 – 18,70
pivo 0,5 l 8,70 – 25 Kč                       kyška 0,4 l 14,20 Kč
cigarety 1 bal. 62 – 74 Kč                  podmáslí 0,45 l 7,60 Kč
minerálka 1 l 12 – 15 Kč                    jogurt 1 ks 8,60 – 10,70 Kč
kofola 1 l 25 Kč                                    zakyska 1 ks 10,20 Kč
smetana 1 ks 10,20 Kč                      banány 1 kg 34 Kč
šlehačka 1 ks 19,40 Kč                      pór 1 kg 65 Kč
brynza 1 kg 179 Kč                              mrkev 1 kg 13 Kč
hermelín 0,12 kg 26,10 Kč               petržel 1 kg 52 Kč
sádlo 0,45 kg 24,50 Kč                     celer 1 kg 36 Kč
tvrdý sýr 1 kg 116 Kč                          česnek 1 kg 155 Kč
měkký sýr 0,1 kg 26,40 – 31,10 Kč     citrony 1 kg 26 Kč
vejce 10 ks 23 Kč                                jablka 1 kg 20 Kč
mléko 1 l 12 Kč                                   cibule 1 kg 13 Kč
nanuky 1 ks 6 – 11,90 Kč                 jelita 1 kg 61 Kč
nanukový dort 1 ks 19 – 46 Kč       jitrnice 1 kg 67 Kč
listové těsto 1 bal. 12 Kč                 párky 1 kg 62 Kč
mraž. špenát 1 bal. 10 Kč              klobásy 1 kg 110 – 137 Kč
mraž. faz. lusky 1 bal. 17,70 Kč    angl. slanina 1 kg 119 Kč
rohlíky 1 ks 2 – 3,90 Kč                  šunka 1 kg 115 – 155 Kč
chléb 1 ks 22 – 28 Kč                      špek 1 kg 155 Kč
kuř. polév. směs mraž. 1 kg 19 Kč    tlačenka 1 kg 97 Kč
kuř. čtvrtky mraž. 1 kg 58 Kč         salámy 1 kg 101 – 121 Kč
kuř. játra mraž. 1 kg 45 Kč            pomeranče 1 kg 29 Kč
kuř. stehna mraž. 1 kg 65 Kč        mandarinky 1 kg 26 Kč
kuř. řízky mraž. 1 kg 123 Kč          zelí 1 kg 17 Kč
kuře mraž. 1,5 kg 82 Kč                 rajčata 1 kg 40 Kč
paprika 1 kg 48 Kč

Základní potraviny za uvedené ceny prodávala v Metylovicích prodejna MaJ manželů Kulhánkových č. p. 201.
V obci žije 723 občanů v produktivním věku, nezaměstnanost dosáhla 12,9 %. To znamená, že je v Metylovicích 93 lidí, kteří nemají práci. V obecní četě, která pečuje o veřejnou zeleň a obecní cesty, pracují dva stálí zaměstnanci – pan Milan Tomášek a pan Zbyněk Drozd. Letos přijala obec na tyto práce tři muže z Metylovic, kteří byli vedeni na úřadu práce. Mimo ně pracují v četě dva muži, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Podle nového vládního nařízení musí každý měsíc odpracovat 30 hodin na veřejně prospěšných pracích.

MATRIKA

NAROZENÍ
Letos se narodilo 18 dětí, osm děvčátek a deset chlapců. Téměř polovina – sedm dětí jsou prvorozenci, devět dětí jsou druhorození. Pouze jedno dítě se narodilo rodině jako třetí. Jména jsou běžná, žádné není exotické, jen jedno je neobvyklé – Mikuláš. Deset dětí se narodilo rodičům, kteří žijí v manželství, osm dětí se narodilo partnerům, kteří nejsou sezndáni. Dvě děti se narodily v lednu a také v únoru. V březnu přišlo na svět jen jedno dítě, v dubnu se narodily dvě děti. V červnu se narodilo pouze jedno dítě, v červenci to byly tři děti a v srpnu dokonce čtyři. Na podzim už to bylo slabší. Jedno dítě se narodilo v říjnu a dvě děti přišly na svět v prosinci.

ÚMRTÍ
Zemřelo 18 lidí, 12 mužů a 6 žen. Průměrný věk mužů, kteří zemřeli, je 69,8 let. Přitom nejstarší zemřel v 84 letech. Nejmladšímu muži bylo 53 let. Průměrný věk žen, které letos zemřely, byl 81,5 let. Nejstarší žena, která zemřela, byla Vojtěška Bílková, nejstarší občanka obce. Bylo jí 101 let. Nejmladší žena zemřela ve věku 73 let. Polovina občanů zemřela doma. Šest zemřelo v Nemocnici Frýdek-Místek, jedna žena zemřela v Nemocnici Třinec. Jeden muž zemřel v kruhu své rodiny v hospici v Ostravě a jeden zemřel na pracovišti v Ostravě. Deset zemřelých přišli doprovodit příbuzní a známí do kostela v Metylovicích a posléze na místní hřbitov. Jeden zemřelý měl poslední rozloučení v kostele v Kunčicích p. O. Se dvěma občany bylo poslední rozloučení v obřadní síni ve Frýdlantě n. O. U pěti osob bylo rozloučení privátní.

SVATBY
V letošním roce bylo uzavřeno 11 sňatků. Pouze u šesti dvojic byly k dispozici úplné údaje. Z nich byli u třech párů oba snoubenci svobodní, v jednom případě byli oba snoubenci rozvedení, v jednom páru jeden snoubenec rozvedený a druhý svobodný a konečně v jednom páru si vdova brala svobodného muže.
Pouze dvě svatby byly uzavřeny v Metylovicích, jedna v kostele, druhá na louce. Ve Frýdlantě se nechaly oddat čtyři páry, další dvojice uzavřela sňatek ve Frenštátě p. R. Na zámku v Raduni se nechala oddat jedna dvojice. Další svatba byla až v Uničově, jedna ve Frýdku-Místku a jedna na Hukvaldech. Nejvíce svateb bylo uzavřeno v červnu tři a v září také tři. V srpnu byly dvě svatby, v lednu, v květnu a v červenci byla vždy jedna svatba.
Ve čtyřech dvojicích byli oba snoubenci z Metylovic. Nejstarší ženich měl 47 let, nejmladší 23 let, průměrný věk byl 33 let. Nejstarší nevěstě bylo 40 let, nejmladší 22 let, průměrný věk byl 22 let. Ve čtyřech párech byla nevěsta starší než ženich, ve dvou párech byli snoubenci stejně staří, ve zbývajících pěti párech byli muži starší než ženy.

ROZVODY
V letošním roce bylo u nás rozvedeno 5 manželství. Ve všech manželstvích jsou děti, v některých případech školou povinné.

STĚHOVÁNÍ
Do obce se v tomto roce přistěhovalo 50 lidí, odstěhovalo 20 lidí. Většina se přistěhovala nebo odstěhovala v rámci našeho nebo sousedního okresu. Jeden člověk se přistěhoval z Brna, dva lidé z Jaroměře.
9 lidí se přestěhovalo v rámci obce. Na č. 495 – obecní úřad je přihlášeno 17 občanů. K 31.12.2010 žilo v Metylovicích 1658 lidí. Zkolaudováno bylo letos sedm rodinných domů. V obci je nyní 600 domovních čísel.
Nejstarší občankou je paní Anna Mertová, čp. 65, která se 26.7.2010 dožila 100 let.
Vlasta Rašková, čp. 269 96 let (ročník 1914)
Božena Šigutová, čp. 47 95 let (ročník 1915)
Anežka Mališová, čp. 372 94 let (ročník 1917)
Gabriela Bílková, čp. 414 90 let (ročník 1920)
Zdenka Bílková, čp. 398 88 let (ročník 1922)
Bohumila Vyvialová, čp. 171 88 let (ročník 1922)
Dále se v letošním roce dožilo 87 let – 2 muži a 4 ženy, 86 let – 1 muž a 2 ženy, 85 let – 4 ženy, 80 let – 4 muži a 5 žen. 4 ženy a 5 mužů se dožilo 75 let, 13 žen a 9 mužů 70 let.

POČASÍ

Leden
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 4,4 ℃ nejnižší teplota – 14 ℃ nejvyšší teplota – 1 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 0,5 ℃ nejnižší teplota – 3 ℃ nejvyšší teplota + 2 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 3,4 ℃ nejnižší teplota – 8 ℃ nejvyšší teplota 0 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 3,4 ℃ nejnižší teplota – 6 ℃ nejvyšší teplota – 1 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 0,3 ℃ nejnižší teplota – 5 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 3 ℃ nejnižší teplota – 9 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 10,9 ℃ nejnižší teplota – 20 ℃ nejvyšší teplota 0 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 6 ℃ nejnižší teplota – 11 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 19 ℃ nejnižší teplota – 19 ℃ nejvyšší teplota – 1 ℃
nejnižší teplota v lednu: ráno 24.1., 25.1., 27.1. – 20 ℃
nejvyšší teplota v lednu: poledne 17.1., 18.1., 19.1. + 3 ℃
Celou dekádu většinou zataženo, denně sněžení, 3.1. 15 cm, 6.1. 8 cm, 8.1. 20 cm, 19.1. 10 cm, 9.1. mrznoucí déšť.
Ve II. dekádě zataženo, sněžení.
Ve III. dekádě se vyskytly 2 jasné dny, jinak oblačno nebo zataženo, sněžení slabší.
Od 21. do 28. týdne silné mrazy, 3x ráno vystoupily k – 20 ℃.
9.1. padal zmrzlý sníh, který vytvořil na hromadách sněhu lesklý, tvrdý krunýř, nic podobného nepamatuji. Vypadalo to, jako by byl sníh pokryt sklem.

Únor
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 5,4 ℃ nejnižší teplota – 11 ℃ nejvyšší teplota + 2 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 0,9 ℃ nejnižší teplota – 6 ℃ nejvyšší teplota + 5 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 3,6 ℃ nejnižší teplota – 8 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 2,9 ℃ nejnižší teplota – 7 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 1,8 ℃ nejnižší teplota – 4 ℃ nejvyšší teplota + 9 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 0,6 ℃ nejnižší teplota – 4 ℃ nejvyšší teplota + 6 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 1,7 ℃ nejnižší teplota – 2 ℃ nejvyšší teplota + 6 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 8,9 ℃ nejnižší teplota + 6 ℃ nejvyšší teplota + 11 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 4,1 ℃ nejnižší teplota – 1 ℃ nejvyšší teplota + 6 ℃
nejnižší teplota v únoru: ráno 4.2. – 11 ℃
nejvyšší teplota v únoru: poledne 24.2. + 11 ℃
V I. dekádě se střídala jasná, oblačná i zatažená obloha, bylo větrno, sněžilo jen dvakrát. Silný vítr 3.2. zavál okna a dveře namrzlým sněhem odshora až dolů.
Ve II. dekádě bylo převážně zataženo, větrno nebo mlha, sněžilo hlavně na počátku dekády.
Ve III. dekádě bylo oblačno, beze srážek, pouze 26.2. pršelo.

Březen
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 5,4 ℃ nejnižší teplota – 16 ℃ nejvyšší teplota + 4 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 0,9 ℃ nejnižší teplota – 6 ℃ nejvyšší teplota + 8 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 2,3 ℃ nejnižší teplota – 6 ℃ nejvyšší teplota + 6 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 0,3 ℃ nejnižší teplota – 5 ℃ nejvyšší teplota + 4 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 7,1 ℃ nejnižší teplota + 1 ℃ nejvyšší teplota + 17 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 3,1 ℃ nejnižší teplota – 2 ℃ nejvyšší teplota + 12 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 6,5 ℃ nejnižší teplota – 1 ℃ nejvyšší teplota + 11 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 14,6 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 10,4 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 17 ℃
nejnižší teplota v březnu: ráno 8.3. – 16 ℃
nejvyšší teplota v březnu: poledne 25.3., 26.3. + 18 ℃
V I. dekádě března se opět vrátilo sněžení, na zemi zůstala silná vrstva sněhu.
Ve II. dekádě celé dny hustě sněžilo. 13.3. napadlo 10 cm sněhu, 15.3. 8 cm sněhu. Špačci přilétli až 13.3.. Nad Metylovicemi táhlo 14.3. hejno divokých husí. Teprve 19.3. se rozezpívali ptáci.
V poslední dekádě silný vítr a sucho.

Duben
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 2,6 ℃ nejnižší teplota – 4 ℃ nejvyšší teplota + 5 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 10,3 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 9 ℃ nejnižší teplota + 9 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. 4,1 ℃ nejnižší teplota – 1 ℃ nejvyšší teplota + 7 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 11,6 ℃ nejnižší teplota + 6 ℃ nejvyšší teplota + 19 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 11,1 ℃ nejnižší teplota + 4 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 4,8 ℃ nejnižší teplota – 2 ℃ nejvyšší teplota + 12 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 16,8 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 24 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 12,5 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 22 ℃
nejnižší teplota v dubnu: ráno 3.4. – 4 ℃
nejvyšší teplota v dubnu: poledne 30.4. + 24 ℃
2. dubna ještě celý den sněžilo.
II. dekáda byla hodně deštivá.
Poslední dubnové dny měly už letní teplotu.

Květen
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 9,1 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 13 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 14,7 ℃ nejnižší teplota + 8 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 13 ℃ nejnižší teplota + 7 ℃ nejvyšší teplota + 23 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. 8,4 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 15 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 10,6 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 22 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 10,1 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 19 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 12,8 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 18,9 ℃ nejnižší teplota + 13 ℃ nejvyšší teplota + 25 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 17,3 ℃ nejnižší teplota + 12 ℃ nejvyšší teplota + 22 ℃
nejnižší teplota v květnu: ráno 6.5., ráno 16.5., ráno, poledne, večer 17.5., ráno 18.5. + 5 ℃
nejvyšší teplota v květnu: poledne 30.5. + 25 ℃
Velmi deštivý a chladný měsíc. V I. a II. dekádě pršelo každý den, voda už nevsakovala. První letošní bouřka byla 10.5. v poledne, 17.5. napadl na horách sníh, Lysá hlásila 0,45 m sněhu. Přes dvůr Čihadla tekl silný proud vody na cestu. Potok od vylití dělily centimetry. V Pasekách voda poškodila obecní cestu.
V poslední dekádě občasné lijáky, bouřky, 22.5. kroupy. Včely nemohly opýlit stromy. Bude málo ovoce i medu.

Červen
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 14,7 ℃ nejnižší teplota + 8 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 22 ℃ nejnižší teplota + 11 ℃ nejvyšší teplota + 31 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 21,4 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 32 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 15,3 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 25 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 20,9 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 33 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 19,3 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 32 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 12 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 14 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 21 ℃ nejnižší teplota + 13 ℃ nejvyšší teplota + 30 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 20,5 ℃ nejnižší teplota + 12 ℃ nejvyšší teplota + 20,5 ℃
nejnižší teplota v červnu: ráno 4.6. + 8 ℃
nejvyšší teplota v červnu: poledne 11.6. + 33 ℃
Velmi deštivý měsíc, pršelo každý den, úroda bude slabá.

Červenec
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 13,7 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 24,6 ℃ nejnižší teplota + 18 ℃ nejvyšší teplota + 33 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 24,2 ℃ nejnižší teplota + 18 ℃ nejvyšší teplota + 38 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 18 ℃ nejnižší teplota + 13 ℃ nejvyšší teplota + 25 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 28,7 ℃ nejnižší teplota + 16 ℃ nejvyšší teplota + 33 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 27,7 ℃ nejnižší teplota + 16 ℃ nejvyšší teplota + 34 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 14,4 ℃ nejnižší teplota + 8 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 24,2 ℃ nejnižší teplota + 16 ℃ nejvyšší teplota + 34 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 20,6 ℃ nejnižší teplota + 13 ℃ nejvyšší teplota + 35 ℃
nejnižší teplota v červenci: ráno 21.7. + 8 ℃
nejvyšší teplota v červenci: večer 2.7. + 38 ℃
Na konci II. dekády a ve III. dekádě mnoho pršelo, z 21. na 22. v noci se prudce ochladilo, ale už v poledne se teploměr vyšplhal na 30 ℃.

Srpen
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 15,2 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 21,5 ℃ nejnižší teplota + 18 ℃ nejvyšší teplota + 27 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 22,4 ℃ nejnižší teplota + 18 ℃ nejvyšší teplota + 28 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 14,7 ℃ nejnižší teplota + 8 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 23,8 ℃ nejnižší teplota + 18 ℃ nejvyšší teplota + 28 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 22 ℃ nejnižší teplota + 16 ℃ nejvyšší teplota + 30 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 13,4 ℃ nejnižší teplota + 6 ℃ nejvyšší teplota + 21 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 20,5 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 28 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 19,2 ℃ nejnižší teplota + 9 ℃ nejvyšší teplota + 28 ℃
nejnižší teplota v srpnu: ráno 29.8. + 6 ℃
nejvyšší teplota v srpnu: večer 13.8. + 30 ℃
I srpen byl velice deštivý. Úroda obilí byla špatná, brambory hnijí.
Poslední den měsíce byl velice nevlídný, lilo, velice větrno a sychravo.

Září
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 7,7 ℃ nejnižší teplota + 2 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 14,3 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 19 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 13,4 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 9,5 ℃ nejnižší teplota + 2 ℃ nejvyšší teplota + 14 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 16,5 ℃ nejnižší teplota + 12 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 15,1 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 8,4 ℃ nejnižší teplota + 4 ℃ nejvyšší teplota + 15 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 14,4 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 21 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 12,5 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
nejnižší teplota v září: 7.9. ráno, 20.9. ráno + 2 ℃
nejvyšší teplota v září: 24.9. poledne + 21 ℃
Rovněž září bylo deštivé, ve III. dekádě byly navíc velmi silné větry.

Říjen
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 4,7 ℃ nejnižší teplota – 3 ℃ nejvyšší teplota + 12 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 11,6 ℃ nejnižší teplota + 6 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 9,1 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 14 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 2,6 ℃ nejnižší teplota – 4 ℃ nejvyšší teplota + 6 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 9,4 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 18 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 5,6 ℃ nejnižší teplota + 5 ℃ nejvyšší teplota + 7 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 3 ℃ nejnižší teplota – 3 ℃ nejvyšší teplota + 10 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 9 ℃ nejnižší teplota + 4 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 6,3 ℃ nejnižší teplota + 6,3 ℃ nejvyšší teplota + 10 ℃
První dvě dekády bylo hodně mlhavo. V poslední dekádě byl často silný vítr. První sněhové vločky se objevily 21.10. v poledne, ale na zemi se neudržely.

Listopad
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 9,8 ℃ nejnižší teplota + 6 ℃ nejvyšší teplota + 13 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 14,2 ℃ nejnižší teplota + 10 ℃ nejvyšší teplota + 20 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 11 ℃ nejnižší teplota + 7 ℃ nejvyšší teplota + 15 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 6,7 ℃ nejnižší teplota + 4 ℃ nejvyšší teplota + 13 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 10,4 ℃ nejnižší teplota + 7 ℃ nejvyšší teplota + 16 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. + 8,3 ℃ nejnižší teplota 0 ℃ nejvyšší teplota + 13 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. + 0,1 ℃ nejnižší teplota – 7 ℃ nejvyšší teplota + 9 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. + 2,7 ℃ nejnižší teplota – 4 ℃ nejvyšší teplota + 11 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 0,4 ℃ nejnižší teplota – 8 ℃ nejvyšší teplota + 9 ℃
nejnižší teplota v listopadu: 30.11. večer – 8 ℃
nejvyšší teplota v listopadu: 2.11. poledne + 20 ℃
I. dekádu provázely silné větry, ve II. dekádě byly časté mlhy. Sněžit začalo 24.11., kdy napadlo 5 cm sněhu a do konce měsíce vytrvale sněžilo.

Prosinec
I. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 5,1 ℃ nejnižší teplota – 15 ℃ nejvyšší teplota + 2 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 1,4 ℃ nejnižší teplota – 9 ℃ nejvyšší teplota + 5 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 3,2 ℃ nejnižší teplota – 15 ℃ nejvyšší teplota + 5 ℃
II. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 5,7 ℃ nejnižší teplota – 16 ℃ nejvyšší teplota + 2 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 3,5 ℃ nejnižší teplota – 7 ℃ nejvyšší teplota + 3 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 5,4 ℃ nejnižší teplota – 14 ℃ nejvyšší teplota + 1 ℃
III. dekáda
prům. teplota v 6.00 hod. – 3,6 ℃ nejnižší teplota – 13 ℃ nejvyšší teplota + 9 ℃
prům. teplota ve 12.00 hod. – 0,3 ℃ nejnižší teplota – 8 ℃ nejvyšší teplota + 10 ℃
prům. teplota v 18.00 hod. – 1,2 ℃ nejnižší teplota – 12 ℃ nejvyšší teplota + 10 ℃
nejnižší teplota v prosinci: 16.12. ráno – 16 ℃
nejvyšší teplota v prosinci: 23.12. poledne. 23.12. večer, 24.12. poledne + 10 ℃
V I. i II. dekádě vytrvale sněžilo. 15.12. napadlo 15 cm sněhu, 13.12. dokonce 20 cm.
Ve III. dekádě se výrazně oteplilo a silný vítr 23.12. způsobil, že o vánocích nebylo po sněhu ani památky. Na Štědrý den navíc pršelo. Na Štěpána začaly teploty klesat, do konce měsíce pak hustě sněžilo a mrazy klesly k – 10 ℃.

Čeští meteorologové mají nový super počítač, který s velikou přesností dokáže určit, kde a kdy hrozí v nejbližších hodinách živelné pohromy. 9. ledna varovali občany před vydatným víkendovým sněžením. V Ostravě několik desítek minut nejezdily tramvaje. Mezi Ostravou a Olomoucí byla odpoledne na několik hodin uzavřena dálnice D1. Ve sdělovacích prostředcích varovali řidiče, aby nevyjížděli.
3. února vytrvalé sněžení a silný vítr způsobil, že na některých tratích až několik hodin nejezdily vlaky. Navíc se nemohla použít ani náhradní autobusová doprava. Mezi Frýdkem-Místkem a Dobrou se kvůli sněhové kalamitě převrátila sanitka na střechu. Jedna žena neštěstí nepřežila, dvě utrpěly zranění.
V květnu zasáhly Českou republiku vytrvalé deště a způsobily povodně. Zemřel jeden člověk. Zasažena byla zejména Morava. V pondělí 17. května se Karviná změnila na několik hodin v ostrov. Voda ji odřízla od okolního světa. V Českém Těšíně se Olše dostala na historické maximum – 531 centimetrů. V Ostravě zaplavila Odra část slezské metropole a ve městě začala evakuace. V Teplicích nad Bečvou zaplavila voda železniční podjezd a zastavila dopravu z Hranic do Valašského Meziříčí. Provoz se zastavil i na železničních tratích Frýdek-Místek – Lískovec nebo Frýdlant n. O. – Kunčice p. O. Přehrady Těrlicko, Olešná, Šance, Žermanice a Morávka se zcela naplnily a ztratily tak schopnost regulovat množství protékající vody. Ta se valila přes přepad do údolí. Voda opět zalila Troubky. V Kvasicích na Kroměřížsku ze strachu z rozvodněného Panenského potoka odstřelili jeho hráz a velká voda se díky tomu vylila do lužních lesů. Škody po následcích povodní půjdou do miliard.
Beskydy zažily jeden z největších sesuvů půdy. Mezi chatami Slunečná a Gírová nad Mosty u Jablunkova se uvolnil svah a ohrozil nejen domy místních obyvatel, ale i silnici do Hrčavy. Sesuv půdy na ploše několika stovek metrů čtverečních vytvořil kráter hluboký přes dvacet metrů. Když velká voda ustoupila, začala se půda podmáčená vodou sesouvat a trhat domy v Havířově, Bukovci, Vendryni, v Dolních Domaslavicích a v Kunčicích pod Ondřejníkem. V Lidečku na Vsetínsku hrozilo, že sesuv půdy zničí přívod pitné vody. Bezprostředně vedle čističky odpadních vod v Horních Bludovicích se utrhl svah, který hrozil zřícením do nedaleké říčky Lučiny. V Beskydech v květnu několikrát sněžilo. Na Lysé Hoře leželo více, než půl metru nového sněhu.
V červnu znovu udeřily povodně. Nejprve na Moravě a ve Slezsku, pak zasáhly Pardubicko a Severní Čechy. Zemřelo pět lidí. Ničivá vlna smetla turistickou atrakci Českého Švýcarska. Edmundova soutěska je spolu s Pravčickou branou nejvyhledávanější lokalitou a jedno z nejkrásnějších míst v zemi. Romantickým údolím říčky Kamenice se přihnala ničivá povodňová vlna a Edmundova soutěska se změnila v obraz zkázy. Leží v ní hromady naplavených klád a stromů i trosky sedmi lodí, které se na horní Divoké soutěsce utrhly. 9. června se v Kamenici v Hřensku valila více než stotřicetiletá voda. Živel odnesl i dva osmisetkilogramové trámy z opravované hráze Divoké soutěsky. Problémem nebyla ani tak výška vody jako obrovská síla vody. Normálně Kamenicí protéká 2,5 kubíku vody za sekundu, ale při povodni proteklo před půlnocí 134 kubíků. Při takovém průtoku se z těžkých kamenů nesených vodou a utržených lodí staly torpéda, která odstřelovala hráze.
V srpnu meteorologové opět ohlásili extrémní srážky a upozornili, že mohou přijít povodně v Praze, ve Středočeském, Plzeňském, Pardubickém kraji, v Jižních Čechách, Severních Čechách a na Vysočině. 14. srpna se převalila povodeň v Heřmanicích na Frýdlantsku. Obec před čtyřmi léty zvítězila v soutěži Vesnice roku v Libereckém kraji, ve státním kole skončila na třetím místě. Nyní, když se voda vrátila zpět do koryta, je tam koncentrovaná zkáza. Bláto pokrývá podlahy i stěny v domech do výšky jeden a půl metru. Na loukách a v křoví se válel nábytek, několik aut se zachytilo mezi domy. Navíc voda přišla strašně rychle. Blesková povodeň zasáhla Liberecký, Ústecký a Pardubický kraj. Zemřelo pět lidí. Škody jdou do miliard. I malý potůček se dokázal v mžiku změnit v dravou řeku. Zřítily se domy, další se musely demolovat. Voda se valila jako z přehrady. Jedním oknem pronikla do domu, protilehlým vytekla ven. Na pomoc Frýdlantu v Čechách se zapojilo jak město, tak i farnost z Frýdlantu nad Ostravicí.
26.8. se v Olešnici na Blanensku zlověstně zatáhla obloha a najednou začaly kolem domů létat plechy, střechy nebo komíny.
28.8. se nad Vratimovem utvořily dva vzdušné víry. Pohybovaly se od lesa směrem na Havířov. Vichr rval stromy, střechy, ve vzduchu létaly okapy i kmeny. Přírodní jev zničil tři domy a zhruba šedesát metrů dlouhý pruh lesa.
Silné sněžení začátkem prosince opět ochromilo dopravu. Rozšířilo se po celé zemi. V Brně kolabovala doprava, v Praze bourala auta, dálnice D1 byla místy neprůjezdná. Silničáři vyhlásili mimořádnou situaci po celé Severní Moravě. V polovině prosince ochromilo husté sněžení dopravu zvláště na Severu Čech. Napadlo tam až půl metru sněhu. Byly uzavřeny tři desítky silnic, nejvíce v Libereckém, Ústeckém a Karlovarském kraji. Problémy měla i železnice, mimo provoz bylo devět tratí. Na Vysočině blokovala nákladní auta dálnici D1 i hlavní tahy.

STALO SE V OBCI

V prosinci byly v Ostravě vyhlášeny výsledky soutěže ve sběru separovaného odpadu „ O keramickou popelnici“. Obce i města našeho kraje byly podle počtu obyvatel hodnoceny ve dvou kategoriích – do 4000 obyvatel a nad 4000 obyvatel. Jmenovitě se vyhlašovaly obce, které obsadily 1. – 3. místo. Vesnice, které se umístily na 4. – 10. místě, byly finalisté a jejich pořadí se už přesně neurčovalo. A právě v tomto rozmezí se pohybuje i naše obec. Mělo by být pro nás pobídkou, že sousední Lhotka obsadila 3. místo.
Pan prap. Mgr. Ondřej Plečka, která pracuje u Policie v Palkovicích, nám předal Statistický přehled kriminality a přestupků v naší obci v roce 2010. Bylo spácháno 19 trestných činů a 30 přestupků.

Trestné činy:
4 krádeže, při kterých se pachatelé vloupali do motorových vozidel
4 krádeže v rodinných domech, státních budovách nebo živnostenských objektech
5 prostých krádeží
1 podvod
1 neoprávněné opatření platebního prostředku
2 násilí proti skupině obyvatel (trestné činy proti životu a zdraví)
2 zanedbání povinné výživy (trestné činy proti rodině)
Přestupky:
15 přestupků proti majetku
8 přestupků proti občanskému soužití
4 přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
3 přestupky proti veřejnému pořádku

STALO SE V OKOLÍ

Kůň Age of Jape, který patří starostovi Palkovic, Radimu Bačovi, je králem středoevropského turfu. Zvítězil v nejprestižnějším závodě v Bratislavě Velká cena Slovenska. Získal hlavní cenu v soutěži Kůň roku Slovenské republiky, Hřebec roku a Vytrvalec roku. Na závodě v Prostějově získal ocenění Kůň roku České republiky, Hřebec roku a Vytrvalec roku. V září běžel poprvé přes proutěné překážky v italském Meránu a vyhrál. V říjnu zvítězil v italském Treviso u Benátek v závodě přes překážky. Naposledy v tomto roce vyhrál v překážkovém běhu, který byl v listopadu v Grosettu, který leží kousek od Říma.
Po mnohaletém úsilí se podařilo zajistit pro kapli v Hodoňovicích nové kvalitní zvony. Menší zvod „Bl. Matka Tereza“ o váze 57 kg v tónu A2 zaplatili manželé Kolčářovi (pan Kolčář je ve svých devadesáti letech stále sbormistrem hodoňovickiého sboru), větší „Jan Pavel II.“ o váze 96 kg, tón Fis 2, zaplatili ze sbírek farníci z Hodoňovic.
V pátek 13. srpna ve 20 hodin zazněly poprvé na věži kostela ve Frýdlantě n. O. čtyři nové zvony, které byly odlity ve zvonařské dílně Tomášková – Dytrychová v Brodku u Přerova. Všechny zvony darovali sponzoři, jedním z nich je Valerie Plačková, sedmasedmdesátiletá žena z Frýdlantu n. O. Největší je zvon „Nejsvětější Trojice“. Má průměr 1040 milimetrů, váží 850 kg a je laděný na tón Fis 1. Druhý je „Panna Marie Karmelská“ o průměru jednoho metru a váze 620 kilogramů a tónem Gis 1. Následuje zvon „Sv. Antonín“, má průměr 890 milimetrů, váhu 362 kilogramů, tón H1. Nejmenší je „Sv. Bartoloměj“, váha 282 kilogramů, průměr 770 milimetrů, tón Cis 2.

STALO SE V ČESKÉ REPUBLICE

Leden
Zadlužení Česka se zvýšilo o dalších 179 miliard korun. Celkově dosáhl státní dluh výše 1,18 biliónů korun. Od ledna se zavádí opatření ke snížení schodku státního rozpočtu Zároveň se zvyšují platy ústavních činitelů o čtyři procenta. Předpovědi selhaly, krize trvá. Svědčí o tom statistiky o vývoji české ekonomiky, která byla ke konci roku čtvrtá nejhorší v Evropě.

Únor
Nejvyšší správní soud rozpustil dělnickou stranu, jelikož spolupracovala s neonacisty.
Čeští lékaři dostali poprvé oficiální doporučení, kdy mají přestat se zbytečnou léčbou, která prodlužuje umírání nevyléčitelně nemocného člověka. V beznadějných případech by se měli lékaři podle dokumentu zaměřit hlavně na to, jak zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocného.

Březen
Státní zakázky se v Česku po mnoha skandálech staly synonymem rozkrádání veřejných peněz, které často tečou do firem spřízněných s úředníky či politiky.
Tým Hynka Strnada z Ústavu molekulární genetiky Akademie objasnil, že pokud se podaří zablokovat růstové bílkoviny, které potřebuje nádor ke svému vývoji, lze jeho růst zastavit.

Duben
Na Pražském Hradě podepsali Barack Obama a Dmitrij Medvěděv smlouvu o jaderném odzbrojení.
Výkonná rada ODS přijala rezignaci Mirka Topolánka na funkci předsedy. Vedením strany byl pověřen volební lídr a pozdější premiér Petr Nečas.

Květen
Při předvolebním mítinku v Brně napadl prvního místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku podnapilý muž a způsobil mu lehká pohmoždění. Strana poté zrušila velké mítinky na náměstích.
Krátce po oznámení výsledků voleb rezignoval Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD. Skončili i další lídři – Cyril Svoboda v KDU-ČSL, Pavel Liška ve Straně Zelených a Miloš Zeman ve straně Práva občanů – Zemanovci.
Prezident Václav Klaus vetoval novelu loterijního zákona, která měla zvýšit práva obcí v regulaci hazardu.

Červen
Nový předseda ODS Petr Nečas vyjednával s lídry vítězných stran o nové vládě. Poté, co byl 28. června jmenován premiérem, se 30. června dohodl s lídry TOP 09 a Věcí veřejných na sestavení vlády.

Červenec
V Praze se propadl rozestavěný tunel Blanka. V závalu zůstal bagrista. Záchranářům se ho podařilo vyprostit.
Ani ne pět týdnů po pohřbu litoměřického biskupa Koukla, se vloupali do jeho hrobky zloději a zesnulého okradli.
Povolební průzkumy naznačují, že se v Česku mění zažitý systém dvou silných stran. Teď se z nich stala silná trojka, ve které mají TOP 09, ODS i ČSSD zhruba po dvaceti procentech voličů. Nejsilnější stranou se podle průzkumu stává TOP 09.

Srpen
Nečasova vláda schválila úsporný návrh ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a uzavřela některé ambasády. Jedná se o Jemen, Keňu, Kongo, Kostariku, Venezuelu a generální konsulát v Indii. Propouštět se bude i v Černínském paláci.
Podporou sluneční energie udělal stát chybu, za níž těžce zaplatí firmy i domácnosti. V Česku letos vyrostlo nejvíc slunečních elektráren v historii. Stát jim na dalších dvacet let zaručil, že budou dodávat proud do sítě za velmi atraktivních podmínek. Náklady na státem garantovaný výkup se však promítnou do cen pro zákazníky.
Stát představil konečnou podobu škrtů ve výstavbě nových silnic. Zastaví se i úseky, kterým zbývá do dokončení jen pár měsíců. Na železnici se přestane stavět úplně.

Září
Několik stovek prvňáčků se začalo učit ve školách nové písmo Comenia skript, které připomíná tiskací podobu abecedy.
V 77 letech zemřel ombudsman Otakar Motejl. Novým veřejným ochráncem práv se stal bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský.
Odbory lékařů spustily novou kampaň s názvem „Děkujeme, odcházíme“. Požadují, aby platy lékařů činily 1,5 – 3 násobek průměrné mzdy.

Říjen
Na 1 225 středních školách se uskutečnily státní maturity, v nichž zhruba třetina studentů neuspěla. Naštěstí pro ně šlo jen o generálku.

Listopad
Mezinárodní tým vědců zkoumal ostatky astrologa Tycho de Braha, které byly vyzvednuty v pražském Týnském chrámu.

Prosinec
Na louce u Dobronína na Jihlavsku experti z brněnského Ústavu antropologie zkoumali zlomky kosterních pozůstatků. Mezi 12. – 19. květnem 1945 tam byli ubiti němečtí obyvatelé obce. Zločin údajně spáchali členové revoluční gardy. Muži si v silném dešti museli vykopat vlastní hroby. Opilí vrazi pak oběti bili a rozsekávali rýči. Kdo to přežil, byl zastřelen. Odsunutí Němci události později sepsali. Jedním z podnětů pro vyšetřování případu se stala kniha spisovatelky Hermy Kennelové, která případ popsala.

STALO SE VE SVĚTĚ

Leden
1. ledna se předsednictví Evropské Unie ujalo Španělsko.
14. ledna v 16.53 se třímilionové město Port-au-Prince proměnilo v trosky. Zřítil se parlament, prezidentský palác, školy i nemocnice. Epicentrum se nacházelo v hustě obydlené oblasti, navíc jen v desetikilometrové hloubce. Je to nejhorší zemětřesení za 200 let. Zemřelo na 230 tisíc lidí. Haiti je nejchudší zemí západní polokoule. Nejsou tam nerostné zdroje, není strategicky položena, nikoho nezajímá. Lidé jsou na první pohled podvyživení, ohrožují je nemoci. V zemi vládne korupce, násilí, převraty a časté přírodní katastrofy, hlavně hurikány a tropické bouře. Čtyři pětiny lidí žijí pod hranicí chudoby. Po zemětřesení se ostrov propadl do chaosu. Infrastruktura prakticky neexistuje. Chybí všechno – těžká technika, voda, jídlo, léky. Horké počasí urychluje rozklad, hrozí epidemie.
Z Česka přijela na pomoc ADRA, arcidiecézní CHARITA Olomouc a ČLOVĚK V TÍSNI.

Únor
V Antarktidě se ulomila kra o velikosti Lucemburska a hmotnosti miliardy tun.
Libyjský vůdce Kaddáfi vyzval své soukmenovce k svaté válce proti Švýcarsku.
Francie poprvé odmítla dát občanství muži, který se do země přiženil a nutil svou ženu nosit burku.

Březen
Čtyři silná zemětřesení s intenzitou 5,1 – 7,2 stupně Richterovy škály zasáhly střední část Chile jen několik minut před inaugurací nového prezidenta.
V Africe uctili cestovatele Holuba, který se narodil roku 1847 v Holicích. Desítky tradičně oděných Loziů se sešly před muzeem v zambijském Livingstonu. Bubnovali, tančili. Přišli na slavnostní otevření výstavy předmětů ze sbírky Emila Holuba, který zmapoval jejich život a kulturu.

Duben
Masakr v ruském metru si vyžádal čtyřicet mrtvých. Spáchaly ho tzv. černé vdovy. Sedmnáctiletá vdova po veliteli dagestánských povstalců a dvacetiletá vdova po jednom z vůdců čečenských povstalců.
10. dubna odletělo z Polska do Katyně letadlo, které mělo na palubě téměř sto lidí – prezidenta Kaczynského s manželkou, polskou generalitu, politické i státní špičky, kněze, novináře i potomky zavražděných v Katyni, aby uctili památku dvaceti tisíc polských důstojníků, které před sedmdesáti lety Rusi zavraždili. Ve Smolensku už na ně čekali lidé, připraveni ke smutečnímu aktu. V husté mlze se letadlo zřítilo, rozpůlilo a vzňalo. Všichni zahynuli.
Islandská sopka Eyjafjallajökull začala chrlit na Evropu tisíce tun popílku. Letecká doprava v Evropě byla na několik týdnů ochromena.
20. dubna explodovala v Mexickém zálivu ropná plošina Deepwater Horizon společnosti British Petrol. Zemřelo jedenácti lidí. Každý den uniká do moře čtyři až osm miliónů litrů nafty, která zdevastovala asi 650 kilometrů USA. Je to dosud nejhorší ekologická katastrofa na světě. Svědci hovoří o apokalypse. Místo představovalo přírodní poklad Spojených států. V zálivu zimovalo a hnízdilo 70 % vodního ptactva.

Květen
Eurozóna schválila pomoc silně zadluženému Řecku ve výši 110 miliard eur. Řecko přijalo další úsporná opatření, která v zemi vyvolala protestní demonstrace.
Turecko – izraelské vztahy se prudce zhoršily. Izraelští vojáci zasáhli proti humanitárním plavidlům mířícím do palestinského pásma Gazy. Zemřelo devět tureckých aktivistů.
Jihokorejskou válečnou loď potopilo letos v březnu severokorejské torpédo. Při incidentu se loď rozlomila na dvě části. Zahynulo 46 námořníků. Od počátku vyšetřování Severní Korea svou vinu popírá.
V tomto roce došlo na různých místech Číny k šesti útokům na školy a školky. O život přišlo 17 osob, nejméně dalších sedmdesát bylo zraněno. Dva útočníci spáchali po činu sebevraždu, ostatní byli popraveni.

Červen
Belgie je rozpolcena. Průzkumy naznačují, že se zde nebezpečně radikalizují dva póly desetimilionového státu. Ve Vlámsku mluví 60 % obyvatel nizozemsky, 40 % francouzsky. Přejí si rozdělení, ale nikdo neví, jak to udělat, aby s tím obě strany souhlasily.
Na Slovensku se stala prezidentkou Iveta Radičová.

Červenec
Po půlroční vládě Španělka přešlo od 1. července předsednictví Evropské unie na Belgii.
Francouzská vláda schválila návrh zákona, který zakazuje nosit na veřejných prostorách islámský oděv zahalující tělo i tvář. Učinila tak přes výhrady právníků a zástupců muslimské komunity.
Vědecký tým astronomů ze severoanglického Sheffildu objevil obří hvězdu. Její záře je tak veliká, že přesahuje všechno, s čím se dosud setkali. Teplota na povrchu může překonat hranici 40 tisíc stupňů Celsia. Je to sedmkrát více než teplota povrchu Slunce.
Ukrajinský parlament se shodl, že ho vstup země do NATO nezajímá. Vážně se začíná mluvit o zavedení ruštiny jako druhého národního jazyka. Poslanci Verchovné rady po bouřlivé debatě, při níž létala vajíčka, a sněmovnu zahalil kouř z dýmovnice, schválili, že v ukrajinském přístavu Sevastopol setrvá dalších 25 let 16 200 ruských vojáků a na 40 válečných lodí a ponorek. Rusko na oplátku slíbilo, že Ukrajina bude mít do roku 2042 o 30% levnější plyn. Očima opozice – Ukrajina prodala svou suverenitu.
Baltské moře zarůstá řasami. Podle vědců za to mohou současná vedra, bezvětří a přehnojování zemědělských půd v Evropě. Zelený koberec už je veliký jako Německo a ohrožuje mořský život a lodní dopravu.
Slovenský parlament odmítl finanční pomoc Řecku. Nechce půjčovat peníze, které by si samo muselo půjčit. Vyvolalo to nevoli úředníků v Bruselu.
Britští vědci rozluštili skoro celý nesmírně složitý genetický kód pšenice, která je jedním ze základů potravy pro třetinu lidstva. Pomůže to čelit hrozbě nedostatku potravin ve světě.

Srpen
V chilském dole San José v poušti Atacama uvěznil zával 33 horníků. Bez světla žili v prostoru 50 m². Po sedmdesáti dnech záchranáři horníky vyprostili.
Čínská ekonomika se dostala na druhé místo ve světe – za USA.
Více než půl miliónu lidí bylo evakuováno ze svých domovů v jihopakistánské provincii Sindh, kde se rozšířily nejhorší záplavy země za posledních osmdesát let. Monzunové deště ohrozily jedenáct okresů. Velká voda připravila o život přes 1 600 lidí a postihla přes čtyři milióny osob.
Rozsáhlé požáry v Rusku zabily padesát lidí, plameny pohltily 2 000 domů. Nad Moskvou leží poklička dýmu, viditelnost se v některých místech snížila na pět metrů. Hoří lesy i suchem vyprahlá rašeliniště. Požáry vznikají samovznícením. Ruské požáry zdražují obilí.

Září
Poprvé po téměř dvou letech jednali Palestinci a Izraelci o míru. Pod patronací USA se obě strany sešly ve Washingtonu.

Říjen
Nobelovu cenu za mír získal věznění čínský disident Liou-Siao-po, kterého navrhoval i Václav Havel. Peking proti rozhodnutí ostře protestoval.

Listopad
Sever WikiLeaks zveřejnil skoro čtyři sta tisíc utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku.
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum prožili převratných 170 milisekund, kdy se jim podařilo stvořit antihmotu.

Prosinec
Dva jihokorejští vojáci a dva civilisté zahynuli poté, co Severní Korea odstřelovala jihokorejský ostrov Jong-pchong, který leží ve sporném pohraničním pásmu.

29. března 2011
Marie Bartková, t. č. kronikář

 

Komentáře jsou zavřeny.