Budovy

Fojtství

Nejstarší budovou v obci naší je beze sporu fojtství. Rozprostřeno je na pahrbku, odkud je překrásný rozhled po celém okolí, po celé dědině Metylovicích, daleko do údolí ostravického a čeladenského. A večer, kdy modrá mlha halí kraj a rozsvítí se světla v domcích Frýdlantských, jakoby roj svatojanských broučků vzlétl a nad rojem tím vznáší se modré tucky velikánů Beskyd Lysé a Smrku. Uměli si ti fojti vybrat pěkné místo k bývání.
Fojtství skládá se ze tří budov: z budovy obytné, stájů a stodoly. Nejrozsáhlejší je obytná budova, kde býval se svou rodinou fojt, tam odbývaly se  soudy nad místními obyvateli, tam také nejeden hříšník odbíral svých 25 ran za přestoupení tehdejšího zákonu či řádu aneb odseděl si svůj díl v šatlavě úplně tmavé to světničce 2×3 m veliké, byv přikován ke kruhu železnému do zdi zasazenému.
Na fojtství byla také veliká vprostřed dřevěným sloupem podepřená světnice, v níž odbývalo se veselí a kde sousedé povídali si o radostech a slastech. Tam také Ondráš býval a mnohou taškařinu svým pronásledovatelům provedl. Jednu z nich uvedu.
Na metylovickém  fojtství zastavili se portaši, koně své uvázali venku u trámu a vešli dovnitř, aby si odpočinuli, popili vína „hukvaldského šenkování“ získali snad nových zpráv a pak dále jeli – za Ondrášem. Co čert nechtěl, Ondráš byl skutečně na fojtství i se svými kamarády, ale milí portaši ho nepoznali. Ondráš poslal své kamarády na hůru a přikázal jim, aby otvoru, který sloužil za ventilaci v povale, poslouchali, co bude zpívat a z toho ať se dovtípí, co mají dělat. A skutečně kamarádi šli na půdu a Ondráš zpíval. Portaši ovšem poslouchali zpěvu, ale neporozuměli pravému smyslu písně. Zato porozuměli druzi Ondrášovi. Odvázali koně portašům, vsedli na ně a pak i s Ondrášem, který se nenápadně vytratil ze světnice, uprchli.
Jaké pak bylo překvapení pro portaše, když chtěli odjet – koně pryč. Ihned se dovtípili, že jim to asi Ondráš nastrojil, ale kde ten už se svými kamarády byl.
Dle zpráv měl snad býti Ondráš na některé zdi šenkovny vymalován, ale nebylo ničeho podobného při ohledání nalezeno. Byl tedy obraz zničen.
Fojtství bylo stavěno asi na dvakrát, poněvadž bylo viděti zdi jednak úplně z kamene a některé části stavení byly z cihel. Byla tedy část z kamene stavěná nejstarší části fojtství a to dobrých 500 let stará, protože nejstarší zprávy o fojtství máme z roku 1437 a tehdejší fojt se jmenoval Veliko. Druhá část z cihel stavěná byla z roku 1739, kterýžto letopočet byl vydlabán do  prostředního trámu.

Kostel

Kostel v Metylovicích stojí přesně uprostřed vesnice, jeť od kostela až na horní konec ku hranici přesně 2km a na dolní konec ku Palkovicům také 2 km. Oltářem hlavním je obracen k východu, takže je k okresní silnici, u níž stojí, postaven „zadem“. Je vystavěn z kamene, pokryt šindelem, střecha věže plechem. Loď a presbytář stavěny jsou ve slohu gotickém /vysoká okna, podpěrné sloupy zvenčí, lomené oblouky uvnitř/.
Věž a pak výzdoba vnitřní, oltáře, kazatelna ve slohu barokovém. Je stavěn asi na třikrát, napřed loď, později věž a konečně nejnovější je přístavek boční lodi od dolního konce. Původní dřevěný kostelík je dle pověsti v Hrabové převezen.
Kostel zbudován byl v roce 1577 za biskupa Jana Pavlovského, jak svědčí tabulka naproti kazatelně zavěšená:
„dílo toto učiněno ke cti a chvále Panu Bohu v Tojici nerozdílnému a všem jeho svatým za panování důstojného jeho pána Jana Pavlovského biskupa Olomuckého“.
Posvěcen byl až v roce 1653 dne 10.listopadu.
Je podivno, že plných 76 let zůstal bez vysvěcení. Světítím biskupem byl Jan Gobbar.
Kostel spravovali nejdříve faráři z Rychaltic, pak z Místku, dále z Frýdlantu n.Ostr. a teprve r.1785, ze dne 19.ledna, čís.1120, nařízením z Brna, bylo povoleno zříditi místo kaplana u zdejšího kostela. V důsledku výnosu tohoto v roce 1786 kostel první samostatného duchovního správce v osobě p.Antonína Baltazara Benatzkýho, který dosazen byl sem ze zrušeného kláštera Velehradského. Zemřel 11.dubna 1794 a byl pochován na hřbitově u kostela.

Dne 30.března 1928
Fr.Knězek
Okr.škol.inspektor

Škola

Ku konci 18.století se vyučovalo v čísle 115 a v r.1806 se vystavěla škola a náklad na ni uhražen byl částečně z náboženského fondu, částečně od obce a něco přispívala vrchnost. V roce 1808 bylo 22 žáků, tj. 14 chlapců a 8 děvčat školou povinných.
Stará škola nynějším požadavkům nemohla vyhověti, jelikož r.1875/6 bylo již všech žáků 225, t.j. 117 chlapců, 108 děvčat, tedy podnikla obec naše stavbu školní budovy na obecní louce zvané „Obecňáku“ v rocích 1877-1878. Základní kámen k nové školní budově byl dne 13.června 1877 od velebného pána P.Jana Pitlíčka posvěcen. Nákres na školu zhotovil pan Ambrož Zapletal, stavitelský mistr ve Frenštátě. Stavba rychle pokračovala pod obezřetným vedením pana  Josefa Svobody
Práce byly pronajaty, jak následuje:
1.zednickou a tesařskou práci najal pan Ambrož Zapletal za  2000zl.
2.stolařskou práci /okna/ Jan Bílek, podruh č.115, dvéře a lavice Augustin Botor, čís.82.
3.zámečnickou práci p.Paloch Jan, zámečník z Frýdlantu za 235 zl.
4.kamení, cihly a jiný materiál obstarala obec
Při provedení stavby byl ministrem … Jeho excel.D.ze Stremeyerů, c-k místodržitelem na Moravě J.e. svob. pán z Possingerů, c-k okr.hejtmanem Vladimír Kamer, byl ale v červenci přesazen a na jeho místo p.Richter dosazen, c.k.zem.školdozorcem Dr.Alois Novák, c-k okr.školdozorcem Jan Sášek, nadučitel v Místku, Arcibiskupem v Olom. J.k.m.Bedrich landhrabě z Fűrstenbergů, děkanem dust.p.P.Bedřich Komn, farář místecký, duch.správcem Jan Pitlíček, farář, správcem školy Josef Buchta. Obecní zastupitelstvo sestávalo z těchto pánů:
1. Josefa Svobody, č.10 starosty
2. Josefa Bílka, domkaře a řemenáře, čís.189, prvního radního
3. Jana Bílka, domkaře a koželuha, č. 32, druhého radního
4. p.Jana Pitlíčka, faráře
5. Josefa Buchty, správce školy
6. Františka Kuhejdy, rolníka, č.22
7. Josefa Bílka, domkaře a koželuha, č.52
8. Josefa Mužného, rolníka č.27
9. Františka Židka, zahradníka
10. Josefa Šiguta, zahradníka, č. 47
11. Ondřeje Halaty, hostinského, č.146
12. Františka Kubaly, zahradníka, č.68
Že tato nová budova se vystavěla, o to přísluší největší zásluha panu Josefu Svobodovi, starostovi, kterého statně podporovali od 2.až včetně 8.uvedení pánové, čtyři posléze jmenovaní od 9 až včetně 12 byli proti stavbě školy. Místní školní rada sestávala z následujících pánů.
1. Jana Bílka, prvního radního, předsedy
2. Václava Kubánka, zahradníka, č. 67, místopředsedy
3. Josefa Mužného, č.27
4. Františka Juřice, domkaře a sedlaře, č.65
5. Josefa Buchty, správce školy
6. P.Jana Pitlíčka, fařáře
Škola tato otevřena a posvěcena dne 8.září 1878. Tato škola jednotřídní, rozšířena výnosem zem.šk.rady ze dne 26.ledna 1878 č.4780 na dvojtřídní.
Výnosem zem.šk.rady v Brně ze dne 26.ledna 1880 č.594 rozšířena dvojtřídka na trojtřídku.
Výnosem z š.r. 9.září 1899 zřízena pobočka při 2.třídě. 11.prosince 1904 usnesl se obecní výbor rozšířiti školu přístavbou 2.tříd. V roce 1904 rozšířena škola na čtyřtřídní. Obecní výbor dne 21.února 1906 usnesl se zrušiti úlevy. V roce 1909 rozšířena škola o pobočku při 2 třídě a učeno dle osnov pětitřídní školy. Od roku 1924 učeno dle osnov 7.třídní školy.
Posloupnost učitelů-správců školy na škole v Metylovicích:
1.    V čísle 115 vyučoval Vaverka
2.    Ve vystavěné škole /nynější poště/ započal vyučovati r.1808 Jan Nepomuk Zochlar, který zde 40 roků pracoval, školní matriku založil, zde r.1848 zemřel a na starém hřbitově pochován jest. Za něho byli podučiteli Jan Filipec a Antonín Balcárek
3.    Po něm roku 1849 nastoupil Ignác Blecha, jenž zde 13.listopadu 1868 zemřel, měl do r.1859 jen 70 zl a pak 200 zl ročně platu.
4.    Od 9.března 1869 do 9.listopadu 1870 Josef Buchta
5.    1.listopad 1870 do 31.března 1873 Josef Šober
6.    1.dubna 1873 Jan Hanzelka, učitel z Proslovic
7.    Od 6.září 1873 Josef Buchta z Frýštátu u Holešova
8.    Od 28.listopadu 1887 Anna Lelíková
9.    Od 1.března 1888 Josef Doležel
10.    Od 26.září 1904 Adolf Fux
11.    Od r.1907 Bőlm Petr
12.    Od 31/12 1919 Kolčava Bohuslav
13.    1/12 1921 Odstrčil Kuneš
14.    1/2 1926 Kolčava Bohuslav

Hasičská zbrojnice

V roce 1886 zakoupila obec pro nově založený dobrovolný sbor hasičů v Metylovicích novou vozovou stříkačku za 500zl. Stříkačka byla právě vystavena na výstavě v Opavě firmou A.Smekal.
Pro tu stříkačku postavila také svým nákladem dřevěnou zbrojnici bez věže. Ta byla postavena později.
Dříví a kamení vozili na ni místní rolníci. /1.069/

Komentáře nejsou povoleny.